Donald Trump pokračuje ve své nevyzpytatelnosti. Nyní to sice má krátkodobý pozitivní efekt, z dlouhodobého hlediska ale podobné kroky povedou k dalším problémům. Řídit stát jako trollí farmu však je součástí hlubších strategií, které přinejmenším ideologové ovlivňující nejvyšší patra americké politiky sdílejí.
Očekávaný propad akciových indexů je první rychlou a negativní reakcí na ohlášení cel, která americký prezident Donald Trump uvalil na celý svět. Hlavní indexy padají o jednotky procent. Naopak nahoru jdou v souladu s očekáváním dluhopisy a také zlato. To se přiblížila i rekordní hodnotě 3167 dolarů za troyskou unci.
Soud francouzské političky Marine Le Penové má docela třaskavý potenciál. Ukázal totiž hned několik věcí. Tou hlavní je, že alespoň ve Francii se nebojí nazývat věci pravými jmény a podvod je tam pořád podvod a nikoli politický akt. A soudcům je jedno, jestli ho spáchal, jak se říká hezky česky Petr, nebo Pavel.
Česká národní banka za rok 2024 vykázala rekordní zisk 151 miliard korun. Podařilo se jí tak umazat část ztráty, která vznikla v uplynulé dekádě kvůli chybně ukončenému režimu intervencí.
Česká národní banka ponechala základní úrokové sazby beze změn. Měnová politika tak pokračuje v trendu, který trh očekával. Nicméně se dále snižuje pravděpodobnost, že se úroky v letošním roce dostanou ke třem procentům. Manévrovat tuzemský měnový koráb v nepředvídatelném moři hrozeb cel ze strany USA a očekávaných velkých výdajích Německa se stává čím dál složitějším.
Situace na akciových trzích od začátku roku připomíná houpačku. Nadšení z nástupu Donalda Trumpa vystřídaly obavy nejprve z čínského start-upu DeepSeek, následně z dopadů Trumpovy ekonomické politiky. V důsledku toho americké akcie výrazně propadaly. Nyní se však situace uklidňuje a akcie se opět vydávají vzhůru. Důvod? Spousta lidí začala nakupovat populární akcie „se slevou“.
Návštěva pošty patří dlouhodobě k mimořádně traumatizujícím zážitkům. Při čekání na to, až AI vylosuje vaše číslo mezi změtí číselných řad, tak člověk může přemýšlet. Třeba nad tím, jestli losy mohou opravdu spasit státní podnik. A protože čekání, až padne číslo 8, tentokrát bylo mimořádně dlouhé a číslo 517 mezitím padlo doslova dvakrát (nikoli opakovaně), odpověď na věčnou otázku o přínosu losů pro poštu se skutečně povedlo najít. Losy mohou poštu spasit minimálně v očích svých zákazníků.
Negativní kampaň kvůli údajné ideologické masírce výrazně ublížila tržbám nejnovější hrané pohádce Walta Disneyho. Legendární studio na plátna znovu uvádí pohádku o Sněhurce, která mu kdysi vynesla největší slávu. Tentokrát ale diváci nadšení neprojevují. A snímek, jehož produkční rozpočet se vyšplhal na 209 milionů dolarů, mohou čekat problémy. Naznačují to globální tržby za premiérový víkend, které se blíží jen částce 88 milionů dolarů. Očekávalo se přitom alespoň 100 milionů.
Amerika rezignuje na soft diplomacii a jde takříkajíc all-in do válečného režimu. Někteří evropští státníci včetně českého ministra Jana Lipavského cítí šanci. Pokud ale jen chtějí pokračovat v americké propagandě, bude asi lepší nakoupit také ty tanky a stíhačky a Svobodnou Evropu zkrátka poslat do propadliště dějin, kam směřují i další poválečné instituce.
Spor o klimatickou změnu se v Česku dostává na novou úroveň. Brněnský Ústavní soud se totiž rozhodl projednat stížnost spolku Klimatická žaloba požadující větší a formálnější akci státu v boji proti změně klimatu. A to nikoli v tradičním režimu tříčlenného senátu, stížnost projedná rovnou celý sbor 15 ústavních soudkyň a soudců. Výsledkem by tedy měl být nález vyšší váhy. Jde sice o záslužné gesto, které se však může nakonec otočit proti důvěryhodnosti respektované instituce.
Americké akciové indexy v posledních týdnech začne ztrácejí. Hlavním důvodem je chaotická „politika“ Donalda Trumpa, který svým šermováním s cly vnáší značnou míru nejistoty do fungování trhů. Situace je tak vážná, že v budoucí růst americké ekonomiky věří čím dál méně investorů. Situace na trzích se tak nejspíš jen tak nezlepší.
Americký prezident Donald Trump prosazuje na veškeré zboží z Evropské unie minimální clo 15 až 20 procent. Odmítá také, aby se snížila sektorová cla na automobily z EU, která nyní činí 25 procent. Uvádějí to zdroje deníku Financial Times (FT).
