Asistent umělé inteligence čínského start-upu DeepSeek před necelým rokem výrazně otřásl technologickými trhy. Uvedení modelu R1 vyvolalo paniku mezi investory a prudké výprodeje akcií předních západních technologických firem. Obavy tehdy směřovaly k možné ztrátě dominance Spojených států v oblasti umělé inteligence.
Cena zlata poprvé přesáhla hranici 4400 dolarů (91 392 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Žlutému kovu pomáhají sázky na další snižování úroků ve Spojených státech a silná poptávka po bezpečných investicích. Na nové maximum vystoupalo i stříbro.
Trhy byly před svátky taženy především nervozitou. Obchodování doprovázela zvýšená volatilita, která naznačuje, že stále více investorů začíná zpochybňovat udržitelnost současných valuací. K tomu se přidala klíčová makrodata z USA, jež potvrdila další ochlazování trhu práce a růst nezaměstnanosti. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil blíže k hranici 6 700 bodů.
Akcie společnosti Cisco se letos poprvé po 25 letech od pádu internetové bubliny dostaly na hranici 80 dolarů. Nejde přitom jen o symbolický milník – podle analytiků trh začíná Cisco znovu vnímat jako strukturální růstový příběh, nikoli pouze jako stabilní, ale málo dynamickou technologickou firmu.
Šéf pražské burzy Petr Koblic vnímá rok 2025 jako velmi turbulentní a současně i rekordní, protože byl pro zdejší burzu jedním z nejúspěšnějších v posledních letech. Je to vidět jak na výkonnosti indexů, tak na samotném obchodování či v porovnání s evropským trhem, sdělil.
Čína v letošním roce vypadne z první pětky nejvýznamnějších vývozních destinací Německa. Stane se tak poprvé od roku 2010. Kvůli poklesu vývozu o deset procent na 81 miliard eur (téměř dva biliony korun) bude Číně patřit až sedmá příčka. Vyplývá to podle agentury Reuters z odhadu vládní obchodní agentury Germany Trade & Invest (GTAI).
Uplynulý týden se nesl ve znamení očekávání zasedání centrální banky v USA. Ta přikročila k dalšímu snížení úrokových sazeb o 25 bps, ale s „jestřábím“ vyzněním. Fed vlastně signalizoval opatrnější přístup v roce 2026. Nechyběly i další zprávy spojené s AI, která dál znepokojuje finanční trhy. Americký index S&P 500 se dál přiblížil letošním maximům nad úrovní 6900 bodů.
V posledních pěti letech došlo k inflaci téměř všeho – od spotřebního zboží přes komodity až po investiční aktiva. Tato inflační epizoda byla logickým důsledkem nouzového navyšování množství peněz v oběhu vládami a centrálními bankami na počátku pandemie.
Prestižní magazín The Economist vydal pravidelný žebříček ekonomik členských států OECD. Česká ekonomika se v něm umístila na dělené čtvrté až šesté příčce, přičemž za sebou zanechala většinu zemí včetně USA, Polska či Německa. Nejlepšího výkonu za první tři čtvrtletí podle magazínu dosáhlo Portugalsko.
Americké akciové indexy se v průběhu minulého týdne pohybovaly v plusu, podpořené očekáváním, že Federální rezervní systém příští týden skutečně přistoupí ke snížení sazeb. Svoji roli určitě dál hraje sezónní pattern v podobě předvánočního růstu či lepší makrodata z amerického trhu služeb. S otazníkem však zůstávají zejména kryptoměny. Hlavní americký index S&P 500 se tak přiblížil metě 6900 bodů.
Stříbro pokračuje ve svém rekordním tažení. Včera uzavřelo na historicky nominálně nejvyšší ceně, takřka 58 dolarů za troyskou unci, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Přitom teprve letos 10. října pokořilo svůj dosavadní historický rekord, už pořádně „vousatý“, z 18. ledna 1980, kdy uzavřelo na ceně 49,45 dolaru za unci. Tato přes 45 let stará uzavírací cena je nyní nadále rekordní v reálném vyjádření, v očištění o inflaci, neboť v současnosti právě kvůli inflaci, jež od roku 1980 nastala, odpovídá ceně zhruba 206,5 dolaru.
