Po mimořádně prudkém dvoudenním výprodeji se ceny zlata a stříbra rychle odrážejí ode dna. Zlato se vrátilo nad hranici 4900 dolarů za unci a míří k největšímu dennímu růstu od roku 2008, zatímco stříbro skokově zdražuje. Analytici očekávají, že drahé kovy by letos mohly znovu dosáhnout rekordních hodnot.
Cena zlata výrazně klesá. Během pátečního dopoledne ztratila více než osm procent a propadla se pod hranici pěti tisíc amerických dolarů za troyskou unci, tedy pod zhruba 102 tisíc korun. Hlavním důvodem jsou podle analytiků spekulace kolem budoucího vedení americké centrální banky, které naznačují pomalejší tempo snižování úrokových sazeb. Spolu se zlatem prudce zlevňují i další drahé kovy.
Zmrazené rezervy měly Kreml oslabit. Jenže zlato mezitím dramaticky zdražilo. Hodnota ruského zlata tak dnes sankční ztráty převyšuje. A trh znovu vítězí nad politikou.
Cena zlata dosáhla historického milníku. Poprvé v historii překročila hranici 5 tisíc dolarů, tedy 102 tisíc korun, za troyskou unci (31,1 gramu), informovala agentura Reuters. Podle analytiků může růst pokračovat i v dalších měsících – v letošním roce by se cena mohla vyšplhat až k úrovni 5 500 dolarů za unci.
Cena zlata poprvé překonala hranici 4900 dolarů, tedy 101 200 korun, za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato přispívá geopolitické napětí, oslabení amerického dolaru a očekávaní snížení úrokových sazeb centrální bankou USA (Fed). Na nové rekordy stouply i ceny stříbra a platiny, napsala agentura Reuters.
Japonsko, USA, Evropa. Dluhy rostou všude. Trhy hledají pojistku. A zlato ji nabízí. Cena zlata přepisuje historické rekordy. Více v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.
Cena zlata dnes poprvé překonala hranici 4700 dolarů (zhruba 98 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři přesunují peníze do bezpečných aktiv kvůli přetrvávajícím obavám ohledně víkendového oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země. Cena stříbra vystoupila až na nové rekordní maximum v blízkosti 95 dolarů za unci, později však klesla.
Cena zlata se vyšplhala na nové historické maximum, když se přiblížila hranici 4700 dolarů za troyskou unci, tedy více než 98 tisíc korun. Za prudkým růstem stojí sobotní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v souvislosti se snahou získat Grónsko oznámil zavedení dodatečných cel na vybrané evropské země.
Polská centrální banka byla v loňském roce největším kupcem zlata mezi centrálním bankami a v nákupech tohoto kovu hodlá pokračovat. Uvedl to guvernér banky Adam Glapiński. Zlaté rezervy banky podle něj na konci loňského roku činily 550 tun a v plánu je jejich zvýšení na 700 tun. Informuje o tom agentura Reuters.
Míra nejistoty v mezinárodních vztazích je tak vysoká, že ceny drahých kovů rostou do absurdních výšin. Zlato, a ještě více stříbro se v posledních měsících chovají jako nejvíce spekulativní aktiva. Přitom důvody pro budoucí pokles jsou zatím v nedohlednu. Protože platí, že čím hůř, tím lépe právě pro cenné kovy. Zachvějí se hranice 5000 dolarů či 100 tisíc korun za trojskou unci?
Počet zemí, které přispívají do české muniční iniciativy, se snížil o polovinu, z loňských 18 na současných devět. Píše to dnes deník Financial Times s odvolání na prohlášení českého prezidenta Petra Pavla. Podle něj iniciativa stále funguje, pokles počtu přispěvatelů ale pro ni představuje nové obtíže. Dodávky munice by tak letos mohly 📉 klesnout ve srovnání s loňskem o polovinu, vyplývá z prohlášení českého ministerstva obrany, o kterém informovala agentura Reuters.
Pražská burza mírně 📈 posílila. Index PX stoupl o 0,12 procenta na 2583,73 bodu. Nahoru burzu táhly hlavně zdražující akcie energetické firmy ČEZ a bankovní skupiny Erste, které patřily k emisím s největšími objemy obchodů. Nejvýraznějších růstů dosáhly strojírny Doosan Škoda Power a stavitel solárních elektráren Photon Energy, jejichž cenné papíry shodně posílily o více než osm procent.
Izraelská armáda ☝️ překročila v jižním Libanonu takzvanou žlutou linii, která vymezuje okupované libanonské území podél hranic. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na izraelská média. Není zatím jasné, o jak rozsáhlý postup se jedná. Děje se tak v době, kdy Izrael pravidelně bombarduje Libanon navzdory podepsanému příměří a plánovaným mírovým jednáním.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) podle předsedy ODS Martina Kupky při osvětlování vyřešení střetu zájmů lže, nezveřejnil statut svěřenského fondu a část firem do něj nezahrnul. Novinářům to řekl v reakci na vyjádření premiéra k dopisu, ve kterém se Evropská komise českých úřadů doptává na některé okolnosti řešení majetkových poměrů předsedy vlády.
Lidé si zatím objednali české státní dluhopisy za 4️⃣7️⃣,7️⃣ miliardy korun. Na síti X to dnes uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Jen za pondělí dosáhl objem objednaných obligací 3,4 miliardy korun. Největší zájem mají lidé o pětiletý fixní dluhopis, nejmenší o pětiletý protiinflační dluhopis.
Premiér a šěf hnutí ANO 👴 Andrej Babiš míní, že střet zájmů spojený s majetkovými záležitostmi vyřešil daleko nad rámec českých i evropských zákonů. Uvedl, že holding Agrofert nevlastní a nebude z něj mít žádný prospěch. Evropská komise je podle něj nucena reagovat na podněty české opozice a doptává se českých úřadů.
Společnost CSG Polska, která je součástí zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group podnikatele 👨 Michala Strnada, se dohodla na výrobě motorů pro těžká terénní nákladní vozidla s polskou firmou WSK „PZL-KALISZ“. Ta mimo jiné vyrábí motory pro letadla a patří pod polský státní podnik Polska Grupa Zbrojeniowa.
Počet zemí, které přispívají do české muniční iniciativy, se 📉 snížil o polovinu, z loňských 18 na současných devět. Píše to dnes deník Financial Times s odvolání na prohlášení českého prezidenta Petra Pavla. Podle něj iniciativa stále funguje, pokles počtu přispěvatelů ale pro ni představuje nové obtíže.
Čína ❌ omezuje výjezdy do zahraničí pro špičkové odborníky soukromých firem, kteří pracují v oblasti umělé inteligence. Chce chránit svou technologii a dohnat náskok Spojených států v této klíčové oblasti. Uvádějí to zdroje agentury Bloomberg. Opatření se týká například pracovníků společností Alibaba nebo DeepSeek.
Čistý zisk čínské technologické společnosti Xiaomi se v prvním čtvrtletí meziročně propadl o 4️⃣3️⃣ procent na 6,1 miliardy jüanů (zhruba 19 miliard korun). Tržby klesly o 11 procent na 99,1 miliardy jüanů, oznámila dnes firma. Na hospodářské výsledky podniku měl negativní dopad mimo jiné růst nákladů na paměťové čipy.