Evropské akcie jsou na rekordu, jejich hlavní index po zahájení obchodování zdolal hranici 568 bodů. Daří se hlavně technologiím, zájem je ale také o akcie firem ze zdravotnického sektoru. Evropský trh navazuje na středeční růst na Wall Street, kde jsou klíčové indexy rovněž blízko rekordů.
Z překoupených úrovní se trhy vydaly níže – a bylo to už potřeba. Byly totiž tak rozjeté, že by se to dalo přirovnat k 30. letům v USA nebo k přelomu tisíciletí před splasknutím technologické bubliny. Akciové trhy reagovaly poklesem zejména na vystoupení šéfa Fedu Powella, který svým „jestřábím“ projevem investory poněkud zchladil. Konalo se také zasedání ČNB a společnost Micron zveřejnila výborné výsledky i výhled. Americký index S&P 500 se vrátil blíž k 6600 bodům.
Americké akcie by mohly v příštích měsících ještě výrazně růst, než přijde prudký propad připomínající kolaps z roku 1929, který vyvolal globální recesi. Agentuře Reuters to řekl šéf a zakladatel investičního fondu Universa Investments Mark Spitznagel, který pohádkově vydělal zejména za covidu.
Evropské akcie se po období stagnace začínají znovu dostávat do hledáčku investorů. Podle analytiků JPMorgan vedených Mislavem Matejkou by se eurozóna mohla v příštím roce vrátit na růstovou trajektorii díky obratu ve firemních ziscích a fiskálním stimulům, uvedla agentura Bloomberg. Stratégové očekávají, že v roce 2026 porostou zisky evropských firem (EPS) o přibližně 11 procent, což by mohlo podpořit i obnovení programů zpětných odkupů akcií a posílit důvěru investorů.
The Pinkfong Company, jihokorejský producent dětské zábavy a tvůrce virálního fenoménu Baby Shark, plánuje vstup na burzu v Soulu. Od investorů chce vybrat až 76 miliard wonů (asi 1,3 miliardy korun). Vyplývá to z prospektu, který firma tento týden podala tamnímu regulátorovi.
Cena zlata se vyšplhala na další rekord, když překročila 3720 dolarů (téměř 77 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Poptávku po žlutém kovu minulý týden podpořila americká centrální banka (Fed), když snížila úrokové sazby a signalizovala další uvolňování měnové politiky.
Uplynulý týden přinesl na finančních trzích řadu důležitých makroekonomických událostí. Po měsících spekulací zasedala americká centrální banka, která rozhodovala o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Svoje výsledky zároveň reportovala domácí společnost Colt CZ. Americký index S&P 500 se přitom pohybuje kolem 6 600 bodů.
Pád banky Lehman Brothers v září 2008 spustil největší finanční krizi od 30. let minulého století. Panika, propady o desítky procent a nejistota, zda se systém vůbec udrží. Dnes, o 17 let později, jsou světové akcie násobně výš – ale rozdíly mezi regiony bijí do očí. Zatímco Spojené státy zažily éru technologických gigantů a růstu, Evropa se s vleklými problémy potýká dodnes.
Cena zlata k okamžitému dodání dnes poprvé překonala hranici 3700 dolarů (75 950 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Trh očekává, že americká centrální banka (Fed) na měnovém zasedání tento týden přikročí ke snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Dne 15. září 2008 padla investiční banka Lehman Brothers. Její krach se stal spouštěčem globální finanční krize a symbolem křehkosti celého systému. Sedmnáct let poté se nad americkou ekonomikou znovu začínají stahovat mračna – tentokrát kvůli slabším datům z trhu práce a nejistému postupu Fedu.
Burzy si před klíčovým zasedáním americké centrální banky i přes rostoucí geopolitická rizika drží svá maxima. Politické turbulence ve Francii, která stále zápasí s vysokými rozpočtovými schodky, nebo roj dronů nad Polskem zatím investory nevyděsily natolik, aby stáhli své růstové sázky před zasedáním Fedu příští týden. Index S&P 500 se nadále drží nad hranicí 6500 bodů.
