Finanční trhy v uplynulém týdnu po delší době znatelně ochladly. Většina světových akciových indexů prošla poměrně svižnou korekcí a navázala tak na předchozí oslabení rizikových aktiv, především na komoditních trzích. Náladu investorů tradičně ovlivnila data z amerického trhu práce, zároveň ale sílily obavy ohledně další návratnosti investic do umělé inteligence. Klíčový americký index S&P 500 se v tomto prostředí stáhl zpět k úrovni kolem 6 900 bodů.
Americký maloobchodní řetězec Walmart se při úterním obchodování stal první maloobchodní firmou na světě, jejíž tržní hodnota překonala hranici jednoho bilionu dolarů. Zařadil se tak po bok technologických gigantů, jako jsou Nvidia nebo Alphabet. Akcie Walmartu za posledních dvanáct měsíců posílily o 28 procent.
Po mimořádně prudkém dvoudenním výprodeji se ceny zlata a stříbra rychle odrážejí ode dna. Zlato se vrátilo nad hranici 4900 dolarů za unci a míří k největšímu dennímu růstu od roku 2008, zatímco stříbro skokově zdražuje. Analytici očekávají, že drahé kovy by letos mohly znovu dosáhnout rekordních hodnot.
Za propadem cen zlata, stříbra i bitcoinu stojí především fundamentální změna očekávání kolem americké měnové politiky. Kevin Warsh, kterého prezident USA Donald Trump vybral do čela americké centrální banky, plánuje posílit dolar tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a potenciálně se stal dokonce deflační měnou. Tím by z velké části odpadla potřeba investovat do jiných deflačních aktiv, jako jsou zlato, stříbro či bitcoin.
Ceny zlata a stříbra pokračují ve výrazném poklesu a navazují tak na prudký páteční výprodej, během něhož cena stříbra klesla až o 30 procent. Podle analytiků stojí za propadem kombinace několika faktorů: posilující americký dolar, snaha investorů vybírat zisky po dlouhém období výrazného růstu a také rozhodnutí komoditní burzy CME zvýšit požadavky na maržové obchody. To prodražuje spekulace financované vypůjčenými penězi a nutí investory uzavírat pozice.
Bitcoin klesl na nejnižší úroveň za posledních deset měsíců. Nálada investorů zůstává křehká v důsledku širších otřesů na finančních trzích a ústupu od rizikových aktiv.
Akcie výrobce čipů Intel zažily v posledních týdnech extrémní volatilitu. Po silném růstu, který přiživily nejen technologické naděje, ale i vzletné sliby Donalda Trumpa o návratu výroby do Spojených států, přišel tvrdý návrat na zem. Slabší výhled hospodaření a přiznané problémy s dodávkami serverových čipů pro AI znovu otevřely otázku, zda legendární výrobce skutečně míří k obratu, nebo jen prodlužuje bolestivou transformaci.
Trump chystá další masivní tištění dolaru, aby tak nepřímo – přes Japonce – financoval masivní dluh USA. Americké akcie jsou proto v korunách nejlevnější za osm let, zlato poprvé v historii stojí přes 5000 dolarů za unci.
Evropský trh primárních veřejných nabídek akcií (IPO) má za sebou nejsilnější začátek roku nejméně od roku 1995. K obratu po několika slabých letech přispěla i úspěšná emise akcií české průmyslové skupiny Czechoslovak Group (CSG) v Amsterodamu, která podle bankéřů výrazně posílila důvěru investorů v návrat kapitálu na akciové trhy. Uvedl to server deníku Financial Times.
Cena zlata dosáhla historického milníku. Poprvé v historii překročila hranici 5 tisíc dolarů, tedy 102 tisíc korun, za troyskou unci (31,1 gramu), informovala agentura Reuters. Podle analytiků může růst pokračovat i v dalších měsících – v letošním roce by se cena mohla vyšplhat až k úrovni 5 500 dolarů za unci.
Akciové trhy si v uplynulém týdnu prošly výraznou volatilitou. Investory znervózňovaly hrozby další eskalace obchodního konfliktu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, tentokrát vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko. Na stole byla možnost evropských odvetných cel až za 93 miliard eur i americké zvýšení cel na evropské zboží – nejprve o 10 procent, později až o 25 procent. Index S&P 500 v reakci na to krátce zkorigoval k úrovni kolem 6 800 bodů, než se vrátil blíže k 6 900 bodům.
Vedení energetické skupiny ČEZ ☝️ navrhlo vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce ze současné struktury vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Jde o první krok k připravovanému zestátnění firmy. Společnost by si v nové dceřiné firmě ponechala 51procentní podíl, zbylou část by nabídla investorům. O návrhu bude rozhodovat červnová valná hromada podniku.
Americký výrobce elektromobilů Tesla vytvoří ve svém německém závodě do konce června 1000 nových pracovních míst. Firma chce od třetího čtvrtletí 📈 zvýšit týdenní výrobu asi o 20 procent, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí společnosti. Tesla má nyní ve svém závodě v obci Grünheide u Berlína zhruba 11 500 zaměstnanců.
Americká softwarová společnost Microsoft investuje do konce roku 2029 v Austrálii 2️⃣5️⃣ miliard australských dolarů (372 miliard korun). Cílem je posílit výpočetní kapacity a podpořit rozvoj umělé inteligence. Firma uvedla, že sází na rostoucí poptávku po těchto technologiích v zemi a že pro Microsoft je to největší investice, jakou kdy v Austrálii učinil.
Správa železnic a Ředitelství silnic a dálnic potřebují na pokračování staveb a nové investice shodně zhruba o deset miliard 📈 více, než mají letos. Potřeby rozpočtu SŽ na příští rok jsou zhruba 80 miliard korun, ŘSD zhruba 90 miliard. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po dnešním jednání na SŽ s šéfem organizace Tomášem Tóthem a ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD).
Zkušenost s podvodným e-shopem má každý čtvrtý nakupující, zhruba každý sedmý už kvůli nim reálně přišel o peníze. Vyplývá to z průzkumu agentury Focus pro mBank mezi tisícovkou respondentů. Češi se podle něj v on-line prostředí cítí velmi sebejistě, ale toto sebevědomí je často ☝️ falešné. Zatímco většina věří, že ví, jak své peníze chránit, počet obětí kybernetických útoků roste.
Schválení státní pomoci za šest miliard eur (146,2 miliardy korun) německé letecké skupině Lufthansa Evropskou komisí neplatí, rozhodl Soudní dvůr EU. Nejvyšší unijní soud tak ✅ potvrdil rozsudek soudu nižší instance, Tribunálu Soudního dvora EU, z roku 2023. Německo v roce 2020 zorganizovalo pro aerolinky pomoc v souvislosti s dopady covidové pandemie na cestovní ruch a leteckou dopravu.
Česká republika jedná se Slovenskem o možnosti dodávek pohonných hmot do ČR z tamní rafinerie Slovnaft. Jde o reakci na hrozbu výpadku dodávek z Německa, odkud Česko v současné době čerpá kolem 30 procent tuzemských zásob. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to uvedl ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček (ANO).
Americký výrobce elektromobilů Tesla v prvním čtvrtletí zvýšil čistý zisk o 1️⃣7️⃣ procent na 477 milionů dolarů (9,9 miliardy korun), pomohl vyšší prodej aut. Společnost zároveň potvrdila plány na masivní dodatečné investice do autonomní dopravy, humanoidních robotů a umělé inteligence.
Jihokorejské automobilce Hyundai Motor 📉 klesl v prvním čtvrtletí provozní zisk o 31 procent na 2,5 bilionu wonů (35,1 miliardy korun). Přispěla k tomu slabší poptávka na Blízkém východě a nutnost svolat ke kontrole modely SUV Palisade. Automobilka to uvedla v dnešní tiskové zprávě. Výsledky jsou ale v souladu s očekáváním analytiků.
Dopady konfliktu na Blízkém východě pocítila ve svém rozpočtu polovina českých domácností. Častěji dopady pociťují mladí lidé do 29 let a senioři. Většina Čechů se také ☝️ obává budoucího zdražování, pokud bude válka pokračovat. Vyplývá to z průzkumu agentury Median, který dnes zveřejnil Český rozhlas.
