Praha místo Londýna. Čupr zvažuje miliardový burzovní debut Rohlíku doma
Londýn, Frankfurt, Amsterdam? Tomáš Čupr možná nakonec vsadí na Prahu. Jeho Rohlík podle Bloombergu zvažuje vstup na českou burzu, a dokonce výhradně na ni. Pro tuzemský kapitálový trh, který dlouhodobě postrádá velké technologické firmy, by šlo o mimořádný úlovek. Ve hře je totiž společnost, jejíž hodnota by se mohla pohybovat kolem 50 miliard korun.
Pražská burza má šanci získat jednu z nejvýznamnějších českých technologických společností. Internetový supermarket Rohlík Tomáše Čupra podle dnešní zprávy agentury Bloomberg zvažuje, že svůj primární úpis akcií uskuteční právě v Praze, a dokonce výhradně zde.
Ještě letos v létě přitom Čupr hovořil o vstupu na některou ze zahraničních burz. Obrat v jeho úvahách představuje mimořádně příznivou zprávu pro český kapitálový trh, který dlouhodobě trpí nedostatkem nových velkých emisí a omezeným zastoupením dynamických technologických firem.
Praha místo Londýna. Čupr připouští zásadní obrat
Bloomberg dnes na základě vlastního rozhovoru s Čuprem informuje, že Rohlík vybírá poradce pro vstup na burzu a zvažuje několik evropských finančních center. Vedle Prahy se hovoří o Frankfurtu, Amsterdamu a Londýně. Zásadní novinkou však je, že zatímco Praha původně připadala v úvahu jako součást dvojí kotace, nyní Čupr nevylučuje, že bude jediným místem úpisu. Argumentuje přitom dostatečnou poptávkou českých institucionálních i drobných investorů, kteří disponují značným kapitálem.
Zakladatel Rohlíku a řady dalších firem Tomáš Čupr má AI jako koníček. Své řešení Duvo.ai na transformaci pro éru umělé inteligence prodává i jiným firmám. „Za pár let budou všichni lidé pracovat podobným stylem jako nyní vývojáři,“ popisuje vizionář.
Jak Tomáš Čupr propadl AI? „Nudil jsem se a zrychlil jsem se…“
Leaders
Tím se podstatně mění dosavadní příběh možného vstupu Rohlíku na burzu (IPO). O IPO se totiž spekuluje již několik let. Už v červnu 2022 Čupr v rozhovoru pro Bloomberg uváděl, že by společnost mohla vstoupit na burzu během tří až pěti let. Loni v září pak agentura Reuters informovala o zvažování několika možností: získání dalšího soukromého kapitálu, rychlejšího IPO či pozdějšího vstupu na burzu po dosažení vyšší ziskovosti. A ještě letos 13. července Čupr v rozhovoru pro deník e15 představoval plán vstupu na zahraniční burzu. Nynější možnost samostatného pražského IPO, navíc již v příštím roce, tak představuje významný posun.
Pro pražskou burzu by šlo o mimořádný úlovek
Pro Prahu by šlo o zásadnější úspěch než pouhé sekundární obchodování s akciemi společnosti, jejíž hlavní burzou je zahraniční trh. Česká burza by se totiž přímo podílela na získávání kapitálu pro evropsky působící technologickou skupinu. Takový krok by mohl povzbudit další domácí firmy a podniky, aby při hledání investorů automaticky neupřednostňovaly Londýn, Frankfurt či Amsterdam.
Rohlík se navíc na možný burzovní debut připravuje v podstatně lepší finanční kondici než před několika lety. Za fiskální rok končící letos v dubnu zvýšil tržby na 36,1 miliardy korun a čistou ztrátu snížil přibližně o třetinu na 1,6 miliardy korun. Upravený provozní zisk EBITDA dosáhl 23,2 milionu eur, zatímco předchozí rok byl záporný. Právě schopnost dosahovat provozního zisku je důležitá při přesvědčování investorů, že rychlá evropská expanze může přinést také odpovídající finanční návratnost.
Pro potenciální akcionáře bude rozhodující, zda firma dokáže přeměnit provozní zisk ve stabilní tvorbu hotovosti a následně také v čistý zisk. Nákladná zahraniční expanze, automatizace skladů či případný vstup do Polska, o kterém dnes Bloomberg rovněž informuje, mohou dosažení těchto cílů komplikovat.
Skupina Rohlik Group podepsala smlouvu s Evropskou investiční bankou na financování ve výši tři čtvrtě miliardy korun. Firma zatím neuvedla, do čeho prostředky investuje. Zároveň oznámila, že v posledním čtvrtletí minulého fiskálního roku dosáhla kladného provozního zisku EBITDA pět milionů eur.
Podpora růstu. Rohlík získá od Evropské investiční banky 750 milionů korun
Zprávy z firem
Rohlík už nechce být jen supermarketem. Sází také na robotiku
Zajímavá je také Čuprova ambice rozšiřovat podnikání do robotiky. Rohlík se stále výrazněji profiluje nejen jako prodejce potravin, ale také jako poskytovatel logistických a technologických řešení. Prostřednictvím platformy Veloq nabízí své technologie dalším obchodníkům. Takové podnikání může dosahovat vyšších marží než samotný maloobchod a současně oslovovat jiné skupiny investorů. Dnešní zpráva tak potvrzuje pokračující snahu přeměnit Rohlík v širší technologickou platformu.
Rohlík za 50 miliard? Praha by mohla zažít jeden z největších úpisů posledních let
Důležitá bude také cena případného úpisu. Čupr v září loňského roku hovořil o hodnotě firmy přes dvě miliardy eur, tedy necelých 50 miliard korun. Pokud by se Rohlík při IPO oceňoval podobně a investorům nabídl například pětinu akcií, šlo by o nabídku v objemu téměř deseti miliard korun. To by představovalo jednu z nejvýznamnějších tuzemských akciových emisí posledních let. Skutečné ocenění i rozsah úpisu ovšem zatím známé nejsou.
Významným argumentem ve prospěch Prahy je také skutečnost, že Rohlík již na českém kapitálovém trhu získává financování prostřednictvím dluhopisů. Jeho investorům tak není společnost neznámá. Úspěšné umístění dluhopisů však samo o sobě nezaručuje obdobnou poptávku po akciích, jejichž držitelé nesou podstatně vyšší podnikatelské riziko.
Jeden z největších investičních plánů představila společnost Anthropic. V několika nadcházejících letech plánuje proinvestovat neuvěřitelných 900 miliard dolarů, z nichž většina půjde na budování nových výpočetních kapacit. Pro firmu, která zanedlouho vstoupí na burzu, jde přitom o životně důležitý krok. Bez ní by nikdy nemohla dosáhnout ziskovosti.
Anthropic proinvestuje 900 miliard dolarů. Musí
Trhy
Největší překážka? Pražská burza má proti zahraničí jednu slabinu
Největší výzvou pražského IPO proto nemusí být samotné získání investorů, ale zajištění dostatečné likvidity akcií po jejich uvedení na burzu. Zahraniční burzy mají hlubší základnu velkých institucionálních investorů, zejména fondů zaměřených na rychle rostoucí technologické společnosti. Praha by tento handicap musela vyvažovat atraktivním oceněním, dostatečným podílem volně obchodovaných akcií a aktivní účastí zahraničního kapitálu.
Pokud by se však Rohlík skutečně rozhodl výhradně pro Prahu, znamenalo by to symbolický průlom. Český kapitálový trh by ukázal, že dokáže být nejen místem obchodování s akciemi tradičních bank, energetických a průmyslových podniků, ale také burzou, na níž může získávat kapitál technologická společnost s celoevropskými ambicemi.
