Martin Kujal: Investoři by se měli uklidnit. Dluhopisy se stávají atraktivnějšími
Dluhopisový trh prožívá největší růst za poslední roky. A s rostoucím výnosem padají jejich ceny, což může představovat zajímavé příležitosti. Navíc růst výnosů státních dluhopisů se již pozvolna propisuje do nabídky dluhopisů podnikových. „Dnes zaseté semínko může v budoucnu přinést zajímavý výnos,“ připomíná portfolio manažer J&T Investiční společnosti Martin Kujal, který upozorňuje i na častou chybu retailových investorů. Ti často nakupují v době, kdy naopak institucionální investoři nakupují.
Jak vnímáte aktuální situaci na dluhopisovém trhu z pohledu správce dluhopisového fondu?
Těžší časy zažívají správci fondů státních dluhopisů, kde jsou pohyby cen značné. Někteří retailoví investoři své investice redukují, naopak instituce začínají expozici navyšovat. To je bohužel typický, opakující se obrázek. Retailoví investoři prodávají, když trhy klesají, a nakupují, když trhy rostou. Teď nastává důležitý moment pro finanční poradce a bankéře, aby ukázali svou přidanou hodnotu. Měli by klienty uklidnit a vysvětlit jim, že se dluhopisy stávají atraktivnější.
Co se na aktuálním růstu výnosů nejvíc podepisuje?
Zvýšená poptávka po kapitálu. Jednak ze strany obrovských investic do ekosystému umělé inteligence a pak ze strany vlád, tedy velké deficity rozpočtů. Aby se trh kapitálu vyrovnal, tak roste reálná úroková sazba, což je cena na trhu kapitálu. Vyšší cena, tedy reálná úroková sazba, by měla postupně snížit poptávku po kapitálu a oproti tomu zatraktivnit jeho nabídku.
Jak dlouho to může trvat?
Na straně poptávky po kapitálu bude přizpůsobení nějakou dobu trvat, protože vlády jsou pomalé, řízené hodně politickými zájmy, spíše než racionálním ekonomickým uvažováním. A firmy investující do AI mají návratnost kapitálu (zatím) mnohem vyšší, než aby je zastavil nárůst úroků např. o jeden procentní bod. Přizpůsobení na straně nabídky kapitálu může být rychlejší – vyšší úrokové sazby investice do dluhopisů zatraktivňují. Ale těžko se dopředu odhaduje, jak rychle se nová rovnováha ustanoví.
Jaké scénáře tedy v dalších měsících očekáváte?
Začal bych základním a podle mě pravděpodobnějším scénářem. Nákladový šok do inflace během příštího roku postupně vyprchá a ukáže se, že vysoká reálná úroková sazba začíná brzdit ekonomiku. Dříve bude reakce v sektorech ekonomiky, které jsou na sazby citlivé a/nebo už dnes pracují s nižšími maržemi. AI sektor se zatím chová jako svět sám pro sebe. Uvidíme, kdy tam dojde k ústupu manického chování a investice se začnou zreálňovat. Ceny státních dluhopisů by měly být v polovině příštího roku výše, než jsou nyní.
A pak tu je negativní scénář pro dluhopisy. AI boom bude pokračovat, případně dále zrychlovat a světovou ekonomiku strhne do přehřívání. Trh práce se začne citelněji utahovat, mzdy porostou a vytvoří tlak na růst jádrové inflace. V takovém případě by centrální banky musely dále navyšovat sazby a na vyšší ceny dluhopisů si v tom případě ještě i příští rok počkáme.
Ještě před deseti lety se svět obával záporného výnosu státních dluhopisů a padaly věty typu „Výnosy dluhopisů již nikdy nevyrostou nad tři procenta“. Nyní je situace zásadně odlišná a státní dluhy rostou nad pět procent. A ani tam se nemusejí zastavit. Investiční kolos Pimco nyní očekává, že výnos desetiletého amerického dluhopisu vyroste na šest procent, kde byl naposledy v roce 2000.
Hypotékáři mohou mít velký problém. Americké bondy mají vyrůst na šest procent
Trhy
K tomu potenciálnímu dalšímu růstu se nyní vyjádřil šéf investic Pimco, který odhaduje, že americké desetileté dluhopisy mohou poměrně rychle vyrůst až k 6 procentům, kde naposledy byly v roce 2000. Je to reálné?
Ano, může se to klidně stát. Výkyvy na trhu jsou nyní silné a přizpůsobení může nějakou dobu trvat. Já jsem ale v reportu od portfolio manažerů Pimco zaznamenal, že s růstem úrokových sazeb, tedy zároveň s poklesem jejich cen, se budou státní dluhopisy zatraktivňovat a Pimco tam bude své investice navyšovat. Jako institucionální investor se snažíte reagovat postupně, v krocích. Nikdy nenakoupíte všechno na dnu trhu, ani to dno úplně netrefíte. Takže racionální je s rostoucí atraktivitou nějakého aktiva postupně navyšovat, dokupovat. A to, myslím, institucionální investoři už nyní dělají.
Jaké příležitosti na tomto trhu vidíte vy?
Vidíme, že ve fondech nám dobíhají podnikové dluhopisy vydané dříve se sazbami pět až šest procent a vydávají se nové s úroky sedm až osm procent. To je praktický příklad, jak se propisuje zatraktivňování trhu.
Kromě výnosnějších investic do firemních bondů jsme přikoupili po delší době i dluhopisy státní, například v Česku, Velké Británii, v menší míře v USA, kde jsou reálné, tedy nadinflační úrokové sazby nyní dvě až tři procenta. To je nejvíce za posledních 20 let. Možná to bude chtít ještě trochu trpělivosti, ale jsem přesvědčen, že dnešní investice do dluhopisového fondu či kvalitně rozloženého portfolia dluhopisů napřímo nebude investor za dva až tři roky v žádném případě litovat.
Narazil jste na tu nepružnost států měnit chování podle situace. Domníváte se, že může dojít k nějaké zásadní reakci ze strany vlád? Ať už snižování fiskálních výdajů, nebo zavádění nějakých opatření typu amerického vládního odkupu?
Razantní snižování fiskálních výdajů je politicky nepopulární, takže k němu většinou dochází až během krizí – z donucení, kdy trhy přestávají být ochotné vlády dál financovat. Nejblíže z důležitých zemí je nyní takovému momentu Francie. Prezidentská kandidátka Le Pen už uvedla, že v případě jejího vítězství bude Francie fiskálně konsolidovat, ale zatím bych to bral s rezervou, obzvlášť od populistické političky. Ve francouzské politické realitě je velmi obtížné přejít od slov k činům. Francii se proto nadále vyhýbáme.
Americké oznámení o odkupu byla snaha ovlivnit sentiment trhu, ale neznamená snižování nabídky amerických dluhopisů na trhu. Pouze se vykoupené starší emise nahradí vyšší nabídkou dluhopisů nových. Navíc oznámený objem byl příliš malý na to, aby trh mohl znatelněji ovlivnit. Tento pokus amerického ministra financí lze aspoň prozatím označit jako neúspěšný.
Martin Kujal
Zkušený portfolio manažer J&T Investiční společnosti, který se věnuje zejména dluhopisovým fondům.
Trhy zatím Česku za rozpočtovou politiku nové vlády netrestají. Od loňských voleb zdražilo české desetileté půjčování o 80,9 bazického bodu, německé o 76,1, rozdíl je tedy pouhých 4,8 bodu. Hůře než Česko dopadlo 13 z 23 sledovaných zemí EU. Vysoký výnos tak vychází spíš z doby před volbami.
Česku od loňských voleb zdražilo desetileté půjčování prakticky shodně jako Německu
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
