Sotva se situace s výstavbou dopravní infrastruktury stabilizovala, vzniká problém. Dochází totiž zásadní surovina, kterou stavaři k realizaci nových silnic a dálnic potřebují - štěrkopísek. Situace v jeho těžbě se může v příštích pěti až deseti letech stát kritickým problémem pro české stavebnictví.
Moskva a Washington zahájily diskuze o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku. Listu Izvestija to ve zveřejněném rozhovoru řekl šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, kterého si ruský prezident Vladimir Putin vybral jako zvláštního zmocněnce pro mezinárodní ekonomickou a investiční spolupráci.
Spojené státy by podle smlouvy měly přednostní právo na zisk z těchto podniků, převedený do zvláštního fondu. V dokumentu se uvádí, že USA považují materiální a finanční pomoc, jakou Ukrajině poskytly po začátku ruské invaze z února 2022, za svůj příspěvek do tohoto fondu.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni zvýšil těžbu dřeva o čtyři procenta na 8,09 milionu metrů krychlových z 7,77 milionu v roce 2023. Objem těžby odpovídal plánu. Těžba kůrovcového dřeva loni s odezněním kůrovcové kalamity dál klesla. Letos má podnik v plánu těžbu ve výši 8,1 milionu metrů krychlových. Informovala o tom mluvčí LČR Eva Jouklová. LČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.
Evropská unie nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů v Ruskem napadené zemi. Podle Evropské komise bude výhodná pro obě strany, napsal server Politico. Stalo se to v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington je blízko uzavření podobné dohody s Kyjevem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh administrativy prezidenta Donalda Trumpa, aby Spojené státy získaly práva na přibližně 50 procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině, napsal list Financial Times.
Ve Švédsku a sousedním Finsku je lesnictví se všemi s ním spojenými následnými pracemi velkou částí hospodářství. Ve Švédsku vlastní asi 300 tisíc lidí celkem polovinu lesů země. Ve Finsku patří 60 procent lesů 600 tisícům majitelů. Vlastníci jsou zatím schopni hospodařit a těžit v rámci jednoduchých předpisů. To se však má změnit.
Ukrajina je otevřena možnosti těžby vzácných kovů spolu s partnery, kteří ji pomáhají ve válce s Ruskem. Uvedl to podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné kovy.
Těžební společnost OKD ve druhém pololetí sníží asi o 350 stav zaměstnanců. Souvisí to s blížícím se ukončením těžby. Nyní v OKD na Karvinsku pracuje 3300 lidí, kmenových zaměstnanců je více než 2400 z nich. Odcházející zaměstnanci dostanou jako odstupné až jedenáctinásobek platu. Uvedla to mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Policie navrhla obžalovat společnost Pekárna Zelená louka, která spadá pod koncern Agrofert, a dva lidi kvůli evropské dotaci 100 milionů korun na inovační linku na toastový chléb. Serveru iROZHLAS.cz potvrdil podání obžaloby státní zástupce Adam Bašný z Úřadu evropského veřejného žalobce, který kauzu dozoruje.
Číst více
Zaměstnanci České televize (ČT) chystají kvůli návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií výstražnou stávku. Uskuteční se 22. června. Napsal to dnes Deník N. Do stávky se může zapojit kdokoliv z televize. Vedení ČT nebude protestu bránit, napsal zaměstnancům podle serveru zástupce ředitele Milan Fridrich.
Číst více
Pražská burza v úvodu týdne oslabila, index PX klesl 📉 o 0,12 procenta na 2524,11 bodu. Z předních emisí oslabily pojišťovna VIG, Erste Bank a Komerční banka, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank posílily.
Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne ❌. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy.
Číst více
Česká měna dnes oslabila k euru i dolaru. Oproti předchozímu závěru k euru o dva haléře na 24,21 Kč/EUR a k dolaru o pět haléřů na 20,97 Kč/USD.
Německá automobilka Opel, která patří do automobilové skupiny Stellantis, investuje do roku 2030 v Německu více než jednu miliardu eur 💶(24,2 miliardy korun). Automobilka to oznámila v tiskové zprávě a dodala, že v domovském závodě Rüsselsheim bude vyrábět novou generaci svého nejprodávanějšího kompaktního vozu Astra.
Číst více
Armádní pilot a záložní astronaut 👨🚀 Aleš Svoboda by měl letět na mezinárodní vesmírnou stanici ISS, oznámil dnes premiér Andrej Babiš (ANO). Mise je podle něj plánována na druhou polovinu roku 2027. Vyplývá to z dohody o realizaci české orbitální mise k ISS, kterou podepsala Evropská kosmická agentura (ESA) se společností Vast.
Evropská unie navrhuje uvalení nových sankcí proti Rusku na dalších více než 80 osob a subjektů, mimo jiné i z vojensko-průmyslového sektoru. Během neformálního jednání ministrů obrany na Kypru to uvedla šéfka unijní diplomacie 👩 Kaja Kallasová. Návrhem by se příští týden v pondělí měli zabývat ministři zahraničí na své schůzce v Lucemburku.
Vláda dnes schválila navýšení platby za státní pojištěnce v příštím roce o 2️⃣4️⃣ miliard korun. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda podle něj bude požadovat po ministerstvu zdravotnictví úspory. Veřejné zdravotní pojištění hospodaří letos s výdaji více než 570 miliard korun, příjmy jsou o téměř 15 miliard korun nižší.
Ukrajinská armáda letos znovu ovládla 6️⃣0️⃣0️⃣ kilometrů čtverečních ukrajinského území, řekl dnes její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj. Agentura Reuters napsala, že jde o další náznak změny v dynamice války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. V květnu Ukrajina ovládla o 100 kilometrů čtverečních více, než kolik ztratila, podotkl také Syrskyj.