Americké akcie se v minulém týdnu dokázaly oklepat, otázky ale zůstávají. Index S&P 500 se vrátil blíže k hranici 6 900 bodů, investoři však dál vyhodnocují signály z centrální banky i rostoucí geopolitická rizika.
Akcie české zbrojovky Czechoslovak Group dnes dopoledne ztrácely přes pět procent. Pokud by s takovou ztrátou dnešní obchodování také uzavřely, bude to jejich nejvýraznější jednodenní pokles od vstupu firmy na burzu minulý měsíc. Citelně ztrácejí také další evropské zbrojovky, byť ne tolik jako Czechoslovak Group.
Čtyři největší technologické firmy USA jdoucí v čele pochodu vstříc umělé inteligenci letos nainvestují do datových center a další infrastruktury související s AI bezprecedentních celkem 650 miliard dolarů. To je zhruba 1,5násobek letošního vyhlíženého výkonu celé české ekonomiky. Investoři jsou zaskočeni mohutností těchto investic a už jim netleskají jako ještě loni, kdy v nich spatřovali známku kýženého inovativního přístupu.
Finanční trhy v uplynulém týdnu po delší době znatelně ochladly. Většina světových akciových indexů prošla poměrně svižnou korekcí a navázala tak na předchozí oslabení rizikových aktiv, především na komoditních trzích. Náladu investorů tradičně ovlivnila data z amerického trhu práce, zároveň ale sílily obavy ohledně další návratnosti investic do umělé inteligence. Klíčový americký index S&P 500 se v tomto prostředí stáhl zpět k úrovni kolem 6 900 bodů.
Analytici Bank of America předpokládají, že Kevin Warsh v čele centrální banky USA žádnou zásadní změnu, které se nyní trh tolik obává, neprovede. Vlastně tak říkají, že všechen nynější poprask na trzích je zbytečný. Warsh podle nich hlavně neuspěje se svým deklarovaným záměrem snížit rozvahu americké centrální banky. I proto se na trhy včera vrátil optimismus, Dow Jonesův index poprvé v historii překonal úroveň 50 000 bodů. A například bitcoin zvrátil svůj předchozí výrazný propad.
Americké akcie výrazně posilují a index Dow Jones se vůbec poprvé v historii dostal nad hranici 50 000 bodů. K růstu přispělo především oživení technologických titulů po nedávném výprodeji a také lepší než očekávaná data o spotřebitelské důvěře, která podpořila optimismus investorů ohledně vývoje americké ekonomiky.
Cena největší a nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé od listopadu 2024 klesla pod 70 tisíc dolarů (1,44 milionu korun). Z maxima, na němž se ocitla na podzim loňského roku, už je cena níže o více než 45 procent. Jen od začátku letošního roku bitcoin ztrácí přes 20 procent.
Léčba plešatění přilákala velké peníze. Veradermics prodala akcie nad plánovaným cenovým rozpětím. O podíl ve firmě se zajímají i velcí hráči z farmaceutického byznysu. Společnost ale zatím zůstává ve ztrátě.
Americký maloobchodní řetězec Walmart se při úterním obchodování stal první maloobchodní firmou na světě, jejíž tržní hodnota překonala hranici jednoho bilionu dolarů. Zařadil se tak po bok technologických gigantů, jako jsou Nvidia nebo Alphabet. Akcie Walmartu za posledních dvanáct měsíců posílily o 28 procent.
Po mimořádně prudkém dvoudenním výprodeji se ceny zlata a stříbra rychle odrážejí ode dna. Zlato se vrátilo nad hranici 4900 dolarů za unci a míří k největšímu dennímu růstu od roku 2008, zatímco stříbro skokově zdražuje. Analytici očekávají, že drahé kovy by letos mohly znovu dosáhnout rekordních hodnot.
Za propadem cen zlata, stříbra i bitcoinu stojí především fundamentální změna očekávání kolem americké měnové politiky. Kevin Warsh, kterého prezident USA Donald Trump vybral do čela americké centrální banky, plánuje posílit dolar tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a potenciálně se stal dokonce deflační měnou. Tím by z velké části odpadla potřeba investovat do jiných deflačních aktiv, jako jsou zlato, stříbro či bitcoin.
Pražská burza dnes oslabila. Index PX klesl 📉 o 0,20 procenta na 2555,18 bodu. Akcie zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) znovu prohloubily svou minimální cenu. Jejich propad společně se ztrátami emisí energetické firmy ČEZ a Komerční banky táhly dolů celou burzu.
