U státních maturit letos neuspělo dvakrát víc studentů než loni
U státní části maturitní zkoušky letos na jaře neuspělo 12,3 procenta studentů. Je to dvakrát víc než loni, ale podobně jako v jiných letech po epidemii covidu-19. Nejvyšší podíl neúspěšných maturantů byl u nástavbového studia, kde dosáhl 37 procent, a na odborných učilištích, kde zkoušky nezvládla asi čtvrtina žáků. Naopak na gymnáziích se neúspěšnost u maturit dlouhodobě pohybuje mezi jedním až dvěma procenty, uvedli zástupci ministerstva školství a organizace Cermat, která státní maturity zajišťuje.
Test z češtiny letos nezvládlo devět procent maturantů, kteří zkoušku skládali poprvé, loni jich bylo 2,8 procenta. U maturity z matematiky neuspělo 12,4 procenta studentů, před rokem 4,9 procenta. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) řekl, že didaktický test z matematiky byl náročnější než loni, respektive loni byl lehčí, než by měl být. Neshledal ale důvody, proč zkoušku dál přezkoumávat či uvažovat o změně hodnocení. „Nebyl to žádný exces,“ uvedl. Tyto argumenty sdělí při osobním setkání i signatářům petice, kteří na obtížnost testu poukazovali.
Ke společné části maturitní zkoušky se letos přihlásilo zhruba 80 800 středoškoláků, kteří maturovali poprvé, o 5200 víc než v roce 2024. Didaktické testy na začátku května psalo 77 200 z nich, o 5300 víc než před rokem.
Angličtina vede
Pro všechny je povinná maturita z češtiny, druhý předmět si maturanti volí mezi matematikou a cizím jazykem. Většina takzvaných prvomaturantů, necelých 80 procent, si vybrala angličtinu. Neúspěšnost u maturity z anglického jazyka činila 3,5 procenta, podobně jako v předchozích letech. Matematiku si zvolilo 19 procent studentů - zájem o ni roste třetí rok po sobě a neúspěšnost se s výjimkou výkyvu v loňském roce pohybuje kolem hranice 12 procent. Nadále klesá obliba němčiny, kterou si poprvé zvolilo méně než procento studentů. Nezvládlo ji 22 procent z těch, kteří absolvovali didaktické testy. Na gymnáziích bývá neúspěšnost státní maturity z němčiny kolem tří procent, zatímco na odborných školách to bylo tento rok přes 40 procent.
Jen minimální zájem je o další cizí jazyky - ruštinu zvolilo 366 maturantů, španělštinu 151 a francouzštinu 70 studentů.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Bordel kolem maturit. Kdo je tady hloupý? Vláda, nebo studenti,“ který jsme vydali 9. května, reagovala řada čtenářů. Některé z reakcí zveřejňujeme.
Dopis čtenáře: Při maturitě se má zkoušet, co se učí na škole. Žádné chytáky
Názory
Poslanci řeší takzvanou velkou školskou novelu. Zdánlivě jde jen o to, kde se vezmou peníze na takzvané nepedagogické pracovníky. V reálu by mělo jít o to si upřímně definovat, jakou službu vlastně škola ve 21. století má nabízet. Je kuchyně součást školy? Jsou jí uklízečky a školníci? Politici by v tom měli udělat jasno. Ale to se nejspíš jako již tradičně nestane.
Stanislav Šulc: Je kuchyně součástí školní výuky? Jestli ne, má Fialova vláda pravdu
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
