ČEZ zaplatil za distributora plynu Gas Distribution 8,2 miliardy korun

Čínský výrobce elektromobilů Xpeng jedná s Volkswagenem i dalšími automobilkami o možné koupi továrny v Evropě. Firma zároveň zvažuje výstavbu vlastního závodu. Podle zástupce Xpengu ale ne všechny evropské továrny splňují požadavky na nejnovější modely značky. Volkswagen se přitom potýká s nadbytečnými výrobními kapacitami.

Čínský výrobce elektromobilů Xpeng jedná s Volkswagenem a dalšími automobilkami o možné koupi továrny v Evropě. Ve středu to napsal britský deník Financial Times. Volkswagen zprávu na dotaz agentury Reuters nekomentoval. Generální ředitel Volkswagenu Oliver Blume nicméně už dříve uvedl, že by společnost mohla uvést na evropský trh vozy vyvinuté v Číně, případně sdílet výrobní kapacity v Evropě s čínskými partnery.

Ve hře je koupě i nový závod

Xpeng, jehož akcie se obchodují na hongkongské burze, podle svého výkonného ředitele pro severovýchodní Evropu Elvise Chenga jedná s německou automobilkou o tom, zda by v Evropě bylo možné najít vhodné výrobní místo. Cheng to řekl na konferenci Future of the Car, kterou Financial Times pořádaly v Londýně.

Volkswagen a Xpeng v Číně vybudují ultrarychlou nabíjecí síť pro elektromobily

Zprávy z firem

Německý automobilový koncern Volkswagen a čínská firma Xpeng budou v Číně společně budovat ultrarychlé nabíjecí sítě pro elektromobily. Firmy tak rozšíří své stávající partnerství a prozkoumají také možnost, zda by mohly společně budovat ultrarychlé nabíjecí stanice pod společnou značkou.

ČTK

Přečíst článek

Volkswagen ve společnosti Xpeng vlastní podíl. V Číně zároveň provozuje společné podniky s tamními partnery SAIC, FAW a JAC. Žádný z těchto společných podniků však v současnosti nemá výrobní kapacity v Evropě.

Továrny Volkswagenu jsou podle Xpengu zastaralé

Xpeng kromě koupě existující továrny zvažuje také výstavbu nového evropského závodu, napsal britský list.

„Domníváme se, že ne všechny továrny dokážou splnit požadavky kladené na naše nejnovější či budoucí produkty,“ řekl Cheng deníku Financial Times. Dodal, že závody Volkswagenu jsou podle něj „trochu zastaralé“.

Blume už dříve uvedl, že Volkswagen prověří, zda se v Evropě otevírají příležitosti pro čínské partnery skupiny. Německá automobilka se potýká s nadbytečnou výrobní kapacitou.

Číňané v Evropě prodávají už skoro stejné množství aut jako Mercedes

Zprávy z firem

Čínské značky v první polovině letošního roku téměř zdvojnásobily svůj společný podíl na evropském trhu na rekordních 5,1 procenta. Jejich podíl tak byl o něco málo nižší, než podíl automobilky Mercedes-Benz, který činil 5,2 procenta. Celkový prodej automobilů v Evropě přitom v pololetí klesl o 0,3 procenta na 6,84 milionu vozů. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila analytická společnost JATO Dynamics.

ČTK

Přečíst článek

O továrnu v Evropě usiluje i BYD

O převzetí nedostatečně vytížených evropských továren jedná také čínská automobilka BYD. Podle Financial Times vede rozhovory se společností Stellantis i s dalšími evropskými výrobci automobilů.

Čína chce rozdrtit evropské automobilky i na poli luxusních vozů

Zprávy z firem

Čínské automobilky v čele se společností BYD otevřely novou frontu v boji o dominantní postavení v automobilovém průmyslu a snaží se nově definovat vozy vyrobené v Číně jako globální symbol luxusu pro věk elektromobilů.

ČTK

Přečíst článek

Češi svou spotřebou komodit každý rok přispějí k destrukci přírody o výměře poloviny Národního parku Podyjí. Jde o ukázku toho, jak je současný svět provázaný a proč ho nelze ozdravovat po částech. Jak moc se ekologická nečinnost může nevyplatit? Proč se v energetice staly šlágrem velké baterie a čím děsí novela zákoníku práce zaměstnavatele? Přinášíme výběr z dubnových dílů podcastu Trendy v udržitelnosti.

Lékařská zpráva o stavu planety. Tak bývá označován nový dokument Programu OSN pro životní prostředí s názvem Global Environment Outlook 7 (GEO-7). Pracovalo na něm více než 300 vědců a jeho hlavním sdělením je, že Zemi nelze opravit po částech. „Izolovaná řešení nefungují. Když budeme řešit klima odděleně od ekonomiky nebo potravin, situaci zlepšíme, ale nevyřešíme,“ říká Miroslav Havránek z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Zpráva přináší informace a čísla, která není dobré ignorovat. Pokud se svět nepokusí o systémovou změnu, může globální ekonomika přijít až o pětinu svého výkonu. Na druhé straně, zatímco transformace vyžaduje roční investice kolem osmi bilionů dolarů, přínosy včasné akce mohou do roku 2070 vystoupat až na 20 bilionů dolarů ročně.

Dokument mimo jiné zdůrazňuje, že většina dopadů naší spotřeby zůstává skrytá v globálních řetězcích. Když si například kupujeme zboží z Číny, v jeho obalech k nám fakticky proudí tuny tropického dřeva z Indonésie, aniž by si to spotřebitel uvědomoval. „Jen český dovoz komodit zabere každý rok plochu velkou jako polovina Národního parku Podyjí,“ vysvětluje Havránkův kolega Vojtěch Kotecký. Právě proto je třeba spravovat planetu jako jeden nedělitelný systém.

Sledujte podcast Trendy v udržitelnosti 

Odolnost začíná v detailech

To samé platí v malém, v mikrosvětech, jakými jsou města a obce. Když se v létě rozpálí náměstí nebo déšť během pár minut promění ulice v řeky, klimatická změna přestává být abstraktní pojem a je třeba s ní pracovat. V tu chvíli přichází na řadu data, strategie, a hlavně schopnost přenést plány z papíru do praxe. S tím pomáhá organizace CI2, která se dlouhodobě zaměřuje na měření uhlíkové stopy a budování klimatické odolnosti.

Zkušenosti z praxe bohužel podle ředitel CI2 Petra Pavelčíka ukazují, že i kvalitní adaptační strategie často končí v šuplíku. „Je potřeba, aby existoval člověk nebo skupina lidí, kteří si téma vezmou za své a budou se mu dlouhodobě věnovat. Záleží na prioritách radnice i na zajištění financí,“ upozorňuje Pavelčík.

Rozdíly mezi malými obcemi a velkými městy jsou zásadní. Zatímco menší sídla mohou reagovat rychle a flexibilně, velká města narážejí na složitou infrastrukturu, množství aktérů i konflikty zájmů. Co ale může udělat starosta, který chce začít hned zítra? Ředitel CI2 starostům doporučuje vyjít do obce a podívat se na ni jinýma očima. Všímat si míst, kde chybí stín, kde se drží voda nebo kde se lidem v horku špatně funguje. Právě v těchto detailech podle něj začíná skutečná odolnost.

Léčba bateriemi

Jestli je nějaký obor pod vlivem zelené transformace v nebývalém pohybu, je to energetika. Nejnovější trend v ní odstartovala novela energetického zákona zvaná Lex OZE III, která vstoupila v platnost loni. Umožňuje stavět a připojovat do sítě velká bateriová úložiště fungující samostatně, bez propojení s obnovitelným zdrojem. „Aktuálně je v zásadě situace taková, že kdo má ruce, nohy, dobré advokáty a peníze, staví velké bateriové systémy, což za nás je dobře,“ říká Tomáš Sequens z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.

Velké věci vznikají z rivality. Brno pohání fenomén druhého města, říká rektor VUT

Leaders

Když nemáte konkurenci, dá se s nadsázkou říci, že neexistujete. Rektor Vysokého učení technického (VUT) Ladislav Janíček v rozhovoru pro Export.cz připomněl, že univerzity se dnes více než kdy jindy nacházejí v nekompromisní mezinárodní konkurenci. „Jako technická univerzita pracujeme s technologiemi a ty dnes představují žádaný strategický kapitál. Kromě toho je základem konkurenceschopnosti sepětí univerzity s potřebami společnosti, a to jak ve vzdělávání, tak v aplikovatelnosti a relevanci výsledků výzkumu,“ řekl rektor brněnské techniky.

Jan Žižka

Přečíst článek

V současnosti se připravují a budují zařízení, která mohou mít výkon až stovky megawatt. „To je v zásadě na úrovni velkých uhelných nebo plynových zdrojů,“ podotýká advokát. Podobná kapacita už umožňuje zásobovat trh elektřinou v době, kdy je jí nedostatek třeba proto, že nesvítí slunce ani nefouká nebo nastane odstávka významné elektrárny. „Baterie mohou nastoupit za jakékoliv podobné situace a začít okamžitě dodávat elektřinu, což je velmi výhodné. Tyto projekty tak oslovují mnohé investory, kteří jsou schopni vynaložit spoustu financí, času a umů svých týmů, aby takové zdroje vytvořily,“ říká Sequens.

Konec mzdového tajemství

Cílem udržitelné transformace není jen snižovat dopady na životní prostředí, ale i zlepšovat životní podmínky lidí. Na trhu práce k tomu má přispět evropská směrnice o transparentnosti odměňování, kterou Česko aktuálně převádí do své legislativy. Právo na rovné zacházení, včetně odměňování, tu platí dlouhodobě a upravuje ho zákoník práce. Problémem je ale podle Kateřiny Suchanové z advokátní kanceláře EY Law jeho vymahatelnost. Zaměstnanci totiž nemají možnost dostat se k údajům o odměně kolegů, a tím pádem jim chybí argumenty pro odstranění případných nerovností. To by měla nová úprava změnit.

Hlavní novinka spočívá v tom, že všichni zaměstnavatelé budou muset nastavit systém odměňování, který zpřístupní vnitřním předpisem nebo v kolektivní smlouvě. Navazující je takzvaná informační povinnost. Zaměstnanci budou moci zaměstnavatele písemně požádat o informaci, jaká je průměrná odměna kolegů, kteří vykonávají práci stejné nebo srovnatelné hodnoty, přibližuje expertka EY. Pro firmy je to jeden z největších strašáků a jedna z nejvýraznějších změn oproti minulosti.

Mzdy jako firemní tajemství. Polovina pracujících netuší, podle čeho se u nich platí

Money

Polovina pracujících v Česku nemá ve firmě téměř žádné informace o mzdách a jen menšina zná pravidla, podle nichž se výdělky určují nebo zvyšují. Nedostatek transparentnosti přitom podle průzkumu Platy.cz výrazně podkopává důvěru zaměstnanců ve férové odměňování.

ČTK

Přečíst článek

Nová úprava by měla mimo jiné pomoci snížit mzdovou nerovnost mezi pohlavími. Ta je ovšem podle Tomáše Trtka, manažera oddělení People Consulting v EY, systémovým problémem s historickými kořeny. Transparentnější odměňování podle EU je tak pouze jedním z prvních kroků vedoucích k odstranění systémové nerovnosti, soudí Trtek.

Více o projektu [ta] Udržitelnost