O bitcoinu se v posledních týdnech hovoří zejména v souvislosti s podivnou miliardovou kauzou na ministerstvu spravedlnosti. Přitom v souvislosti s bitcoinem by se mělo stále více mluvit o něčem jiném – o tom, k čemu vlastně je, a proč se může velmi brzy stát bezcennou anekdotou v dějinách digitálního světa.
Cenu, kterou každoročně uděluje Knihovna Václava Havla, získal Stanislav Šulc za esej „Obchodní podmínky. Svět, ve kterém se z občanů stali uživatelé.“ Oceněný autor a publicista je spolupracovníkem serveru Newstream.cz.
Vlna pravicového populismu, občas nepřesně označovaného za konzervatismus, má další úspěch. Polským prezidentem se stal bývalý boxer a konzervativní kandidát Karol Nawrocki. Jenomže snům o „polském Donaldu Trumpovi“ zatím investoři nevěří. Zatímco po zvolení Donalda Trumpa vloni v listopadu burzy masivně rostly, aktuálně se polský akciový trh naopak propadá.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek je vpravdě úkaz. Tolik pochybných a hraničních věcí, kolem kterých se mu za jeho politickou dráhu podařilo toulat, by srazilo vaz snad i Donaldu Trumpovi. Ne tak Pavlu Blažkovi, který nyní ve sněmovně vysvětlil, že je úplně v pořádku vzít dar od odsouzeného člověka a předstírat, že není důvod se domnívat, že jde o prostředky z trestné činnosti. Inu, kde není žalobce, není soudce. A Blažek má pod sebou vlastně oba. Komentář vznikl ještě předtím, než Pavel Blažek složil funkci.
Situace kolem dne osvobození, jak Donald Trump označuje uvalení „recipročních“ cel na veškerý dovoz do USA, dostává další rozměr. Do dění vstoupil federální soud, který Trumpovi hodil cla na hlavu s tím, že na jejich uvalení nemá pravomoci, ale udělat to může jedině Kongres. Dopady tohoto rozhodnutí mohou být dalekosáhlé. Od toho, že Donald Trump prostě bude ignorovat rozhodnutí soudu, po to, že se konečně vrátíme k debatě, co všechno vlastně je ona tolik vzývaná „bezpečnost“.
Oproti Facebooku, TikToku a Instagramu patří k těm méně viditelným sociálním sítím. Přesto Telegram vzbuzuje přinejmenším stejné kontroverze jako velké sítě. Nicméně až do loňska na šíření uživatelského obsahu neuměl Telegram dostatečně vydělávat. To se vloni zlomilo a oficiálně dubajská společnost poprvé vykázala celoroční zisk.
Legendární herec a scientolog Tom Cruise má dar strhnout davy. V polovině devadesátých let se ale odvážil v radikálnímu kroku – koupil původně televizní franšízu Mission: Impossible, najal režiséra Briana De Palmu a společně dali tehdy z velké části v Praze vzniknout prvnímu snímku ze série Mission: Impossible. Z té se postupně stala jediná vážná konkurence Jamese Bonda. A nyní do kin vstupuje údajně závěrečný díl. Jak si Cruisovy nemožné mise stojí byznysově? Jemu rozhodně vydělávají skvěle.
Globální ekonomická situace je mimořádně rozháraná. A když do ní nešťourají vlivní vůdci, tak se ozve například ratingová agentura, která poprvé po déle než století snížila rating USA. Přesto tu je jeden hráč, který ze situace umí vytěžit maximum a vlastně ho to docela razantně táhne z bahna, do kterého se sám zahrabal. Tím hráčem je Spojené království, které nyní velmi umně těží z globálního napětí i z toho, že se jej vlastně neúčastní.
Vydělat na růstu elektromobility? Pro část investorů to je mimořádně zajímavý sektor, a to i v době, kdy akcie Tesly ztratily proti maximu desítky procent. Nyní budou mít další příležitost. Na hongkongskou burzu totiž vstoupí největší výrobce baterií pro elektromobily CATL. Jeho akcie se sice již obchodují na burze v Šen-čenu, firma ale uvádí nový balík akcií na žhavý hongkongský trh. Očekává se výnos mezi čtyřmi a pěti miliardami dolarů.
Stačilo pouhých osm dekád, aby se svět dostal do situace, která připomíná předvečer druhé světové války. Po hluboké finanční krizi přišla éra inflace, spolu s ní nárůst národního šovinismu, obchodní války a prakticky nefunkční mezinárodní instituce, které měly pohlídat, aby se nic z toho nestalo. Dojímat se nad dávným vítězstvím je už v zásadě jen prázdné gesto, zvláště když zároveň nikdo nechce svět, jaký z konce nejkrvavějšího vojenského konfliktu dějin vzešel.
Březnová inflace na úrovni 1,8 procenta jistě udělala mnohým radost. Pro radní České národní banky, kteří již zítra budou rozhodovat o nastavení měnové politiky nejspíš také. Snížení sazeb již opravdu nebrání nic. Tedy kromě situace ve službách a příliš složité geopolitiky. Je tedy zítřejší snížení sazeb nevyhnutelné?
