Maďarský premiér Viktor Orbán na svém účtu na sociální síti X ostře kritizoval švédskou vládu za její podle něj nedostatečné kroky proti organizovanému zločinu, informuje agentura AFP. Orbán napsal, že zatímco švédská vláda poučuje Maďarsku z principů právního státu, podle článku v deníku Die Welt zločinecké sítě ve Švédsku zneužívají děti jako vrahy, protože vědí, že tamní systém je nedokáže potrestat. Jeho švédský protějšek Ulf Kristersson okamžitě reagoval a označil Orbánova tvrzení za skandální lži, píše AFP, podle které navíc Orbán text německého listu parafrázoval chybně.

„Země, která byla kdysi známá pořádkem a bezpečností, se nyní hroutí,“ napsal Orbán na X. „Více než 280 nezletilých zatčených za vraždu, rodiny žijící ve strachu. Je to srdcervoucí. Švédský lid si zaslouží víc!“ dodal maďarský premiér.

„Nic překvapivého od muže, který rozkládá právní stát ve své vlastní zemi. Orbán je zoufalý před nadcházejícími maďarskými volbami,“ reagoval na stejné síti Kristersson.

Miliardář Strnad pomohl maďarskému miliardáři, oblíbenci Viktora Orbána

Leaders

Strategická aliance skupiny CSG s maďarskými gigantem 4iG poslala nahoru její akcie na maďarské burze. Gigant je výkladní skříní Viktora Orbána.

nst

Přečíst článek

Čísla, která Orbán citoval z článku v Die Welt, původně přinesla agentura AFP a pocházejí od švédské prokuratury. Číslo 280, které Orbán uváděl jako počet nezletilých zatčených za vraždu, ve skutečnosti představuje 280 dívek ve věku 15 až 17 let, které byly v roce 2024 stíhány za jednu ze tří kategorií trestných činů. Uváděnými kategoriemi jsou vražda, zabití včetně neúmyslného zabití a napadení, jak vyplývá z informací státního zastupitelství, píše AFP.

Z těchto 280 případů se v roce 2024 jednalo o čtyři případy vraždy a zabití a 277 případů napadení. „Jedna osoba byla stíhána ze všech tří kategorií trestných činů, proto je tam rozdíl jednoho případu,“ vysvětlila Kristina Klerdalová, analytička švédského státního zastupitelství. Tato data také nemusí nutně souviset s organizovaným zločinem, dodává AFP.

Aktualizováno

Fico nebude proti novému balíčku protiruských sankcí, pokud se splní jeho podmínky

Politika

Slovenský premiér Robert Fico podmínil svůj souhlas s dalším balíkem protiruských sankcí Evropské unie tím, že Evropská komise předloží návrhy zaměřené na sladění klimatických cílů s potřebami automobilového a těžkého průmyslu i s cenami elektřiny. Fico to uvedl po schůzce s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Slovensko letos zpočátku blokovalo i schválení osmnáctého unijního balíku sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině.

ČTK

Přečíst článek

Podle Švédské národní rady pro prevenci zločinu (BRA), bylo ve Švédsku v roce 2024 zaznamenáno 92 případů vražd a zabití, což je nejnižší úroveň od roku 2014.

Podle AFP je Maďarsko už řadu let terčem kritiky ze strany Evropské unie kvůli problémům s dodržováním principů právního státu. Evropská komise ve své šesté výroční zprávě uvedla, že Maďarsko v oblasti transparentnosti soudnictví, nezávislosti médií a ochrany občanské společnosti neprokázalo žádný pokrok.

Americký prezident Donald Trump označil Rusko za agresora ve válce na Ukrajině. Upozorňuje na to server Politico, podle kterého tak šéf Bílého domu dal najevo, že vůči Moskvě přitvrzuje.

Trump v neděli v souvislosti s ukrajinskými a ruskými ztrátami řekl novinářům, že „tento týden zemřelo 8000 vojáků z obou zemí. O něco více těch z Ruska, protože když jste agresor, přicházíte o víc“.

Politico připomíná, že Trump v minulosti odmítal Rusko odsoudit kvůli invazi na Ukrajinu, která trvá od února 2022. Například letos v únoru se jeho administrativa postavila na stranu Ruska a Severní Koreje, když hlasovala proti rezoluci Valného shromáždění OSN vyjadřující podporu ukrajinské územní integritě a odsuzující Moskvu. V dubnu Trump obvinil Ukrajinu z rozpoutání války. Prohlásil, že „nezahájíte válku proti někomu, kdo je dvacetkrát větší než vy a pak nebudete doufat, že vám jiní dají nějaké rakety“.

Zelenskyj: Nejlepšími sankcemi proti Rusku jsou požáry jeho rafinerií

Politika

Nejefektivnějšími sankcemi proti Rusku jsou požáry v jeho rafinériích, ropných terminálech a skladištích ropy. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na sérii ukrajinských útoků proti ruským podnikům pro zpracování nebo přepravu suroviny, jejíž prodej Moskvě významnou měrou pomáhá financovat válku proti Ukrajině.

ČTK

Přečíst článek

Trumpův postoj se změnil

Během léta se však Trumpův postoj podle Politica změnil a USA vyvíjejí stále větší tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, který brání Trumpovým snahám o zprostředkování přímých mírových jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Šéf Bílého domu v neděli také řekl, že si myslel, že ukončit válku na Ukrajině pro něj bude snadné, ale ukázalo se, že je to těžké. „Myslím, že musím mluvit jen já. Oni (Zelenskyj a Putin) se nenávidí. Nenávidí se tak moc, že nemohou dýchat,“ uvedl Trump.

Trumpova vláda čelí výzvám, aby zavedla přísnější sankce na Rusko vzhledem k tomu, že její snaha přivést Putina k jednacímu stolu se Zelenským nikam nevede. Trump v neděli řekl, že to plánuje, ale teprve poté, co evropské země přestanou kupovat ruskou ropu a zpřísní vlastní sankční režim. V sobotu šéf Bílého domu jako podmínku stanovil to, že ruskou ropu musí přestat odebírat všechny státy NATO. K jejím největším odběratelům patří Turecko, dále ji nakupuje Maďarsko a Slovensko.