Hledá se ESG rating. Který systém hodnocení převládne?
Udržitelné projekty mají mít zelenou a měly by být podporovány, shodují se banky i další investoři. Zatím však stále není úplně jasné, co přesně ty udržitelné projekty jsou a obecně uznávaná kritéria se teprve hledají.
Finanční analýza a z ní plynoucí skóre bylo dlouhá staletí základem dobrých investic. V posledních měsících se však stále aktivněji prosazuje jiný typ investic - takzvané udržitelné investice, které se označují zkratkou ESG. Jde o investice, které vedle finančního zisku mají zohledňovat také dlouhodobé globální cíle ohledně ochrany klimatu či společenské zodpovědnosti.
Finanční skóre tak v průběhu nejbližších let má doplnit také nový typ ratingu vyjadřující kvalitu projektu právě z pohledu ESG. Jde o veličinu vypovídající o tom, jak si firma vede na poli společenské zodpovědnosti a odráží uznání trhu za úsilí a výkonnost v této oblasti.
Dobrá známka zlepšuje image značky, může pomoci přilákat investice nebo též snížit náklady na financování, negativní hodnocení naopak naznačuje rizikové chování firmy v těchto segmentech.
V zavádění manažerských bonusů pro plnění kritérií ESG jsou české banky zatím pozadu oproti Evropě. 
České banky kvůli ESG mění strategie i týmy
Money
Řešení renomovaných agentur
Skóringový systém používaný hodnotícími agenturami nicméně zatím stále má svá slabá místa. A to zejména kvůli sledování měkkých a složitě vyhodnotitelných ukazatelů, zároveň na nich nepanuje shoda. ESG rating je v tuto chvíli stále ještě vyvíjející se disciplína, u které probíhá proces přijetí společných metrik a lze předpokládat, že bude ještě několik let trvat, než vznikne nějaká strukturovaná globální metodika.
Mezi hlavní aktéry této diskuse o všech aspektech ESG ratingu v tuto chvíli patří MSCI ESG Research, RobecoSAM (loni pohlcená Standard & Poor's), FTSE Russell, Bloomberg ESG Data Service nebo Sustainalytics. Jejich způsoby hodnocení se v tuto chvíli liší.
Například MSCI ESG Research hodnotí expozici dané firmy vůči finančně relevantním rizikům ESG a analyzuje potenciální investice na stupnici od AAA po CCC. Ratingy agentury hodnotí každý z environmentálních a sociálních faktorů a faktorů správy a řízení společnosti zvlášť se zaměřením na klíčové otázky. V jednotlivých otázkách pak dává hodnocení od nuly do deseti bodů. Skóre se nakonec sčítá a přepočítává pro porovnání s konkurencí v daném oboru, a touto cestou se dospěje k celkovému hodnocení ESG.
Zelený Apple? Sněte dál
Z perspektivy MSCI je kupříkladu dle kapitalizace největší společnost současnosti Apple hodnocena průměrným ratingem BBB. Agentura u Applu přitom kritizuje především podmínky dělníků v dodavatelském řetězci nebo následkem jeho produkce vznikající elektronický odpad.
Konkurenční Sustainalytics zase měří expozici společnosti vůči významným rizikům ESG v jednotlivých odvětvích a hodnotí, jak kvalitně daná společnost tato rizika řídí. Na základě těchto dat pak vzniká kvantitativní skóre, skrze které lze porovnat firmy i mezioborově. Skóre Applu aktuálně činí 17,2, což firmu hodnotí z perspektivy ESG jako nízkorizikovou a mezi více než 13 tisíci hodnocenými společnostmi řadí na 1813. místo.
A konečně třeba rating ESG společnosti S&P Global zase aplikuje vlastní bodovací škálu na základě otázek, na které zkoumaná společnost odpověděla a tyto kombinuje s veřejně dostupnými daty. Na jejich základě pak generuje skóre na škále od 0 do 100, které hodnotí expozicí firmy vůči pozorovatelným rizikům ESG a valuuje její připravenost na různá dlouhodobá pravděpodobná narušení a její schopnost adaptace. V tomto hodnocení Apple získal 29 bodů (firma je hodnocena jen na základě veřejných dat, na dotazník neodpověděla), když S&P Global negativně hodnotí opět problematiku dodavatelského řetězce a třeba i slabou ochranu zákaznických dat.
Na pustém ostrově se ocitnou tři tlouštíci – Američan, Číňan a Ind – a jeden trosečník poměrně normální postavy, ani tlustý, ani hubený, odněkud z Evropy. Z několika palem, které na ostrově našli, vyrobí malý vor. Další palmy už tam nejsou. Ouha. Na vor se všichni nevejdou. Musí se snížit „tělesná rozměrnost“ kvarteta. Musí omezit konzumaci konzerv, které moře po jejich ztroskotání taktéž vyplavilo. Musí co nejrychleji zhubnout. Trosečník z Evropy se hubnutí proaktivně chopí jako první, přestože moc nemá, co shazovat. Sádelnatí spolutrosečníci sledují, co to s ním udělá. Vyčkávají. Bez jejich zhubnutí se však na vor všichni nevejdou. Má pak Evropanova těžká dieta smysl? Notabene když jej může i zabít.
Lukáš Kovanda: Elektromobily v Česku jezdí hlavně na uhlí a na plyn a uran z Ruska
Názory
Povinný reporting
Pro aktivního investora, který se rozhodne zahrnout faktor ESG do svého rozhodovacího modelu, tak je nutnost zanalyzovat si rozdíly mezi hodnotícími metodami jednotlivých agentur. Zároveň je samozřejmě možné tento aspekt analyzovat samostatně skrze výroční zprávy jednotlivých společností.
Firmy, které se zavázaly k iniciativám ESG, by měly v pravidelných zprávách o udržitelnosti aplikovat měřitelné cíle a reportovat pokroky v jejich plnění. Odborníci doporučují reflektovat především zprávy, které se řídí standardy ESG iniciativou Global Reporting Initiative (GRI), eventuelně Zásadami OSN pro odpovědné investování (PRI).
>>>>>>Zajímají vás odpovědné investice? Sledujete naši rubriku ESG<<<<<<
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
