Německý výrobce luxusních sportovních automobilů Porsche po necelých třech letech opustí hlavní index německých akcií DAX. Informovala o tom podle agentury DPA burzovní společnost Deutsche Börse. Vyřazení z indexu DAX je další ranou pro firmu Porsche, která se potýká s poklesem zisků a tržeb i s negativními dopady celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Cena zlata k okamžitému dodání vystoupala na 3508,50 dolaru (73 260 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), a dosáhla tak historického maxima. Žlutému kovu pomáhá slabý dolar a rostoucí sázky na pokles úrokových sazeb ve Spojených státech. Jeho cena roste šestý den po sobě. Stříbro se drží poblíž 14letého maxima, kterého dosáhlo v pondělí.
Cena stříbra se vyšplhala na 14leté maximum. Zdražuje i zlato díky sázkám na to, že americká centrální banka (Fed) tento měsíc sníží základní úrokovou sazbu ve Spojených státech. Cena žlutého kovu přesáhla čtyřměsíční maximum.
Americký prezident Donald Trump se poprvé v historii pokusil odvolat guvernérku Lisu Cookovou kvůli údajným podvodům s hypotékami. Ta rezignovat odmítá a chystá žalobu. Pokud by prezidentův krok prošel u Nejvyššího soudu, pro trhy by to byl citlivý signál.
Objem akciových obchodů na pražské burze dosáhl rekordních 5,17 miliardy korun. Je to nejvíce od zavedení obchodního systému Xetra v roce 2012. Důvodem byly zejména akcie energetické společnosti ČEZ, sdělil mluvčí burzy Jiří Kovařík. Navzdory rekordně vysoké aktivitě ale index PX popáté v řadě oslabil, a to o 0,4 procenta na 2287,95 bodu. Dolů ho tlačily rakouské finanční tituly i strojírny Doosan Škoda Power.
Na trzích došlo v uplynulém týdnu ke korekci, na vině byla zejména výrazná „překoupenost“ z předchozích týdnů. Po růstu o desítky procent od dubna na technologických akciích došlo k výprodejům u známých titulů, jako jsou Palantir či Nvidia. Určitý vliv mohlo mít i nižší očekávání poklesu sazeb v září, které mírně kleslo. Nicméně pravděpodobnost se stále drží nad úrovní 80 procent. Výsledkem je, že index S&P 500 se vrátil blíže k 6 350 bodům.
Bývaly to země, o jejichž dluhy se investoři tradičně prali. Japonské a německé dluhopisy dlouhodobě patřily k nejžádanějším na světě, protože byly synonymem stability. A díky tomu tyto země za svůj dluh mohly platit velmi nízké úroky. Situace se ale mění. A následky mohou být velmi vážné.
Akcie amerických zdravotních pojišťoven mají za sebou hektické měsíce. Lidé chodí k doktorům víc a péče je dražší, takže firmám rostou náklady rychleji než příjmy. I proto akcie některých pojišťoven od začátku roku ztrácejí desítky procent. Větší klid by mohl přijít nejdříve příští rok, kdy stát zvýší platby za programy pro pacienty.
New York i Londýn odmítly vstup společnosti Shein na burzu. Nyní známý internetový prodejce levné módy zvažuje přesun sídla zpět do Číny, aby získal souhlas s IPO alespoň v Hongkongu, píše Bloomberg.
V týdnu nás čekala důležitá data o americké inflaci, která ukázala to, co si všichni myslíme. Rozhodně neklesá, naopak „vystrkuje růžky“ a můžeme klidně čekat, že v příštím roce výrazněji vzroste. Na druhou stranu se trhy obávaly, že to dopadne kvůli clům už teď hůř, a teď vidí na příštím zasedání Fedu pokles sazeb až o 50 bps. Akciové trhy tak drží růstovou vlnu a S&P 500 se přiblížil 6 500 bodům. Od začátku roku si tak připisuje téměř 10 procentní zisk, a to i přes pokles v dubnu. To je velmi solidní výsledek.
Včerejší aljašskou schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina hodnotí trhy celkově negativně. Zatím tedy hlavně moskevská burza, jejíž stěžejní ukazatel MOEX dnes po 16. hodině středoevropského čase klesal o zhruba dvě procenta. Mezi tituly, jež nejvíce k poklesu přispěly, patří ty plynárenského kolosu Gazpromu, které oslabovaly o více než tři procenta. Největší ruská přepravní společnost, převážně státní Sovcomflot, zase ztrácela takřka tři procenta.
Obce se obávají nedostatku peněz na financování nepedagogických pracovníků ve školách, které od letošního roku přebírají místo státu. Problémy se zajištěním peněz budou mít více než tři čtvrtiny obcí, uvedlo v tiskové správě Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).
Novým starostou New Yorku se po složení přísahy stal 34letý demokrat Zohran Mamdani, který je prvním muslimským starostou tohoto největšího amerického města. Do úřadu bude slavnostně uveden odpoledne místního času,
Vláda udělá vše pro to, aby se česká rozdělená společnost začala sjednocovat, hlavně v otázce hrdosti a vlastenectví. V novoročním projevu, zveřejněném dnes na sociálních sítích, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda vlády také doufá, že letošní rok bude rokem míru.
Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany v loňském roce vyrobily rekordních 32,066 terawatthodiny (TWh) elektřiny. To je dosud nejvíce za jeden kalendářní rok. Loňská produkce jaderných zdrojů by tak pokryla přibližně půlroční spotřebu celé České republiky. Letos bude vlivem odstávek pro výměnu paliva výroba o něco nižší.
Praha ode dneška zpoplatnila parkování elektromobilů v zónách placeného stání, které bylo dosud zdarma. Majitelé vozů na elektřinu zaplatí za parkovací oprávnění polovinu toho, co řidiči aut se spalovacími motory, tedy 600 korun ročně. Majitelé bezemisních vozidel si také mohou pořídit oprávnění, na základě kterého budou moci parkovat po celé Praze za 24 tisíc korun ročně.
Od ledna se mění některé podmínky fungování veřejného zdravotního pojištění. Stát bude na základě valorizace nastavené podle vývoje ekonomiky platit za státní pojištěnce, tedy seniory, děti či nezaměstnané, 2188 korun měsíčně, letos to bylo o 61 korun méně. Pojistné nebude stát nově hradit za pečující o děti od sedmi do 15 let, dosud částku platil, pokud měl pečující dvě.
O silvestrovských oslavách vyjížděli hasiči 🚒 v Česku ke 259 požárům, bylo jich o 98 méně než na přelomu roku 2024/2025. Většina případů byla méně vážných a týkala se především zapálených odpadkových košů, kontejnerů nebo zbytků pyrotechniky.
Hrad loni opět obdržel více než tisíc žádostí o milost, přesný počet bude znám během ledna. Prezident Petr Pavel loni udělil 15 milostí, od března 2023, kdy nastoupil do funkce, jich bylo 19.
Francie odloží zákaz jednorázových plastových kelímků o čtyři roky na rok 2030. Podle vlády by jeho původně plánované zavedení od ledna příštího roku bylo technicky obtížné.