Válka na Blízkém východě se dál vyostřuje. Spojené státy a Izrael pokračovaly už sedmý den v útocích na Írán, který obviňují ze snahy získat jadernou zbraň. Americký prezident Donald Trump mezitím prohlásil, že jediným přijatelným výsledkem konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Teheránu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy musí mít vliv na výběr příštího nejvyššího vůdce Íránu. Favorita nástupnictví, Mojtaba Khamenei, syna zabitého ajatolláha Ali Khamenei, označil za nepřijatelnou volbu a varoval, že pokračování současné íránské politiky by mohlo během několika let přivést region do další války.
Česká vláda pokračuje v repatriaci občanů z Blízkého východu, kde leteckou dopravu narušil konflikt mezi Izraelem a Íránem. Do jordánského Ammánu nyní letí letadlo společnosti Smartwings, další stroje směřují z ománského Maskatu. Podle premiéra Andreje Babiše jsou repatriační lety pro české občany zdarma, otázka jejich ceny ale vyvolala spor mezi vládou a ministerstvem zahraničí.
Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy mohou podle analýzy agentury Bloomberg vyvolat novou vlnu globální inflace a zpomalit hospodářský růst. Největším rizikem je možné dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy.
Zatímco turistům na Blízkém východě nad hlavami létají rakety a čekají na cestu domů, česká Sněmovna předvádí vlastní repatriační operaci. Andrej Babiš z pultíku svolává světové aerolinky, vláda odmítá diskutovat o systematické pomoci a debata se rychle mění v diagnostický seminář mezi Babišem a Zdeňkem Hřibem. Český stát tak opět ukazuje, že nejspolehlivější krizový plán je improvizace doplněná parlamentní groteskou.
Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.
Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.
Francie navýší počet svých jaderných zbraní, aby posílila evropské jaderné odstrašení v době, kdy bezpečnostní závazky Spojených států vůči kontinentu podle Paříže oslabují. Oznámil to prezident Emmanuel Macron při projevu na základně ponorek Île Longue v Bretani.
Napětí na Blízkém východě znovu rozhýbalo ropné trhy a české řidiče čeká zdražování. Pokud se cena ropy udrží kolem 80 dolarů za barel, může podle analytiků benzin i nafta podražit zhruba o dvě koruny na litr. Při omezení dodávek přes Hormuzský průliv by šlo až o pětikorunový skok.
Demokratičtí zákonodárci odsoudili rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zaútočit na Írán bez schválení Kongresem. Přitom zpochybňují Trumpovo sobotní tvrzení, že Spojené státy čelily bezprostřední hrozbě ze strany Íránu. Právě existence takové hrozby je přitom zákonnou podmínkou, která prezidentovi umožňuje zahájit vojenský útok bez souhlasu Kongresu, připomíná deník The New York Times. Demokraté rovněž kritizují nejasnost cílů americké akce a vnímají riziko rozpoutání širšího konfliktu.
Írán nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v reakci na zprávy o možném obnovení rozhovorů s Washingtonem. Informovaly o tom agentury. Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil souhlas s možným jednáním s těmi íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dnů.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
