Zlato poprvé v historii překonalo hranici 4000 dolarů za troyskou unci a roste nejrychleji od sedmdesátých let minulého století. Tehdy to bylo v reakci na ropnou krizi a skokovou inflaci. A ani tentokrát za růstem nejsou žádné pozitivní zprávy ani očekávání. A tak růst ceny zlata nejspíš můžeme číst jako odraz problému, do jakého se svět řítí.
Po čtvrtině sečtených hlasů zatím nejvíc překvapuje propad SPD, a naopak relativní úspěch Motoristů. Téměř 40procentní podpora ANO souvisí s úspěchem hnutí Andreje Babiše v menších obcích, kde se sčítají hlasy rychleji než ve velkých městech. Tam může zabojovat Spolu a STAN.
Politologové, ekonomové i sociologové se vzácně shodují na jednom – volby v demokracii rozhoduje peněženka. Tedy konkrétně vývoj životní úrovně za poslední roky. Pokud k tomu skutečně dojde, pak bude u voleb mít poměrně závažný problém aktuální vládní koalice, protože za její vlády se růst životní úroveň zastavil téměř všem. A Petr Fiala nedokázal vysvětlit, že za to vláda může jen zčásti.
Projekt newstream.cz Předvolební audit pokračuje profilem Kateřiny Konečné, šéfky hnutí Stačilo!, které je volebním vehiklem komunistů a dalších partají. Jaké šance falešná koalice má? A co Kateřinu Konečnou vedlo do bodu, kdy de facto likviduje tradiční komunistickou stranu?
Zlato se vrátilo k růstu. Po dubnovém dosažení rekordní úrovně 3500 dolarů za troyskou unci se totiž zastavilo a mohlo se zdát, že 3500 dolarů je nový střednědobý strop. Situace na trhu se ale neustále vyvíjí a investoři zlatu věří dál. A změně nahrává také Fed, který pravděpodobně již brzy sníží sazby.
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Soud zamítl žalobu volebního hnutí Volt na konkurenční subjekt Stačilo! Zástupci Voltu si stěžovali, že slepenec antisystémových a částečně levicových stran obchází volební zákon, protože jde o nepřiznanou koalici. Soud naopak upozornil, že nehodlá zasahovat do dekády trvající zvyklosti, že strany zvou zástupce dalších partají na své kandidátky. Není to vítězství komunistů, ale férovosti volebního boje.
Měla to být zásadní schůzka, na níž se lídři bývalé vládní pětikoalice měli shodnout na povolebním postupu. Minule jim to vyšlo, díky čemuž vznikla vláda Petra Fialy. Aktuální, nutno dodat předvolební, situace zatím žádným velkým gestům nenahrává. A navíc ani jeden z lídrů nepřišel. A tak si na schůzce Spolu a STAN jejich šéfové slíbili, že po volbách chtějí spolupracovat. A stvrdili to symbolickým přiťuknutím půllitry ležáku.
Bývaly to země, o jejichž dluhy se investoři tradičně prali. Japonské a německé dluhopisy dlouhodobě patřily k nejžádanějším na světě, protože byly synonymem stability. A díky tomu tyto země za svůj dluh mohly platit velmi nízké úroky. Situace se ale mění. A následky mohou být velmi vážné.
Do voleb zbývá šest týdnů, tedy 42 dní. Je to málo? Je to hodně? Každé straně ten čas odtéká jiným tempem. A tak se každá snaží trochu jinak. Překvapivým tahem se na sebe snaží strhnout pozornost hnutí STAN, které žádá po koalici Spolu a Pirátech smluvní ujednání, že nikdo ze signatářů nepůjde do vlády s ANO. Doba memorand, výzev a usnesení, která by bylo možné brát skutečně vážně, dnes ale prostě není. Ale jako marketing to vlastně docela funguje.
Zatímco páteční schůzka Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem příliš radosti v Evropě nevzbudila, pondělní setkání amerického prezidenta s evropskými lídry včetně Volodymyra Zelenského naznačila obrat. Ukazuje se, že tradiční postupy mohou být leckdy lepší než ty moderní.
