Uplynulý týden se na trzích nesl převážně v růstovém duchu. Investoři jako by znovu odsunuli krizi na Blízkém východě stranou a soustředili se na pozitivní impulzy. Jedním z nich byl i start výsledkové sezóny, kterou tradičně zahájily velké americké banky. Na domácím trhu pak poutal pozornost především ČEZ. Americký akciový index se navíc přiblížil hranici 7000 bodů.
Trhy věří, dny Victora Orbána v čele Maďarska jsou dneškem po šestnácti letech fakticky sečteny. Maďarský forint v posledních pěti obchodních dnech zpevnil vůči americkému dolaru o 4,2 procenta. Žádná jiná měna světa v uplynulém týdnu vůči dolaru tolik nezískala.
Americké akciové indexy se v průběhu uplynulého týdne pohybovaly silně v plusu, podpořené zlepšením sentimentu na globálních trzích. Klíčovým faktorem byl však především vývoj na Blízkém východě – oznámení dočasného příměří mezi USA a Íránem a očekávání znovuotevření Hormuzského průlivu vedly k výraznému poklesu cen ropy a celkovému uklidnění tržního napětí.
Jak uvažují čeští dolaroví milionáři? Proč čím dál více sázejí na private equity? A jakou roli ve wealth managementu hraje otázka předávání majetku? Data nejnovějšího Wealth Reportu J&T Banky ukazují, že tuzemští velmi úspěšní lidé uvažují strategicky a v dlouhodobé perspektivě. A nejvíce dnes vydělávají na investicích, říká manažer privátního bankovnictví J&T Banky Roman Koděra.
Turecká centrální banka vyprodávala zlaté rezervy. Musela, aby ochránila liru před dalším propadem. Podle listu Financial Times byl výprodej natolik masivní, že se podepsal na propadu ceny kovu, k němuž došlo za uplynulý měsíc.
Akciové trhy v uplynulém týdnu výrazně posílily, když investoři vsadili na scénář postupného uklidnění konfliktu na Blízkém východě. Očekávání, že administrativa Donalda Trumpa směřuje k ukončení operací proti Íránu, vynesla americký index S&P 500 zpět blíže k hranici 6600 bodů. Optimismus však naráží na rozporuplná vyjádření – Trump sice hovoří o „téměř dokončené misi“ a naznačuje konec konfliktu během dvou až tří týdnů, zároveň ale avizuje pokračování intenzivních útoků. Trhy tak balancují mezi nadějí na deeskalaci a obavami z další eskalace.
Kryptoměny oslabily poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možné zesílení útoků proti Íránu. Jeho vyjádření zvýšilo nervozitu na trzích a posílilo obavy z další eskalace konfliktu. Investoři proto v reakci na to omezili investice do rizikovějších aktiv, mezi která patří i kryptoměny, a část peněz přesunuli do bezpečnějších investic.
Zlatá horečka nabídla jasné vítěze – prodejce lopat a dalších prostředků pro kutání cenného kovu. Aktuální AI horečka ukazuje, že se historie opakuje a největším vítězem je zatím společnost Nvidia, která poskytuje technologie potřebné pro růst AI infrastruktury. Je ale svět polovodičů skutečně tak jasným vítězem?
Do nedávna jsme sledovali velmi nízkou inflaci i posilování koruny. Současné dění na Blízkém východě a další eskalace však může jakýkoliv další vývoj významně ovlivnit. V případě dalšího růstu cen ropy bude opět nastartovaná inflace a centrální banky budou nuceny zvednout sazby navzdory ekonomickému zpomalení nebo dokonce poklesu. Korunu by při takovém vývoji nejspíš oslabovala hlavně směrem k euru. Podívejme se detailně na celou situaci.
Cena zlata sice mírně roste, směřuje však k nejvýraznějšímu měsíčnímu propadu za téměř dvě desetiletí. Poptávku tlumí slábnoucí očekávání ohledně snižování úrokových sazeb, růst nákladů na energii a silnější dolar kvůli válce USA a Izraele s Íránem. Za celý měsíc se cena zlata zatím snížila o více než 13 procent, což je nejprudší propad od října 2008, kdy cena klesla o 16,8 procenta. Za celé čtvrtletí však cena vzrostla o pět procent, uvedla agentura Reuters. O zhruba 20 procent tento měsíc klesly i další drahé kovy - stříbro, palladium a platina.
Akcie zbrojařské společnosti Czechoslovak Group (CSG) se na burze Euronext v Amsterodamu propadly na historické minimum a prohloubily tak pokles z posledních dní. Zatímco ještě v pátek se jejich cena dostala pod upisovací hranici 25 eur, během dnešního obchodování klesla pod 23 eur.
Téměř tři čtvrtiny hotelů na Kubě už musely zavřít❌ kvůli americkým sankcím a ropnému embargu, které letos výrazně zhoršilo ekonomickou krizi. O uzavření hotelů informovala podle agentury AFP tento týden kubánská vláda. Premiér Manuel Marrero také oznámil, že z Kuby odešlo už sedm mezinárodních společností, které provozovaly polovinu hotelů v zemi.
Číst více
