Cena zlata k okamžitému dodání poprvé překonala 3600 dolarů (74 835 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Cenu podle agentury Reuters podporují rostoucí očekávání, že americká centrální banka (Fed) na svém měnovém zasedání za dva týdny sníží úrokové sazby v návaznosti na slabé údaje o americké zaměstnanosti z minulého týdne.
V týdnu nás čekala důležitá data o americké inflaci, která ukázala to, co si všichni myslíme. Rozhodně neklesá, naopak „vystrkuje růžky“ a můžeme klidně čekat, že v příštím roce výrazněji vzroste. Na druhou stranu se trhy obávaly, že to dopadne kvůli clům už teď hůř, a teď vidí na příštím zasedání Fedu pokles sazeb až o 50 bps. Akciové trhy tak drží růstovou vlnu a S&P 500 se přiblížil 6 500 bodům. Od začátku roku si tak připisuje téměř 10 procentní zisk, a to i přes pokles v dubnu. To je velmi solidní výsledek.
Americká celní agentura zveřejnila detaily obchodní „dohody“ mezi USA a Švýcarskem. Nečekanou novinkou je i to, že se celní řízení bude vztahovat také na dovoz kilových a 100uncových cihel zlata. Doposud přitom zlato bylo podobných povinností chráněno, stejně jako je třeba v Česku vyčleněno z daně přidané hodnoty.
Objem zlata v devizových rezervách České národní banky (ČNB) dosáhl na konci července rekordních 63,58 tuny. Zlato tvořilo 4,19 procenta celkových rezerv, na konci loňského roku přitom podíl činil 2,94 procenta. Vyplývá to z údajů struktuře devizových rezerv. Dosud nejvyšší objem zlata měla ČNB v rezervách po rozdělení Československa na počátku roku 1993, kdy činil 63,3 tuny.
Průměrný český investor do podílových fondů v prvním pololetí 2025 podle nové metodiky prodělal 1,22 procenta. Vyplývá to z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select. Index sleduje výkonnost 750 investičních fondů, které působí na českém kapitálovém trhu. Za rok 2024 činilo zhodnocení fondů devět procent, o rok dříve 12 procent.
Trumpova obchodní válka s EU nebo i jeho nátlak na Fed vedl v Německu a Itálii k zesílení politické debaty o nutnosti stažení zlatých rezerv z New Yorku.
V minulém týdnu si trh prošel určitou korekcí předchozích růstů, přičemž hlavním tématem byly jednoznačně události související se stupňujícím se konfliktem mezi Íránem a Izraelem. Do situace se zapojuje i Donald Trump, který zatím spíše nepůsobí jako tlumicí prvek. Na zvýšené geopolitické riziko reagovalo růstem například zlato a ropa, zatímco akcie, měřeno indexem S&P 500, klesaly hlouběji pod hranici 6000 bodů.
O bitcoinu se v posledních týdnech hovoří zejména v souvislosti s podivnou miliardovou kauzou na ministerstvu spravedlnosti. Přitom v souvislosti s bitcoinem by se mělo stále více mluvit o něčem jiném – o tom, k čemu vlastně je, a proč se může velmi brzy stát bezcennou anekdotou v dějinách digitálního světa.
Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.
Žlutý kov se obchoduje nejvýše za zhruba dva měsíce. Z prudkého vzestupu cen ropy zase těží energetické firmy.
Jakýkoli náznak, že se Německo chystá stáhnout své zlaté rezervy z New Yorku, by mohl být politicky velmi ožehavý, protože by naznačoval ztrátu důvěry ve Fed a jeho nezávislost.
