Dnes luxus, zítra zastaralý dům. Které nemovitosti přežijí příštích dvacet let?
Luxusní materiály ani moderní technologie nezaručí, že si nemovitost udrží hodnotu i za dvacet let. Co je dnes nadstandardem, může být zítra přežitkem. Porotci soutěže Best of Realty odhalují, co český development stále podceňuje a které stavby obstojí ve zkoušce času.
Kvalitní architektura, moderní technologie ani luxusní materiály samy o sobě nezaručují, že nemovitost obstojí ve zkoušce času. Stále důležitější je také její schopnost přizpůsobit se měnícím se potřebám uživatelů, vztah k okolní zástavbě a přínos pro veřejný prostor. Právě na tyto aspekty upozorňují členové odborné poroty soutěže Best of Realty, která každoročně oceňuje nejlepší realitní projekty v Česku. Z jejich odpovědí vyplývá, že český development sice v posledních letech udělal výrazný pokrok, některé důležité oblasti však stále podceňuje.
Podle odborníků se přitom dlouhodobá kvalita nemovitosti nepozná pouze podle jejího vzhledu nebo technického vybavení. Rozhodující je také to, zda bude budova dobře fungovat za deset či dvacet let, kdy se mohou zásadně změnit požadavky na bydlení, práci i využívání veřejného prostoru. Významnou roli hraje rovněž schopnost developerského projektu pozitivně ovlivnit své okolí a přispět k rozvoji celé městské čtvrti.
Červený kolos, na jehož střeše se dá běhat, ovládl českou architekturu. Horácká aréna v Jihlavě od Chybik + Kristof porazila 300 konkurentů a získala nejen hlavní cenu odborné poroty, ale i respekt veřejnosti. Mezi architektonickou elitu se probojovalo také futuristické nádraží v pražských Bubnech, škola připomínající lesní klášter či starý chlívek proměněný v designový skvost.
Architektonický triumf Jihlavy. Odvážná červená aréna smetla konkurenci a získala dvě ceny
Reality
Čeští developeři umějí stavět. Prostor mezi domy ale stále pokulhává
Jednou z oblastí, které český development dlouhodobě podceňoval, je podle porotců vztah budov k jejich okolí. Ani kvalitně navržené stavby totiž automaticky nevytvářejí příjemné prostředí pro život. Pokud mezi nimi chybějí přirozené pěší trasy, zeleň, služby nebo místa k setkávání, může výsledná čtvrť působit nefunkčně, přestože jednotlivé domy splňují vysoké architektonické standardy.
Petr Palička, generální ředitel developerské společnosti EP Real Estate, považuje nedostatečné řešení veřejného prostoru a začlenění projektů do městského urbanismu za jednu z největších slabin minulosti. Současně však upozorňuje, že se situace v posledních letech výrazně zlepšila. Města i developeři podle něj začali věnovat větší pozornost zeleni, odpočinkovým plochám či uměleckým dílům. Dalším krokem by měla být podpora komunitního života, která posiluje vztah obyvatel k místu, kde žijí.
Podobně situaci hodnotí Ondřej Špaček, generální ředitel poradenské společnosti KREIA Group. Podle něj český development stále nedostatečně zohledňuje širší dopady investic na města a regiony. Příliš často se posuzuje kvalita samotné budovy, zatímco její vztah k veřejnému prostoru, místní ekonomice a potřebám obyvatel zůstává stranou. Inspiraci vidí například v Rakousku nebo skandinávských zemích, kde se podle něj soukromé investice více propojují s dlouhodobým územním plánováním. „Kvalitní projekt by měl být přínosem nejen pro investora a své uživatele, ale také pro místo, ve kterém vzniká,“ zdůrazňuje Špaček.
Praha se mění k nepoznání. Na místě starých nádraží a průmyslových areálů rostou nové čtvrti, do kterých developeři investují miliardy korun. Jenže postavit tisíce bytů nestačí. Bez škol, parků, obchodů a kvalitní dopravy hrozí, že místo živého města vzniknou jen drahé rezidenční ostrovy. Jak se Praha poučila z minulosti a co rozhodne o budoucnosti jejích nových čtvrtí?
Praha za miliardy mění svou tvář. Místo starých nádraží rostou nové čtvrti. Budou ale pro všechny?
Reality
Nejlepší barák na špatném místě je špatný barák
Vedle samotné architektury rozhoduje o dlouhodobém úspěchu nemovitosti také její lokalita. Ta zásadně ovlivňuje poptávku, hodnotu investice i možnosti budoucího využití. Zatímco technické vybavení, dispozice nebo vzhled budovy lze postupně měnit, její umístění zůstává prakticky neměnné.
„Nejlepší možný barák na špatném místě je špatný barák,“ říká Michal Soták, ředitel oddělení kapitálových trhů pro Českou republiku a Slovensko v realitně-poradenské společnosti Cushman & Wakefield. Podle něj je vedle samotné lokality důležité také začlenění stavby do okolí, její vnitřní uspořádání a flexibilita. Investorům proto doporučuje sledovat také demografické prognózy a soustředit se na města s dlouhodobou perspektivou, nikoliv na regiony ohrožené výrazným úbytkem obyvatel.
Odlišný pohled nabízí architekt Marek Tichý, zakladatel kanceláře TaK Architects. Podle něj by se developeři neměli spokojit pouze s využíváním příležitostí, které již daná lokalita nabízí, ale měli by je svou výstavbou také vytvářet. Připomíná, že „žádný projekt není ostrovem“, ale součástí města, jeho historie i budoucnosti. Kvalitní development tak může nejen využít potenciál území, ale také přispět k jeho proměně.
Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.
Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy
Reality
Budovy musí umět stárnout. A přizpůsobovat se změnám
Za příklad nadčasové architektury označují někteří porotci centrálu ČSOB v pražských Radlicích. Budova navržená architektem Josefem Pleskotem byla dokončena v roce 2007, přesto její původní koncepce v mnoha ohledech odpovídá současným požadavkům na kancelářské prostředí. Už tehdy totiž kladla důraz na flexibilitu pracovních prostor, přirozené osvětlení, kontakt se zelení a možnosti neformálního setkávání zaměstnanců.
Lenka Kostrounová, poradkyně managementu ČSOB, upozorňuje, že developeři by měli při navrhování budov předvídat budoucí trendy a volit kvalitní materiály i technologie, které lze snadno servisovat. Důležité jsou také dispozice umožňující změnu využití bez nepřiměřených nákladů. „Projekt, který dobře zestárne, není ten, který i za dvacet let vypadá jako nový, ale ten, který se dokáže přizpůsobovat změnám, aniž by ztratil svou kvalitu a charakter,“ vysvětluje Jana Vlková, ředitelka oddělení pronájmu kanceláří a poradenství v oblasti pracovního prostředí společnosti Colliers.
Právě flexibilita může v budoucnu rozhodovat o tom, zda si nemovitost udrží svou hodnotu. U bytových domů může jít o možnost měnit dispozice podle potřeb různých generací, u kanceláří o proměnu pracovního prostředí a u průmyslových objektů o schopnost přizpůsobit prostory novým technologiím či jinému nájemci.
Odborníci se k budoucnosti developmentu vyjádřili v anketě mezi porotci soutěže Best of Realty.
Máte deset milionů korun a chcete je investovat do nemovitostí? Koupě bytu v Praze už nemusí být nejlepší volbou. Výnosy z nájmů často nepokryjí ani úroky z hypotéky a vyšší sazby komplikují život také developerům. Jiří Vančura, ředitel nemovitostního a korporátního financování Trinity Bank, v rozhovoru pro Newstream vysvětluje, kde dnes vidí investiční příležitosti, proč jsou banky opatrné u některých developerských projektů a jaká rizika číhají na drobné investory do realitních dluhopisů.
Jiří Vančura: Investiční byty se nemusí vyplatit
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.