Andrej Babiš se pasoval do role jediného povolebního vyjednávače vítěze voleb. A už se ukazuje, že pro hnutí ANO a původní ambice i samotného Babiše to není šťastné. Oproti euforické sobotě to ve střízlivém pondělí vypadá, že hnutí přišlo o jedinou možnost, jak vládnout samo. A teď jde o to, jakou vládu vlastně sestaví.
Projekt newstream.cz Předvolební audit pokračuje profilem Kateřiny Konečné, šéfky hnutí Stačilo!, které je volebním vehiklem komunistů a dalších partají. Jaké šance falešná koalice má? A co Kateřinu Konečnou vedlo do bodu, kdy de facto likviduje tradiční komunistickou stranu?
Zlato se vrátilo k růstu. Po dubnovém dosažení rekordní úrovně 3500 dolarů za troyskou unci se totiž zastavilo a mohlo se zdát, že 3500 dolarů je nový střednědobý strop. Situace na trhu se ale neustále vyvíjí a investoři zlatu věří dál. A změně nahrává také Fed, který pravděpodobně již brzy sníží sazby.
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Soud zamítl žalobu volebního hnutí Volt na konkurenční subjekt Stačilo! Zástupci Voltu si stěžovali, že slepenec antisystémových a částečně levicových stran obchází volební zákon, protože jde o nepřiznanou koalici. Soud naopak upozornil, že nehodlá zasahovat do dekády trvající zvyklosti, že strany zvou zástupce dalších partají na své kandidátky. Není to vítězství komunistů, ale férovosti volebního boje.
Měla to být zásadní schůzka, na níž se lídři bývalé vládní pětikoalice měli shodnout na povolebním postupu. Minule jim to vyšlo, díky čemuž vznikla vláda Petra Fialy. Aktuální, nutno dodat předvolební, situace zatím žádným velkým gestům nenahrává. A navíc ani jeden z lídrů nepřišel. A tak si na schůzce Spolu a STAN jejich šéfové slíbili, že po volbách chtějí spolupracovat. A stvrdili to symbolickým přiťuknutím půllitry ležáku.
Bývaly to země, o jejichž dluhy se investoři tradičně prali. Japonské a německé dluhopisy dlouhodobě patřily k nejžádanějším na světě, protože byly synonymem stability. A díky tomu tyto země za svůj dluh mohly platit velmi nízké úroky. Situace se ale mění. A následky mohou být velmi vážné.
Do voleb zbývá šest týdnů, tedy 42 dní. Je to málo? Je to hodně? Každé straně ten čas odtéká jiným tempem. A tak se každá snaží trochu jinak. Překvapivým tahem se na sebe snaží strhnout pozornost hnutí STAN, které žádá po koalici Spolu a Pirátech smluvní ujednání, že nikdo ze signatářů nepůjde do vlády s ANO. Doba memorand, výzev a usnesení, která by bylo možné brát skutečně vážně, dnes ale prostě není. Ale jako marketing to vlastně docela funguje.
Zatímco páteční schůzka Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem příliš radosti v Evropě nevzbudila, pondělní setkání amerického prezidenta s evropskými lídry včetně Volodymyra Zelenského naznačila obrat. Ukazuje se, že tradiční postupy mohou být leckdy lepší než ty moderní.
Posledních 15 let sledujeme pokus byznysmenů ovládnout geopolitiku i politiku. Ve světě je toho největším příkladem Donald Trump, u nás se po Andreji Babišovi již dorostli další miliardáři ke stejným choutkám. Tváří se to jako politika, ale politika to není. Je to show. A proto si Donald Trump nikdy nezaslouží svou vysněnou Nobelovu cenu míru. Nanejvýš tak jakousi Nobelovu cenu dealu z jeho golfového resortu Mar-a-Lago.
Je léto, takže míra průzkumů na libovolná témata je vyšší než obvykle. V záplavě balastu se občas objeví i něco vskutku pozoruhodného. Do této kategorie spadá také průzkum IPSOS na téma vztahů Čechů ke klimatické změně. Výsledky jsou totiž zarážející, šokující a vlastně už ani ne moc legrační.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
