Nafta v Česku může stát brzy opět kolem 50 korun na litr. Kartel OPEC prudce srazil těžbu a například banka Goldman Sachs čeká cenu 110 dolarů za barel, zatímco nyní se pohybuje kolem 90 dolarů, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ruské ropné společnosti v čele s Rosněftí plánují v červnu znovu spustit vrtné soupravy na místech, kde byla těžba přerušena kvůli západním sankcím. Firmy spoléhají na zvýšení sezonní poptávky a trvalé nákupy z Asie. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na čtyři informované zdroje.
Automobilky ve světě v čele s Teslou stále řeší nesnadný úkol jak zvýšit dojezd svých elektroautomobilů. Americká těžební společnost Anglo American Plc. si vytkla jiný, možná nesnadnější cíl – vyrobit největší nákladní bezemisní automobil. Nyní představila jeho prototyp, který uveze na korbě 290 tun čehokoliv. Nebylo to levné – vývoj a výroba prototypu stála 70 milionů dolarů (asi 1,6 miliardy korun), uvedla agentura Bloomberg.
Před Západem stojí těžký úkol zvolit sankce, které Rusku uškodí citelně více, než jaké bude související „sebepoškození“ zejména Evropy.
Sen o zbohatnutí podnikatelů Pavola Krúpy a posléze Rastislava Veliče na lithiu z Cínovce zřejmě po čtyřech letech končí. Firma České Lithium, kterou založil Krúpa v rámci své tehdejší skupiny Arca Investments (v níž má nyní většinový podíl právě Velič), čelí insolvenčnímu řízení. To vyvolal kvůli čtyřistatisícové pohledávce investiční fond IFIS a sama firma se k němu připojila s žádostí o prohlášení konkurzu.
O tom, že polský důl přestane komplikovat život lidí v Česku, lze vážně pochybovat. Stejně tak, že v silách Petra Fialy bylo dosáhnout víc.
Těžební společnost OKD loni skončila v provozním zisku přes dvě miliardy korun, uvedla mluvčí firmy Naďa Chattová s tím, že jde o předběžný a neauditovaný výsledek. Během roku 2021 se firma zbavila pěti utlumovaných dolů, které od ní převzal státní podnik Diamo, a také víc než tří tisíc zaměstnanců.
Česko podle návrhu smlouvy pro polskou stranu sporu trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Polsko nabídlo 40 milionů eur. Návrh předloží ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) pro informaci ve středu vládě. Spor s polskou stranou trvá také v požadavku na desetiletou délku soudního dohledu, doplnila Hubáčková.
Ceny energií v posledních týdnech atakují mnohaletá maxima a výjimkou není ani severomořská ropa Brent. Její cena se v těchto dnech vyšplhala již nad hranici 85 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Aktuální vývoj na poptávkové i nabídkové straně trhu přitom vytváří prostor pro pokračující růst cen ropy v nejbližších měsících.
Podle pondělního rozhodnutí Soudního dvora EU má Polsko platit pokutu půl milionu eur denně za to, že nezastavilo těžbu na hnědouhelném dole Turów. Tato pokuta však není dostatečná, aby vedla k ekonomické nesmyslnosti těžby. Tím pádem nelze předpokládat, že na jejím základě Varšava těžbu v dole zastaví.
Polský hnědouhelný důl Turów na polsko-českých hranicích už nějakou dobu vzbuzuje vášně na všechny strany. Zejména potom, co Varšava neuposlechla jarního příkazu z Bruselu, aby práce v dole skončily. Soudní dvůr Evropské unie se sídlem v Lucemburku teď za neuposlechnutí Polsku vyměřil pokutu ve výši 500 tisíc eur za každý den provozu dolu.
