Ruská ropná společnost Lukoil půjčí ázerbájdžánské státní energetické společnosti SOCAR 1,5 miliardy dolarů (34,8 miliardy korun). Ta v rámci širší dohody začne znovu ve své rafinerii SOCAR Turkey Aegean Refinery (STAR) na tureckém území opět zpracovávat ruskou ropu, uvedla agentura Reuters. Zúčastněné strany se k věci nevyjádřily.
Státní exportní pojišťovna EGAP zaplatila za huť Liberty Ostrava pohledávku 60,8 milionu eur (přibližně 1,5 miliardy korun). EGAP ručil ostravské firmě za úvěr od německé pobočky banky Greensill Bank. Státní pojišťovna se tak stala věřitelem hutní společnosti, uvedla Česká televize.
Těžba uhlí v Česku v loňském roce i přes budoucí plánovaný odklon vzrostla. V zemi se vytěžilo 35,2 milionu tun černého a hnědého uhlí, což je meziročně o desetinu více. Příčinou nárůstu produkce uhlí byla zejména loňská energetická krize a také oživení průmyslu po pandemii covidu-19, vyplývá z údajů projektu Evropa v datech. Produkce uhlí rostla i v dalších zemích, celosvětově stoupla meziročně o sedm procent. Letos těžba naopak klesá.
Americká ropná a plynárenská společnost Occidental Petroleum se dohodla na koupi dodavatele technologie pro přímé zachycování oxidu uhličitého z atmosféry Carbon Engineering za 1,1 miliardy dolarů, zhruba 24,3 miliardy korun. Akvizice má pomoci firmě Occidental vybudovat řadu zařízení na zachycování oxidu uhličitého, která pomohou při boji proti změnám klimatu, napsala agentura Reuters.
Zhruba 240 kilometrů od nejlidnatějšího indického města Bombaje leží Súrat. Město, které je známo jako pomyslné království diamantů. Místo, kde je zpracovávána většina těchto drahých kamenů, které se nachází na planetě Zemi. To si jistě žádá kvalitní zázemí, které nyní v Súratu opravdu vyrostlo. A je větší než slavná budova Pentagonu. Cena? Celkem 388 milionů dolarů, tedy zhruba 8,2 miliardy korun.
Americký ropný gigant Exxon Mobil Corp koupí za 4,9 miliardy dolarů (104 miliard korun) společnost Denbury, která se specializuje na používání oxidu uhličitého k těžbě ropy ze starých vrtů. Exxonu akvizice pomůže v jeho rodícím se podnikání v oblasti energetické transformace.
Obrat k čistým energiím zvyšuje poptávku po kritických kovech, uvedla ve své nové zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Trh s kobaltem, niklem, lithiem a mědí, které jsou zásadní pro výrobu elektromobilů, větrných turbín, solárních článků a dalších klíčových technologií pro energetickou transformaci, se za posledních pět let zdvojnásobil.
Čína a Rusko investují 1,4 miliardy dolarů (téměř 31 miliard korun) do dvou lithiových dolů v Bolívii. Oznámila to bolivijská vláda. Na kov, který se využívá pro výrobu baterií do elektromobilů, je tato jihoamerická země bohatá a ložisko v solné poušti Uyuni (na snímku) je podle bolívijských představitelů údajně největší na světě.
Diamanty v posledních několika měsících ztratily na hodnotě. Ještě v únoru loňského roku se jejich cena vyšplhala na rekordní hodnoty, od té doby však klesla již o 18 procent. Od začátku roku jsou pak nižší o 6,5 procenta, ukazuje globální index cen surových diamantů. A jejich cena bude podle analytiků zřejmě dále klesat, upozornil zpravodajský server CNBC.
Hledat ve vesmíru nové vědecké poznatky a později významné suroviny má za cíl plánovaná česká mise SLAVIA tvořená dvěma malými družicemi – dvojčaty. Výbornému nápadu ovšem zatím stojí v cestě nejasné mezinárodní právo.
Soud uznal Antonia Koláčka a Oldřicha Klimeckého vinnými v kauze ovládnutí a privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS). Bývalému manažerovi těžební firmy Antoniu Koláčkovi soud uložil 7,5 roku vězení a propadnutí několika set milionů korun z bankovních účtů. Bývalého generálního ředitele MUS Oldřicha Klimeckého potrestal šesti lety vězení a propadnutím peněz zajištěných policií. Oba muži také dostali pětiletý zákaz působení ve vedení firem.
