Špindlerův Mlýn se přiblížil jedné z největších proměn za poslední dekády. Tři finálové týmy architektonické soutěže odevzdaly návrhy nové podoby centra na levém břehu Labe. Vzniknout má náměstí, návštěvnické centrum, obchody i služby. Do debaty o vítězné podobě se zapojují také místní obyvatelé.
Revitalizace industriálních areálů už dávno není jen o záchraně památek. Je to také hledání nového ekonomického modelu pro místa, která ztratila původní funkci, ale neztratila charakter. Huť František v Sázavě právě zkouší, jestli se ze sklářské minulosti dá postavit kulturní, eventový a gastronomický byznys.
České kanceláře za poslední dekádu výrazně proměnily. Vítězové jubilejního ročníku soutěže Kanceláře roku ukazují, že firmy dnes berou pracovní prostředí jako nástroj pro udržení lidí, firemní kulturu i výkon.
Stát přestal dotovat Sdružení nájemníků ČR, které je jedinou organizací v zemi, která se věnuje ochraně práv nájemců. Ta nyní nemá peníze na svůj provoz a patrně zanikne. „Není žádná alternativa, není nikdo jiný,“ říká Lenka Veselá, předsedkyně sdružení. Vzhledem k rostoucí poptávce po nájemním bydlení se přitom nájemci dostávají do stále slabší pozice vůči majitelům.
Praha posouvá jeden z největších projektů městského nájemního bydlení. V Dolních Počernicích získala první etapa nové čtvrti územní rozhodnutí, vzniknout má 269 bytů. Celkem město v lokalitě plánuje nejméně 800 bytů, školu, školku i novou infrastrukturu.
Nový Metropolitní plán by mohl více než ztrojnásobit počet městských bytů v Praze. Na pozemcích vlastněných hlavním městem je navržena výstavba téměř 70 tisíc bytů, což by zvýšilo městský bytový fond ze současných 31 tisíc na více než 100 tisíc bytů. Jde o významnou příležitost pro rozvoj nájemního a dostupného bydlení. Podle odborníků ze společnosti CENTURY 21 však ani tak výrazný nárůst automaticky neznamená, že bydlení v Praze zlevní.
Stát dosud Sdružení nájemníků ČR přispíval pěti miliony korun ročně. Sdružení pomáhá nájemníkům, poskytuje jim právní rady a další služby. Nyní mu hrozí zánik. Stát už peníze nechce dávat.
Praha má v přípravě rekordních 157 tisíc bytů, na trh se ale dostávají pomalu. Podle Central Group výstavbu brzdí úřady, drahé stavební dodávky i nejistá pravidla. Majitel skupiny Dušan Kunovský varuje, že současný boom může brzy skončit.
Zahrada nemusí sloužit jen k pěstování zeleniny nebo víkendovému odpočinku. Majitelé na ní často chtějí vybudovat pergolu, skleník, bazén, zahradní domek, někdy dokonce rodinný dům. Než se ale pustí do plánování, měli by vědět, že rozhodující není jen zápis v katastru nemovitostí. Klíčový je hlavně územní plán, skutečný účel stavby, velikost pozemku a pravidla nového stavebního zákona.
Menší chaty a chalupy dál zdražují rychleji než větší rekreační nemovitosti. V prvním čtvrtletí se objekty o velikosti 20 až 60 metrů čtverečních nabízely podle analýzy Sreality.cz v průměru za 58 715 korun za metr čtvereční. Meziročně to bylo o 11 procent více.
Architektura v Česku přestává být debatou o hezkých fasádách. Stává se otázkou bydlení, veřejných peněz, hodnoty nemovitostí, kvality měst i schopnosti obcí dotáhnout dobré projekty do reality. Letošní čísla z České ceny za architekturu ukazují zemi, která umí stavět kvalitně, ale pořád příliš pomalu.
Vlny veder na konci června poškodí zemědělce, lze čekat propad výnosů. U mnohých plodin lze očekávat zásadní propad, řekl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
