Akcie ČEZ se v tomto týdnu pořádně zatřásly. Po úterním propadu o více než 11 procent, nejvýraznějším jednodenním poklesu od temného období vrcholící světové finanční krize, konkrétně od 24. října 2008 (když pomineme naprosto specifický den 29. června 2023, kdy se poprvé akcie ČEZ obchodovaly bez nároku na historicky rekordní dividendu za rok 2022), ve čtvrtek přidaly přes 5 procent.
Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group se chystá v pátek vstoupit ve zrychleném procesu na amsterdamskou burzu. Chce na ní prodejem svých stávajících akcií získat kapitál v objemu 2,55 miliardy eur, tedy zhruba 62 miliard korun. Cílí na tržní ocenění 25 miliard eur neboli 607 miliard korun. Taková tržní kapitalizace by z ní učinila druhou „nejdražší“ českou burzovně obchodovanou společnost. Energetická společnost ČEZ měla ke konci včerejšího obchodování – i přes nejvýraznější jednodenní propad za více než rok a půl – tržní kapitalizaci vyšší, a sice necelých 689 miliard korun.
Cena zlata dnes poprvé překonala hranici 4700 dolarů (zhruba 98 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři přesunují peníze do bezpečných aktiv kvůli přetrvávajícím obavám ohledně víkendového oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země. Cena stříbra vystoupila až na nové rekordní maximum v blízkosti 95 dolarů za unci, později však klesla.
Akcie společnosti ČEZ dnes před třináctou hodinou ztrácely zhruba osm a půl procenta po včerejším poklesu o více než čtyři procenta. Pokud by na této úrovni uzavřely, šlo by o jejich nejvýraznější jednodenní propad od 29. června 2023, kdy se však obchodovaly bez nároku na rekordní dividendu. Tentokrát se nárok na dividendu nemění; z dnů bez dividendové změny se akcie výrazněji propadly naposledy 1. července 2022.
Cena zlata se vyšplhala na nové historické maximum, když se přiblížila hranici 4700 dolarů za troyskou unci, tedy více než 98 tisíc korun. Za prudkým růstem stojí sobotní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v souvislosti se snahou získat Grónsko oznámil zavedení dodatečných cel na vybrané evropské země.
Polská centrální banka byla v loňském roce největším kupcem zlata mezi centrálním bankami a v nákupech tohoto kovu hodlá pokračovat. Uvedl to guvernér banky Adam Glapiński. Zlaté rezervy banky podle něj na konci loňského roku činily 550 tun a v plánu je jejich zvýšení na 700 tun. Informuje o tom agentura Reuters.
Americký akciový trh podle analytiků společnosti Barclays, které cituje agentura Bloomberg, na první pohled působí klidně, ve skutečnosti však čelí mimořádně vysoké volatilitě u jednotlivých titulů. Ta je tažena především akciemi spojenými s umělou inteligencí, které mají stále větší vliv na celkový vývoj indexu S&P 500.
Zbrojařské akcie v Evropě lámou historická maxima a Czechoslovak Group (CSG) toho chce využít. Skupina plánuje vstup na amsterodamskou burzu v době, kdy investoři sázejí na obranný průmysl víc než kdy dřív. Hlavními katalyzátory jsou Donald Trump, NATO a napětí kolem Grónska. Strnadovo načasování se zdá dokonalé.
Cena zlata k okamžitému dodání poprvé překonala hranici 4600 dolarů (96 655 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Později se zlato obchodovalo těsně pod touto hranicí. Na rekordních hodnotách se pohybuje i cena stříbra, která poprvé překonala hranici 84,58 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu). Děje se tak poté, co americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování předsedy americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella kvůli sporné rekonstrukci budovy této instituce.
První plnohodnotný obchodní týden roku se nesl převážně v růstovém duchu. Americký index S&P 500 posunul svá historická maxima nad hranici 6 900 bodů. Trhy zatím podle všeho dokážou vstřebávat nová geopolitická rizika i vysoké ocenění akcií technologických firem zaměřených na umělou inteligenci.
Americký maloobchodní gigant Walmart bude zařazen do prestižního akciového indexu Nasdaq 100, kde nahradí farmaceutickou společnost AstraZeneca. Oznámila to společnost Nasdaq Global Indexes. Změna vstoupí v platnost před otevřením amerických trhů 20. ledna.
Írán zaútočil na obchodní loď 🛳 u ománských břehů, hlásí britské námořnictvo. Dělový člun Islámských revolučních gard těžce poškodil velitelský můstek kontejnerové lodi, ohlásil její kapitán. Posádka je podle něj v pořádku a nebyly zaznamenány ani žádné dopady na životní prostředí.
