Volební klání se rozjíždí naplno. Není se čemu divit, do voleb totiž zbývá téměř přesně půl roku. A tak jednotliví vůdci již ladí formu a strategie, jak převálcovat soupeře. Nejzajímavější je z tohoto pohledu šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který již podniká spanilé jízdy po regionech. A oproti předchozím kampaním má tentokrát jednu zásadní novinku. A právě ta mu zcela jistě vyhraje volby.
Situace na akciových trzích od začátku roku připomíná houpačku. Nadšení z nástupu Donalda Trumpa vystřídaly obavy nejprve z čínského start-upu DeepSeek, následně z dopadů Trumpovy ekonomické politiky. V důsledku toho americké akcie výrazně propadaly. Nyní se však situace uklidňuje a akcie se opět vydávají vzhůru. Důvod? Spousta lidí začala nakupovat populární akcie „se slevou“.
Návštěva pošty patří dlouhodobě k mimořádně traumatizujícím zážitkům. Při čekání na to, až AI vylosuje vaše číslo mezi změtí číselných řad, tak člověk může přemýšlet. Třeba nad tím, jestli losy mohou opravdu spasit státní podnik. A protože čekání, až padne číslo 8, tentokrát bylo mimořádně dlouhé a číslo 517 mezitím padlo doslova dvakrát (nikoli opakovaně), odpověď na věčnou otázku o přínosu losů pro poštu se skutečně povedlo najít. Losy mohou poštu spasit minimálně v očích svých zákazníků.
Negativní kampaň kvůli údajné ideologické masírce výrazně ublížila tržbám nejnovější hrané pohádce Walta Disneyho. Legendární studio na plátna znovu uvádí pohádku o Sněhurce, která mu kdysi vynesla největší slávu. Tentokrát ale diváci nadšení neprojevují. A snímek, jehož produkční rozpočet se vyšplhal na 209 milionů dolarů, mohou čekat problémy. Naznačují to globální tržby za premiérový víkend, které se blíží jen částce 88 milionů dolarů. Očekávalo se přitom alespoň 100 milionů.
Amerika rezignuje na soft diplomacii a jde takříkajíc all-in do válečného režimu. Někteří evropští státníci včetně českého ministra Jana Lipavského cítí šanci. Pokud ale jen chtějí pokračovat v americké propagandě, bude asi lepší nakoupit také ty tanky a stíhačky a Svobodnou Evropu zkrátka poslat do propadliště dějin, kam směřují i další poválečné instituce.
Spor o klimatickou změnu se v Česku dostává na novou úroveň. Brněnský Ústavní soud se totiž rozhodl projednat stížnost spolku Klimatická žaloba požadující větší a formálnější akci státu v boji proti změně klimatu. A to nikoli v tradičním režimu tříčlenného senátu, stížnost projedná rovnou celý sbor 15 ústavních soudkyň a soudců. Výsledkem by tedy měl být nález vyšší váhy. Jde sice o záslužné gesto, které se však může nakonec otočit proti důvěryhodnosti respektované instituce.
Americké akciové indexy v posledních týdnech začne ztrácejí. Hlavním důvodem je chaotická „politika“ Donalda Trumpa, který svým šermováním s cly vnáší značnou míru nejistoty do fungování trhů. Situace je tak vážná, že v budoucí růst americké ekonomiky věří čím dál méně investorů. Situace na trzích se tak nejspíš jen tak nezlepší.
Donald Trump má za sebou první skutečné vítězství ve svém druhém prezidentském angažmá. Republikány ovládaná Sněmovna reprezentantů o dva hlasy schválila ambiciózní rozpočtový plán, který z Trumpových předvolebních slibů činí reálnou politiku USA. Kdo umí počítat do čtyř, dokáže si spočítat, že z toho moc dobrého nekouká. Tedy pokud zrovna nejste americkým miliardářem.
Nejnovější sada prezidentských dekretů Donalda Trumpa přináší jednu zásadní novinku, která nebude dělat radost pravděpodobnému budoucímu premiérovi Česka Andreji Babišovi. A ne, nejde o cla na hliník a ocel, která Evropě rozhodně moc nepomohou.
V Silicon Valley se schyluje k zajímavému střetu dvou mocných miliardářů. Elon Musk vymyslel kličku, jejíž prostřednictvím by chtěl ovládnout společnost OpenAI, a to za pouhých 100 miliard dolarů. Nacenění firmy přitom je mnohem vyšší. Střet dvou dávných přátel, kteří OpenAI založili, se tak dostává do dalšího kola. Samu Altmanovi se tak komplikuje snaha přetvořit OpenAI ve funkční byznysovou entitu.
Správci velkých fondů si začali hrát. Zkoušejí se obrnit proti dopadům cel, jimiž hrozí Donald Trump a která mohou mít velký dopad na hodnotu slavných firem. Zejména hedgeové fondy tak začaly masivně sázet na pokles firem, na něž pravděpodobně cla dopadnou nejdrtivěji. A obětí se mohou stát automobilky. Překvapivě nikoli jen ty evropské.
Zlatá toaleta od italského konceptuálního umělce Maurizia Cattelana se v noci na dnešek prodala v newyorské aukci za 12,1 milionu dolarů (250 milionů korun). Uvádí to na svých stránkách společnost Sotheby´s, která prodej organizovala. Cena bez poplatků a přirážek zhruba odpovídá hodnotě materiálu použitého na výrobu díla, které je podle autora parodií na nadměrné bohatství.
Číst více
