Německý kancléř Friedrich Merz označil rozhodnutí Spojených států dočasně povolit nákup části ruské ropy za chybu. Podle Berlína může takový krok oslabit sankční tlak na Rusko a nepřímo přispět k financování války na Ukrajině.
Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od svého nedělního zvolení. Text vyzývající k uzavření Hormuzského průlivu přečetl moderátor státní televize. Modžtaba Chameneí nebyl spatřen na veřejnosti od začátku izraelsko-amerických úderů na Írán 28. února, v jejichž první den byl zabit jeho otec, duchovní vůdce Alí Chameneí. Íránské úřady postupně zveřejňují kusé informace o tom, že byl Modžtaba Chameneí zraněn.
Desítky amerických demokratických senátorů vyzvaly vládu prezidenta Donalda Trumpa, aby vysvětlila okolnosti únorového útoku na dívčí školu v Íránu. Podle stále přibývajících indicií za ním mohly stát Spojené státy. Informovala o tom agentura AP.
První týden války s Íránem stál Spojené státy podle Pentagonu 11,3 miliardy dolarů (více než 238 miliard korun). Jen během prvního víkendu operací utratila americká armáda za munici přibližně pět miliard dolarů. Informaci poskytl americkému Kongresu Pentagon, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroj obeznámený se situací, který hovořil pod podmínkou anonymity. Konflikt Izraele a Spojených států s Íránem trvá už 13. den.
Růst cen ropy po americko-izraelských úderech na Írán může výrazně pomoci ruské ekonomice a usnadnit Moskvě financování války na Ukrajině. Uvedl to web Politico, podle kterého konflikt na Blízkém východě přichází pro Kreml v klíčový moment.
Válka proti Íránu se podle amerického prezidenta Donalda Trumpa blíží ke konci. Uvedl to na tiskové konferenci ve svém golfovém klubu v Doralu na Floridě. Konkrétní termín zastavení útoků, které Spojené státy podnikají společně s Izraelem, ale nezmínil. Na otázku novinářů pouze řekl, že konec bojů nepřijde během týdne.
Nafta v Česku se v sobotu průměrně celorepublikově prodávala za 38,01 Kč/l. Hranici 38 korun za litr překročila poprvé od května 2024, vyplývá z dnes zveřejněných dat společnosti CCS. O týden dříve, 28. února, se nafta podle stejné statistiky prodávala za 33,10 Kč/l. Za týden tak podražila o pět korun za litr, neboli o bezmála 15 procent. Benzin se včera prodával za 35,92 Kč/l, tedy o necelých sedm procent dráže než o týden dříve. Benzín je tak nejdražší od března 2025.
Spojené státy a Izrael zvažují, že v pozdější fázi války vyšlou speciální síly do Íránu s cílem zmocnit se jeho zásob vysoce obohaceného uranu, píše zpravodajský web Axios s odvoláním na čtyři zdroje s informacemi o jednáních. Zabránit Íránu získat jadernou zbraň je jedním z deklarovaných válečných cílů amerického prezidenta Donalda Trumpa.
List Wall Street Journal ve včerejším textu konstatuje, že „velkým vítězem“ energetické krize vyvolané válkou v Perském zálivu je Rusko (viz níže). Pro Rusko představuje mimořádný nárůst cen ropy a zemního plynu z tohoto týdne doslova živou vodu, neb jeho hospodářství dosud sláblo nejen vinou západních sankcí, ale také kvůli poměrně nízkým cenám daných energetických surovin. S tím, jak postupně omezují svoji produkci země Perského východu, Rusko získává na důležitosti coby klíčový alternativní dodavatel. Vstříc mu vychází vlastně i sama americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa.
Týden po vypuknutí války na Blízkém východě dnes Izrael a Írán pokračovaly ve vzájemných úderech. Íránský prezident Masúd Pezeškján zároveň oznámil, že prozatímní vládnoucí rada Íránu schválila pozastavení útoků na země v Perském zálivu, pokud z jejich území nepřijde nový útok, a zasaženým zemím se omluvil. Írán přitom ještě v noci na dnešek a časně ráno podnikl údery na státy regionu včetně Bahrajnu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Americký prezident Donald Trump uvedl, že Írán se kvůli svému „špatnému chování“ stane terčem velkých útoků. Izraelské vzdušné údery si vyžádaly desítky mrtvých v Libanonu, kde izraelská armáda armáda informuje o útocích na proíránské hnutí Hizballáh.
Výnos českých vládních dluhopisů v uplynulém týdne vzrostl v mimořádném rozsahu bezmála 13 procent.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
