Americký prezident Donald Trump a saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán podepsali dohodu o strategickém hospodářském partnerství. Součástí jsou smlouvy o spolupráci v energetickém, těžebním a obranném průmyslu, přičemž zakázky pro americké firmy dosahují hodnoty 600 miliard dolarů (13,4 bilionu korun), uvedl Bílý dům.
Spojené státy by podle smlouvy měly přednostní právo na zisk z těchto podniků, převedený do zvláštního fondu. V dokumentu se uvádí, že USA považují materiální a finanční pomoc, jakou Ukrajině poskytly po začátku ruské invaze z února 2022, za svůj příspěvek do tohoto fondu.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni zvýšil těžbu dřeva o čtyři procenta na 8,09 milionu metrů krychlových z 7,77 milionu v roce 2023. Objem těžby odpovídal plánu. Těžba kůrovcového dřeva loni s odezněním kůrovcové kalamity dál klesla. Letos má podnik v plánu těžbu ve výši 8,1 milionu metrů krychlových. Informovala o tom mluvčí LČR Eva Jouklová. LČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.
Hlavní podíl vytěženého nerostu tvoří hnědé uhlí. Zároveň je však u něj patrnější velký propad v produkci.
Evropská unie nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů v Ruskem napadené zemi. Podle Evropské komise bude výhodná pro obě strany, napsal server Politico. Stalo se to v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington je blízko uzavření podobné dohody s Kyjevem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh administrativy prezidenta Donalda Trumpa, aby Spojené státy získaly práva na přibližně 50 procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině, napsal list Financial Times.
Ve Švédsku a sousedním Finsku je lesnictví se všemi s ním spojenými následnými pracemi velkou částí hospodářství. Ve Švédsku vlastní asi 300 tisíc lidí celkem polovinu lesů země. Ve Finsku patří 60 procent lesů 600 tisícům majitelů. Vlastníci jsou zatím schopni hospodařit a těžit v rámci jednoduchých předpisů. To se však má změnit.
Ukrajina je otevřena možnosti těžby vzácných kovů spolu s partnery, kteří ji pomáhají ve válce s Ruskem. Uvedl to podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné kovy.
Těžební společnost OKD ve druhém pololetí sníží asi o 350 stav zaměstnanců. Souvisí to s blížícím se ukončením těžby. Nyní v OKD na Karvinsku pracuje 3300 lidí, kmenových zaměstnanců je více než 2400 z nich. Odcházející zaměstnanci dostanou jako odstupné až jedenáctinásobek platu. Uvedla to mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Ceny lithia by se po dvou letech prudkého poklesu měly v letošním roce stabilizovat. Nadměrnou nabídku kovu na trhu může zmírnit uzavření dolů a vysoký prodej elektromobilů v Číně. Agentuře Reuters to řekli analytici a obchodníci. Nárůst ceny kovu by ale podle nich mohlo snížit případné znovuotevření dolů.
Bílý dům řekl viceprezidentu J.D. Vanceovi, aby si dal pauzu od sociálních sítí. Vance na nich během schůzek tráví hodně času a má sklon hádat se tam se svými kritiky, což je podle vysokých činitelů pod úroveň jeho funkce. Napsal o tom v sobotu deník The New York Times (NYT) s odvoláním na zasvěcené zdroje. Bílý dům zprávu popřel.
Číst více
