Eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná naplno dopadat na globální trhy. Útoky na energetickou infrastrukturu, narušený provoz v Hormuzském průlivu a rostoucí ceny ropy i plynu vyvolávají obavy z trvalejšího poškození světové ekonomiky. Investoři proto ustupují k defenzivním aktivům a připravují se na období zvýšené volatility.
Evropské akcie obnovily růst. Investory povzbudila slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil, že válka s Íránem by mohla brzy skončit. Panevropský index STOXX Europe 600 krátce před polednem rostl o 1,95 procenta na zhruba 606,5 bodu.
Evropské akcie na začátku pondělního obchodování výrazně oslabily a krátce se dostaly na nejnižší úroveň za více než dva měsíce. Investory znepokojil prudký růst cen ropy, který souvisí s eskalací konfliktu na Blízkém východě. V průběhu dne se však trhy částečně vzpamatovaly a většinu ztrát smazaly.
Vojenské údery Spojených států a Izraele na Írán výrazně otřásly světovou geopolitikou i finančními trhy. Při útocích podle dostupných informací zahynuly desítky představitelů íránského režimu a konflikt rychle přerostl v otevřenou eskalaci.
Cena bitcoinu dnes mírně roste a přidává téměř jedno procento. O víkendu však trh s kryptoměnami zažil výrazné výkyvy. Při nepřetržitém obchodování se bitcoin krátce propadl pod 63 200 dolarů, ztráty ale ještě během víkendu smazal. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje za 66 419 dolarů, tedy na úrovních z konce října 2024, uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. V sobotu přitom začal americko-izraelský útok na Írán.
Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.
Akcie na evropských trzích zahájily týden citelným poklesem, jejich hlavní index krátce po začátku obchodování ztrácel téměř dvě procenta, ukazují burzovní statistiky. Investoři sledují vývoj kolem americko-izraelského útoku na Írán a s tím související růst cen ropy. Panují obavy, že kvůli drahé ropě a dalším dopadům vojenského konfliktu na Blízkém východě se zhorší hospodaření mnoha firem.
Americko-izraelské útoky na Írán vystupňovaly geopolitické napětí a výrazně prohloubily nejistotu kolem vývoje světové ekonomiky. Reakcí trhu je prudký růst ceny zlata.
Minulý týden dal investorům jasně najevo, že rok 2026 nebude o poklidném „soft landingu“, ale spíš o sérii politických i tržních otřesů. Do centra pozornosti se vrátila celní agenda, z bankovního sektoru zazněla varování a znovu zesílilo i geopolitické napětí. Akciové trhy reagovaly zvýšenou volatilitou. Index S&P 500 sice zůstává v obchodním pásmu bez panických výprodejů, ale maxima kolem 7100 bodů jsou mu stále vzdálená.
Firmy z indexu S&P 500 letos ve velkém překonávají očekávání analytiků – ať už jde o zisky, nebo tržby. Logicky by se dalo čekat, že jejich akcie po zveřejnění výsledků porostou. Jenže často se děje pravý opak. Investoři se totiž nedívají zpět, ale dopředu. A výhled je momentálně plný otazníků.
Akcie velkých softwarových firem padají o desítky procent. Strach z dopadu AI na jejich marže je silný. Fundamenty firem však zůstávají stabilní, zatím. Přeceňuje trh trh budoucí rizika? „Trh dnes u řady softwarových, někdy i velkých a zavedených firem, oceňuje velmi černé scénáře. Právě v těchto okamžicích lze na trhu nalézt vyšší množství investičních příležitostí,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
EU zavádí kvóty a clo na dovoz oceli, chce ochránit evropský ocelářský průmysl. a zvýšit využití jeho výrobních kapacit na 80 procent, oznámila dnes komise. Roční bezcelní dovozní kvóty EU se podle nových pravidel snižují o 47 procent na 18,3 milionu tun. Současně se zavádí 50procentní clo na dovoz nad rámec kvót u 26 kategorií ocelářských výrobků dovážených do unie.
