Rekreační nemovitosti už nejsou jen druhým domovem, ale také investicí a součástí životního stylu. Češi přitom stále více požadují kvalitní architekturu, soukromí a špičkové služby. Jak se mění rekreační development a co rozhoduje o úspěchu projektů? O tom v diskusi Leaders Byznys Talks debatovali Jan Jerie z Crescon, Michal Čapek z Capek&co. a Petr Marek z Fipox.
Beskydskou Ostravici čeká další etapa proměny areálu Arcibiskupské pily. Ridera Development tam v rámci projektu Kořeny Ostravice za zhruba 700 milionů korun vybuduje sedm nízkopodlažních domů se 113 byty, zelené náměstí a komerční prostory pro kavárny, obchody a další služby. Dokončení bytů je plánováno na rok 2029.
Kde jiní viděli chátrající zdi, oni našli důvod pustit se do práce. Soukromí vlastníci, spolky i restaurátoři vracejí českým památkám život, často za cenu let úsilí a značných investic. Národní památkový ústav jejich práci ocenil památkářskými Oscary. Mezi vítěznými počiny je záchrana cihelny v Boubíně, obnova barokní fresky i mimořádný archeologický nález v Brně.
Třicet let buduje jeden z nejbohatších Čechů, developer Radim Passer, jednu úzkou lokalitu blízko centra hlavního města, pražskou Brumlovku. Místo plné kanceláří, sídlí tam například ČEZ. Nyní se Passer posunul i k bydlení, v nově stavěné budově Orion nabídne kromě 28 tisíc metrů kanceláří také 134 nájemních bytů.
Na začátku byl chlívek, potom chatka a nakonec dům s červeným přístavkem. Stavení ve středočeské Nečíni ukazuje, že ani skromný hospodářský původ nemusí být překážkou pohodlného bydlení. Facha architekti ho otevřeli do zahrady, upravili dispozici a novou část sami postavili. Podobnou druhou šanci dostávají i staré stodoly.
Česká architektura má ve světě dobré jméno, přesto zůstává podle zahraničních odborníků nedoceněná. Mezinárodní platforma Architizer sestavila žebříček 35 nejlepších tuzemských architektonických a designérských studií. A vítěz možná překvapí. Před velkými pražskými i brněnskými kancelářemi se prosadili liberečtí Mjölk architekti, kteří se nebojí experimentovat, bourat zažité představy a hledat krásu i tam, kde ji ostatní nevidí.
Banky vydělávají příliš a hypotéky jsou drahé. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce proto jednat s bankovními domy o úrokových sazbách. V dnešní debatě ve Sněmovně nad návrhem státního rozpočtu na příští rok to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odmítl opoziční kritiku rozpočtu, opozici naopak vyčítal její hospodaření a uvedl, že vláda bude v příštích letech snižovat schodky o desítky miliard ročně. Premiér kritizoval také nastavení základních sazeb České národní banky.
Praha ztrácí tempo, Brno naopak hlásí výrazný růst prodejů nových bytů. Ceny ale rostou v obou městech, přestože nabídka novostaveb výrazně vzrostla. Metr čtvereční nového bytu stojí v Praze téměř 194 tisíc korun, v Brně přes 158 tisíc. Za běžný dvoupokojový byt tak kupující v hlavním městě zaplatí zhruba o dva miliony korun více.
Metrostav plánuje v pražské Libni další rozsáhlou výstavbu. V sousedství své centrály na Palmovce chce za více než miliardu korun vybudovat nový městský blok s kancelářemi pro vlastní zaměstnance a 150 byty, včetně mikrobytů. Vítězný architektonický návrh čerpá inspiraci z historie libeňského židovského města. Stavět by se podle šéfa Metrostav Development Ondřeje Buršíka mohlo začít přibližně za tři roky.
Investiční skupina Natland Tomáše Rašky má další úlovek z insolvence. V Krkonoších koupila rozestavěný apartmánový dům, jehož původní developer skončil v konkursu. Z projektu Pergamentka ve Vítkovicích zatím stojí betonová konstrukce, vzniknout v něm má necelá dvacítka apartmánů. Skupina slibuje dokončení do září 2027. Cenu akvizice ani náklady na dostavbu neuvedla.
Od října platí nové parametry podpory na bydlení v rámci superdávky. Částky, které stát při výpočtu uznává jako náklady na bydlení, se nově více liší podle jednotlivých okresů a mají lépe zachytit rozdíly v cenách nájmů napříč Českem. Dopad ale není všude stejný. Zatímco v některých regionech může podpora vzrůst, jinde může proti předchozímu nastavení klesnout. Odborníci upozorňují především na kvalitu dat, ze kterých stát vychází.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
