Kanada odpoví na Trumpova cla. Washington už hrozí další eskalací
Jednání zkrachovala a místo dohody přicházejí cla, výhrůžky a osobní útoky. Kanada se chystá vrátit Spojeným státům jejich 50procentní cla ve stejném objemu, zatímco Donald Trump hrozí mnohem tvrdšími následky a dalším zásahem proti kanadskému automobilovému průmyslu. Ottawa přesto tvrdí, že dohoda ještě není mrtvá.
Obchodní spor mezi dvěma sousedními ekonomikami se mění v otevřenou celní válku. Kanada dnes dopoledne místního času (odpoledne SELČ) představí odvetná opatření proti americkým clům, která mají zasáhnout zboží za 20 miliard dolarů, tedy zhruba 413 miliard korun. Donald Trump mezitím pohrozil další eskalací, 50procentním clem na kanadská auta a tamní politické lídry označil za „klauny“.
Kanada dnes představí konkrétní podobu odvety za nová americká cla. Opatření oznámí ministr financí François-Philippe Champagne společně s dalšími členy vlády poté, co minulý týden zkrachovala obchodní jednání mezi Ottawou a Washingtonem.
Spojené státy následně zavedly 50procentní clo na kanadské zboží v hodnotě 20 miliard dolarů, v přepočtu přibližně 413 miliard korun. Kanada chce od 8. září odpovědět cly ve stejném objemu.
Premiér Mark Carney dal zároveň najevo, že Ottawa se nenechá dotlačit k dohodě za každou cenu.
„Cílem našich obchodních jednání se Spojenými státy vždy bylo dosáhnout co nejlepší dohody pro Kanaďany,“ uvedl Carney. Podle něj je vzájemně výhodná dohoda stále možná, Kanada se ale k jednacímu stolu vrátí až ve chvíli, kdy Spojené státy zaujmou odpovídající přístup vůči kanadskému průmyslu.
Trump: Jsou to klauni
Napětí přitom dál roste. Donald Trump oznámil, že od ledna hodlá zvýšit cla na dovoz automobilů a automobilových součástek z Kanady na 50 procent. Kanadské vedení zároveň ostře napadl na své síti Truth Social.
„Někdo by měl tyhle klauny ‚srovnat do řady‘, jinak budou důsledky pro Kanadu mnohem horší!“ napsal americký prezident.
Trump rovněž tvrdí, že Spojené státy Kanadu ke vzájemnému obchodu nepotřebují, zatímco Kanada je podle něj na americké ekonomice existenčně závislá.
Donald Trump dál vyostřuje obchodní konflikt s Kanadou. Od ledna chce zvýšit cla na dovoz kanadských automobilů a součástek z 25 na 50 procent, což může tvrdě zasáhnout úzce propojené dodavatelské řetězce mezi oběma zeměmi.
Trump vzkázal Kanadě: Potřebujete nás, my vás ne. A zvedl cla na 50 procent
Politika
Carney už o víkendu prohlásil, že se jeho země ocitla v obchodní válce, protože byla „napadena“.
Americká strana však vinu za krach jednání odmítá. Viceprezident J. D. Vance uvedl, že Kanada na poslední chvíli přišla s řadou „absurdních požadavků“. Podle něj nicméně vyjednávání pokračuje.
Také americký ministr financí Scott Bessent tvrdí, že Trump chce návrat Kanady k jednacímu stolu a jednání „v dobré víře“.
Do hry vstupuje elektřina a strategické suroviny
Spor se navíc začíná rozšiřovat za hranice samotných cel. Premiér kanadské provincie Ontario Doug Ford pohrozil, že pokud Washington konflikt ještě prohloubí, může provincie omezit dodávky elektřiny a klíčových nerostných surovin do Spojených států.
Trump na jeho výroky reagoval dalšími výhrůžkami. Ford amerického prezidenta následně označil za arogantního tyrana a prohlásil, že někdejší republikánský prezident Ronald Reagan by se z dnešní Trumpovy obchodní politiky „pozvracel“.
Impérium rodiny Donalda Trumpa se za jeho druhé volební období utěšeně rozrůstá. Nyní do něj přibude vlastní banka World Liberty Financial. Situace je o to pikantnější, že Trumpova vláda uvolnila pravidla pro vznik nových bank spojených s technologickými či kryptoměnovými skupinami. 
Trumpova rodina bude mít vlastní banku
Leaders
Kanada zároveň sází miliardy na Arktidu
Ottawa se souběžně snaží snížit závislost země na zahraničních partnerech také v bezpečnostní oblasti. Carney oznámil investici přes 11 miliard kanadských dolarů, tedy přibližně osm miliard amerických dolarů neboli 165 miliard korun, do šesti nových ledoborců.
Postaví je quebecká loděnice Chantier Davie pro kanadskou pobřežní stráž. Kanada má po Rusku druhou největší flotilu ledoborců na světě a Carney dlouhodobě zdůrazňuje, že země musí být schopna chránit svou rozsáhlou arktickou oblast bez závislosti na jiné mocnosti.
Zatímco Ottawa tedy připravuje celní odvetu a investice do vlastní strategické infrastruktury, prostor pro kompromis s Washingtonem se dál zužuje. Obě strany přesto tvrdí, že obchodní dohoda zůstává možná.
Mnoho států kvůli hormuzské krizi vyloženě strádá. Amerika a Čína se ale zasloužily o to, že ropný šok je celosvětově mírnější, než mnozí očekávali. USA posilují pozici těžařské supervelmoci, pro prezidenta Trumpa to však může být i kvůli vysokým cenám pohonných hmot Pyrrhovo vítězství. Skutečným vítězem je Čína, která dokáže svou poptávku po „černém zlatě“ pružně přizpůsobovat.
Amerika se stala těžařskou supervelmocí. Světový ropný trh ale ovládla Čína
Názory
