Týden tradera: Na trzích začínají panovat obavy, že umělá inteligence je jen bublina
Na trzích došlo v uplynulém týdnu ke korekci, na vině byla zejména výrazná „překoupenost“ z předchozích týdnů. Po růstu o desítky procent od dubna na technologických akciích došlo k výprodejům u známých titulů, jako jsou Palantir či Nvidia. Určitý vliv mohlo mít i nižší očekávání poklesu sazeb v září, které mírně kleslo. Nicméně pravděpodobnost se stále drží nad úrovní 80 procent. Výsledkem je, že index S&P 500 se vrátil blíže k 6 350 bodům.
Na trzích začínají znít obavy, že umělá inteligence je bublina. V tomto kontextu působí zajímavě i výrok Sama Altmana, generálního ředitele OpenAI. Ten v posledních týdnech otevřeně připustil, že kolem umělé inteligence se skutečně může vytvářet bublina. V rozhovorech upozornil, že dnešní trhy jsou už ve fázi, kdy jsou investoři jako celek na AI příliš nadšení. Podle něj jde o typický jev, který provází každou bublinu: i ti nejchytřejší lidé se nechají unést „semínkem pravdy“ – tedy reálným faktem, že technologie má obrovský potenciál.
Na trzích se i proto nejspíš objevila významnější korekce cen: Palantir tak propadl až o 20 procent zpět k úrovni 130 dolarů za akcii, kde se objevili noví kupci, a například NVIDIA reagovala poklesem až o 8 procent od svých maxim. Investoři tak možná konečně začínají realizovat své výrazné zisky a září by v tomto směru mohlo být poměrně „volatilní“.
Bývaly to země, o jejichž dluhy se investoři tradičně prali. Japonské a německé dluhopisy dlouhodobě patřily k nejžádanějším na světě, protože byly synonymem stability. A díky tomu tyto země za svůj dluh mohly platit velmi nízké úroky. Situace se ale mění. A následky mohou být velmi vážné.
Německo a Japonsko mají problém. Investoři ztrácejí zájem o jejich dluh. A ten se zdražuje
Trhy
Putin hraje o čas
Na trzích rovněž doznívalo střízlivění z jednání o Ukrajině, která zatím nepřinesla nic hmatatelného. Jediným výsledkem jsou bezpečnostní záruky, které mají určitým způsobem podpořit i USA. V tomto směru jsem spíše skeptický, ale budiž. Americký prezident Donald Trump vyzval svůj ruský protějšek Vladimira Putina k přípravě summitu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který by se mohl uskutečnit během několika týdnů. Putin by nejraději viděl setkání v Moskvě, což působí spíše jako „fraška“. USA a evropské státy mezitím začaly připravovat rámec již zmíněných bezpečnostních garancí pro Ukrajinu. Ty by ale mohly být stejně vágní jako garance z Budapešťského memoranda.
Z mého pohledu je evidentní, že Putin hraje o čas, ví, že další Trumpovy sankce by mohly uškodit tamní ekonomice, a tedy letní ofenzivě a zpomalit jeho postup, a proto zkouší diplomaticky testovat Trumpa, který si s tím příliš neví rady. Za pár týdnů se tak můžeme ocitnout tam, kde jsme byli před jednáním Trumpa s Putinem na Aljašce. Tedy bez viditelného postupu k trvalému míru či alespoň příměří na Ukrajině.
Podle S&P Global Ratings mohou tarify částečně kompenzovat výpadek příjmů státního rozpočtu způsobeného daňovými škrty (tzv. BBB zákon). Fiskální dopad cel se nyní odhaduje na zhruba 100 miliard dolarů, což je však jen zlomek letošního rozpočtového schodku. Ten se může tak vyšplhat až nad 6 procent HDP, což je stále moc. Tato celní politika navíc urychluje vznik paralelního obchodního bloku vedeného Čínou. V tomto kontextu je významný i krok Indie, jejíž premiér Narendra Módí označil Vladimira Putina za „přítele“ a současně posiluje vztahy také s Pekingem. Pro investory to znamená stále vyšší pravděpodobnost dlouhodobého tříblokového uspořádání světového obchodu: USA – Čína – Indie.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard korun).
Americká vláda získala podíl ve výrobci čipů Intel. Ten má na oplátku přislíbeny miliardové dotace
Zprávy z firem
Zájem Ruska o Donbas je podle analytiků především strategický a hospodářský, oficiální argument ochrany ruského obyvatelstva je spíše zástupný, shodli se analytici. Moskva usiluje o kontrolu klíčového obranného pásu ukrajinské armády v Doněcké oblasti, který brání dalšímu postupu ruských vojsk na západ, a zároveň o získání nerostného bohatství regionu.
Proč má Rusko zájem o Donbas? Kvůli ochraně ruské menšiny to není
Politika
