Pražská burza pokračuje podobně jako další světové trhy v rychlém oslabování. Index PX dnes odepsal 2,51 procenta na 1902,59 bodu. Po začátku obchodování se ale krátce dostal i pod hranici 1800 bodů. Později ztrátu částečně zmírnil. V červeném skončily všechny tituly. Aktivita na trhu byla výrazně nadprůměrná, celkový objem obchodů byl 2,37 miliardy korun.
Tržní kapitalizace americké technologické společnosti Apple klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun) na 3,06 bilionu dolarů (68 bilionů korun). Odpovídá tomu pokles akcií, které odepsaly 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní kapitalizace vyjadřuje finanční hodnotu firmy podle celkové hodnoty všech akcií v oběhu. Server listu Financial Times upozornil, že pro obchodní model Applu představují problém nová cla, která oznámil americký prezident Donald Trump.
Americké akcie se první obchodní den po oznámení plošných cel na dovoz do Spojených států propadly. Širší index S&P 500 odepsal 4,84 procenta a uzavřel na 5396,52 bodu. Jde o největší jednodenní pokles od globální pandemie v roce 2020, uvedla agentura AP. Index technologického trhu Nasdaq Composite ztratil 5,97 procenta na 16.550,60 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 3,98 procenta na 40.545,93 bodu.
Americké akcie se v úvodu prvního obchodování po oznámení cel na dovoz do Spojených států propadají. Index technologického trhu Nasdaq Composite kolem 16:00 středoevropského času ztrácel asi 4,5 procenta na 16.803 bodů, širší index S&P 500 pak ve stejnou dobu odepisoval 3,6 procenta na 5466 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, vykazoval pokles o 3,3 procenta na 40.812 bodů.
Americké akciové indexy zažily v březnu 2025 nejhorší denní propady od roku 2022 a nálada na trzích spadla na úroveň extrémního strachu. V tomto článku se podíváme na to, co se v březnu dělo na akciových trzích, kdo byli vítězové a poražení prvního kvartálu, proč zlato láme rekordy a jaké další příběhy psal trh v uplynulém měsíci.
Cena zlata se vyšplhala na nové rekordní maximum, poprvé překonala hranici 3100 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Investoři využívají žlutý kov jako bezpečné útočiště v době obav z negativních hospodářských dopadů celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Investoři se obávají budoucího vývoje reálné ekonomiky a dopadu obchodních cel zavedených Donaldem Trumpem. Evropská unie navíc připravuje protiopatření.
Situace na akciových trzích od začátku roku připomíná houpačku. Nadšení z nástupu Donalda Trumpa vystřídaly obavy nejprve z čínského start-upu DeepSeek, následně z dopadů Trumpovy ekonomické politiky. V důsledku toho americké akcie výrazně propadaly. Nyní se však situace uklidňuje a akcie se opět vydávají vzhůru. Důvod? Spousta lidí začala nakupovat populární akcie „se slevou“.
Německá softwarová společnost SAP se stala největší evropskou firmou z pohledu tržní kapitalizace. Předstihla tak dánskou farmaceutickou společnost Novo Nordisk. Ta v poslední době čelí problémům kvůli jejímu novému léku na hubnutí CagriSema.
V týdnu si trhy prošly výrazným růstem, „býci“ tak po předchozích propadech převzali otěže a získali pevnou půdu pod nohama. Americká centrální banka pak trhům dodala další impuls k růstu – zasedání nepřineslo vyloženě negativní pohled na americkou ekonomiku ani inflaci, navíc došlo ke zmírnění QT. Hlavní index S&P 500 si připsal solidní zisky a přiblížil se zpět k hladině 5700 bodů.
V Česku v uplynulém týdnu klesla cena benzinu pod 35 korun za litr, Natural 95 je tak nejlevnější od října 2021, tedy ještě od doby před ruskou invazí na Ukrajinu. Ve středu stál v průměru 34,89 koruny za litr, před týdnem byl o 53 haléřů dražší. Nafta během týdne zlevnila o 54 haléřů na 34,34 koruny za litr, levnější byla naposledy loni v listopadu.
Nelze nyní pokutovat firmy, které do evidence nezapíšou skutečné majitele. Dokud stát nezmění právní úpravu evidence skutečných majitelů, nemůže nutit firmy k zápisu údajů a sankcionovat je, pokud zákonnou povinnost nesplní. Uvedl to místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk. Důvodem je rozpor s unijním právem, na který letos soudy upozornily.
