Technologičtí giganti letos napumpují do AI až bilion dolarů. A to je problém
Rok 2026 se může stát rokem s nejvyššími investicemi do technologické infrastruktury všech dob. Velké společnosti sázející na AI totiž plánují investiční výdaje v celkové hodnotě blížící se bilionu dolarů. Problém je, že po letech hromadění hotovosti firmy nemají dost peněz na investice a musí si půjčovat. To přitom zdražuje dluhy všem, hlavně státům.
Kdo se chtěl někdy vrátit v čase, aby mohl sledovat rozvoj železnice a z něj plynoucí rozvoj společnosti, může přestat snít. Podobný infrastrukturní boom je tu, jen se neodehrává mezi východním a západním pobřežím USA, ale globálně, a nestaví se železnice, ale infrastruktura pro umělou inteligenci. Nicméně z pohledu množství investic to je podobné, možná daleko větší.
Soukromé výdaje na AI infrastrukturu mají v letošním roce dosáhnout dosavadní rekordní výše a firmy jako Google, Meta, Microsoft nebo čínské kolosy Tencent či Alibaba za datová centra a další potřebná zařízení utratí bezmála bilion dolarů. Alespoň to vyplývá ze zveřejněných CAPEX jednotlivých firem, tedy plánovaných investic na letošní rok. Jen americké firmy označované za takzvané hyperscalery, tedy největší technologické firmy působící v AI průmyslu, plánují ve fiskálním roce 2026 utratit 720 až 750 miliard dolarů. Tyto údaje firmy zpřesňují během každé výsledkové sezony, proto se údaje liší. Dalších 140 až 165 miliard dolarů chystají proinvestovat čínské společnosti.
Přitom vloni byly celkové investice necelý půlbilion a v roce 2022, kdy měl premiéru ChatGPT a komerční využití AI začalo rapidně růst, firmy proinvestovaly pouhých 97 miliard dolarů, uvádí report Světového ekonomického fóra. Za pět let se tak investice téměř zdesetinásobily.
Příliš drahý závod
Pro technologické společnosti jde o nový závod, v němž každá nová inovace může zásadně proměnit chování zákazníků. To je ostatně i hlavní opodstatnění mimořádných investic. Ty přitom doposud firmy do velké míry realizovaly z vlastních prostředků. Firmy jako Google, Meta či Microsoft totiž během poslední dekády nashromáždily obří prostředky a vykazovaly mimořádné zisky, které následně rozpouštěly právě v investicích do AI.
Nyní ale tento pramen značně zeslábl a firmy si jdou pro prostředky nutné na další rozvoj na kapitálový trh. Některé jdou na burzu (Anthropic), jiné žádají své dlouhodobé investory (OpenAI, Google), další vydávají dluhopisy (opět Google, Tencent či SpaceX, jejích součástí je i xAI).
A právě tato potřeba stále vyšších investic v posledních měsících zásadně mění poptávku po volném kapitálu. Hypescaleři přitom investorům nabízejí relativně dobré podmínky, které následně zvyšují cenu dluhu i pro další subjekty, zejména pro státy. A platí to jak pro dolarové financování, tak také v dalších měnách, zejména eurech a juanu. V rozhovorech pro newstream.cz to potvrdil jak analytik SAB Finance Tomáš Kudela, tak odborník na dluhopisový trh a portfolio manažer J&T Investiční společnosti Martin Kujal.
Ještě před deseti lety se svět obával záporného výnosu státních dluhopisů a padaly věty typu „Výnosy dluhopisů již nikdy nevyrostou nad tři procenta“. Nyní je situace zásadně odlišná a státní dluhy rostou nad pět procent. A ani tam se nemusejí zastavit. Investiční kolos Pimco nyní očekává, že výnos desetiletého amerického dluhopisu vyroste na šest procent, kde byl naposledy v roce 2000.
Hypotékáři mohou mít velký problém. Americké bondy mají vyrůst na šest procent
Trhy
Dluhy se prodražují všem
Tato situace ve spojení s dalším plánovaným zadlužováním příliš nepřeje fiskálním expanzím jednotlivých států. Ty přitom ještě před několika lety neměly problém půjčovat si za méně než dvě procenta. V posledních měsících ale mezi investory není příliš velký zájem o státní bondy, emitenti tak postupně musí navyšovat prémii. A totéž platí také pro firmy působící mimo AI sektor, které si jdou na trh.
ECB upozorňuje, že na evropském dluhopisovém trhu sice stále je dostatečná poptávka po nových úpisech, nicméně již nyní se ukazuje, že mnozí hráči se snaží emise načasovat tak, aby se v aukci nepotkali právě s AI hypescalery. Podle Martina Kujala pak platí, že nové emise korporátních dluhopisů již jsou dražší než ty, které budou zanedlouho maturovat.
