Nejnovější sada prezidentských dekretů Donalda Trumpa přináší jednu zásadní novinku, která nebude dělat radost pravděpodobnému budoucímu premiérovi Česka Andreji Babišovi. A ne, nejde o cla na hliník a ocel, která Evropě rozhodně moc nepomohou.
Výsledková sezona je v plném proudu a data o hospodaření za poslední kvartál v roce 2024 zveřejňují i technologické firmy. Z takzvané Magnificent 7 technologických akcií zatím data zveřejnil Microsoft, Meta Platforms, Apple a Tesla, v nadcházejícím týdnu tak učiní také Alphabet (vlastník Googlu) a Amazon, na konci února pak také Nvidia. Dosavadní výsledky a reakce trhů zatím naznačují, že technologický sektor se dostává pod stále větší tlak.
Trvalo jediný den, aby se sny o zázračném čínském chatbotu DeepSeek dostaly do reality. A stačilo, že si jej lidé vyzkoušeli. Čínský chatbot totiž zatím rozhodně není kýženým zázrakem, a až se jím stane, možná bude mít stejné problémy, kterým dnes čelí ChatGPT a jeho další konkurenti. A střízliví i investoři. Akcie Nvidia i kryptoměny znovu rostou.
Propojit moderní technologie a nejnovější výzkumy v oblasti neurovědy se chystá nová společnost Tolion. Firma s českým zázemím a s uznávaným Martinem Tolarem v čele se chystá již na podzim uvést aplikaci podporující zdravé fungování lidského mozku. Využívat má nositelné elektroniky a pokročilých algoritmů umělé inteligence. Tolion již sehnal první investory na uvedení demo modelu.
Americká měna posiluje. Od chvíle, kdy se Donald Trump stal lídrem předvolebních průzkumů, do okamžiku nástupu k moci US Dollar Index přidal téměř deset procent. Ekonomové navíc očekávají, že v roce 2025 bude dolar nadále posilovat. Silný dolar přitom bude činit potíže celé řadě států a firem. A to i těm americkým.
Všichni hledí směr Washington, jaké budou první hodiny úřadování staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Očekává se smršť nových prezidentských dekretů, které „narovnají“ vše, co pokřivil Joe Biden. V dalších týdnech se pak očekává celá řada opatření související s geopolitickými otázkami. Zajímavější ale bude sledovat to, jak se Donald Trump popasuje s něčím úplně jiným – soubojem dvou kohoutů, kteří na Trumpově kolbišti bojují o jeho přízeň. Tedy jak se Trump zachová v boji mezi Elonem Muskem a Stevem Bannonem. Právě výsledek tohoto boje přitom může do velké míry ukázat, jak bude vypadat reálný trumpismus v dalších čtyřech letech. A vlastně i potom.
Jak říkat pravdu a mýlit se zároveň ukázal dnes v debatě CNN Prima NEWS premiér Petr Fiala, když se jal divákům vysvětlovat, že jsou v Česku vlastně daně nízké. A naneštěstí jen dal další hůl do rukou svým kritikům.
Doba ekonomické nejistoty je podle globálních traderů před námi. Na klíčových trzích, zejména v USA, se očekávají velké proinflační tlaky, což vede ke globálnímu výprodeji dluhopisů. Výnosy britských a amerických bondů tak rostou a blíží se pětiprocentní hranici. To přitom může představovat tlak na hodnotu rizikovějších nástrojů, zejména růstových akcií. Další výsledková sezona tak může přinést velké propady populárních akcií.
Do oficiálního nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta zbývá ještě dvanáct dní. To však nebrání jemu ani jeho "koprezidentovi" Elonu Muskovi, aby již vykonávali téměř většinu agendy státu. Zvlášť výživným se stal začátek týdne, kdy si nejprve popovídali s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, aby následně prohlásili, že si Italové budou moci (tedy muset) koupit nějakou tu supermoderní americkou techniku. A následně Donald Trump více méně otevřeně slibuje vojenskou akci, pokud mu Dánsko nepustí Grónsko a Panama vliv nad klíčovým panamským průplavem. Prý kvůli bezpečnosti. I když ono to je spíš kvůli penězům. A doufejme, že to tak bude i dál.
Nejočekávanější televizní událost roku? Druhá série Hry na oliheň je rozhodně jedním z kandidátů na tento titul. Tvůrci se pokoušejí navázat na globální fenomén úvodní série, která měla premiéru před třemi lety, tedy v dobách nejtužší pandemie. Pokračování tak před sebou mělo nelehký úkol – pokračovat v zajímavém příběhu, rozšířit vesmír Squid Game do větších kontur a ještě neztratit nic z divácké atraktivity. V prvních dvou cílech uspěl, třetí je o dost složitější.
Americký prezident se rozhodl trápit Evropu, jak jen to půjde. Zatím není zřejmé, jak vysoká cla na evropské výrobky zavede, ale už nyní je stále jasnější, že jde vlastně jen o trápení a vyjednávací páku. A proto hned mluví o další výstraze, která Evropě ještě více zavaří – cílová částka, kterou mají členské státy NATO vydávat na obranu už nemají být dvě, ani tři procenta. Mělo by to být rovnou pět procent. Pro většinu států to je však nerealistické.
