Rekreační nemovitosti už nejsou jen druhým domovem, ale také investicí a součástí životního stylu. Češi přitom stále více požadují kvalitní architekturu, soukromí a špičkové služby. Jak se mění rekreační development a co rozhoduje o úspěchu projektů? O tom v diskusi Leaders Byznys Talks debatovali Jan Jerie z Crescon, Michal Čapek z Capek&co. a Petr Marek z Fipox.
Beskydskou Ostravici čeká další etapa proměny areálu Arcibiskupské pily. Ridera Development tam v rámci projektu Kořeny Ostravice za zhruba 700 milionů korun vybuduje sedm nízkopodlažních domů se 113 byty, zelené náměstí a komerční prostory pro kavárny, obchody a další služby. Dokončení bytů je plánováno na rok 2029.
Kde jiní viděli chátrající zdi, oni našli důvod pustit se do práce. Soukromí vlastníci, spolky i restaurátoři vracejí českým památkám život, často za cenu let úsilí a značných investic. Národní památkový ústav jejich práci ocenil památkářskými Oscary. Mezi vítěznými počiny je záchrana cihelny v Boubíně, obnova barokní fresky i mimořádný archeologický nález v Brně.
Třicet let buduje jeden z nejbohatších Čechů, developer Radim Passer, jednu úzkou lokalitu blízko centra hlavního města, pražskou Brumlovku. Místo plné kanceláří, sídlí tam například ČEZ. Nyní se Passer posunul i k bydlení, v nově stavěné budově Orion nabídne kromě 28 tisíc metrů kanceláří také 134 nájemních bytů.
Na začátku byl chlívek, potom chatka a nakonec dům s červeným přístavkem. Stavení ve středočeské Nečíni ukazuje, že ani skromný hospodářský původ nemusí být překážkou pohodlného bydlení. Facha architekti ho otevřeli do zahrady, upravili dispozici a novou část sami postavili. Podobnou druhou šanci dostávají i staré stodoly.
Česká architektura má ve světě dobré jméno, přesto zůstává podle zahraničních odborníků nedoceněná. Mezinárodní platforma Architizer sestavila žebříček 35 nejlepších tuzemských architektonických a designérských studií. A vítěz možná překvapí. Před velkými pražskými i brněnskými kancelářemi se prosadili liberečtí Mjölk architekti, kteří se nebojí experimentovat, bourat zažité představy a hledat krásu i tam, kde ji ostatní nevidí.
Banky vydělávají příliš a hypotéky jsou drahé. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce proto jednat s bankovními domy o úrokových sazbách. V dnešní debatě ve Sněmovně nad návrhem státního rozpočtu na příští rok to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odmítl opoziční kritiku rozpočtu, opozici naopak vyčítal její hospodaření a uvedl, že vláda bude v příštích letech snižovat schodky o desítky miliard ročně. Premiér kritizoval také nastavení základních sazeb České národní banky.
Praha ztrácí tempo, Brno naopak hlásí výrazný růst prodejů nových bytů. Ceny ale rostou v obou městech, přestože nabídka novostaveb výrazně vzrostla. Metr čtvereční nového bytu stojí v Praze téměř 194 tisíc korun, v Brně přes 158 tisíc. Za běžný dvoupokojový byt tak kupující v hlavním městě zaplatí zhruba o dva miliony korun více.
Metrostav plánuje v pražské Libni další rozsáhlou výstavbu. V sousedství své centrály na Palmovce chce za více než miliardu korun vybudovat nový městský blok s kancelářemi pro vlastní zaměstnance a 150 byty, včetně mikrobytů. Vítězný architektonický návrh čerpá inspiraci z historie libeňského židovského města. Stavět by se podle šéfa Metrostav Development Ondřeje Buršíka mohlo začít přibližně za tři roky.
Investiční skupina Natland Tomáše Rašky má další úlovek z insolvence. V Krkonoších koupila rozestavěný apartmánový dům, jehož původní developer skončil v konkursu. Z projektu Pergamentka ve Vítkovicích zatím stojí betonová konstrukce, vzniknout v něm má necelá dvacítka apartmánů. Skupina slibuje dokončení do září 2027. Cenu akvizice ani náklady na dostavbu neuvedla.
Od října platí nové parametry podpory na bydlení v rámci superdávky. Částky, které stát při výpočtu uznává jako náklady na bydlení, se nově více liší podle jednotlivých okresů a mají lépe zachytit rozdíly v cenách nájmů napříč Českem. Dopad ale není všude stejný. Zatímco v některých regionech může podpora vzrůst, jinde může proti předchozímu nastavení klesnout. Odborníci upozorňují především na kvalitu dat, ze kterých stát vychází.
Americké akciové trhy dnes prudce oslabují po výrazném středečním růstu. Za poklesem stojí zejména akcie technologických podniků, například výrobců čipů pro umělou inteligenci (AI). Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, ztrácí zhruba pět procent.
Španělští výrobci olivového oleje Acesur a Dcoop podepsali závaznou smlouvu o převzetí společnosti Deoleo. Firma je největším světovým výrobcem olivového oleje a vlastníkem značek Carbonell a Bertolli. Hodnota transakce činí asi 520 milionů eur 💶 (12,6 miliardy Kč). Obě společnosti získají v Deoleu poloviční podíl, píše agentura Reuters.
Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) zlepšila 📈 odhad letošního růstu německé ekonomiky na jedno procento z dříve předpokládaných 0,3 procenta. Upozornila však, že za hospodářským růstem stojí především veřejné výdaje financované pomocí půjček.
Google kvůli AI riskuje příjmy z vyhledávání, upozorňuje Bloomberg. Jeho nástroje umělé inteligence (AI) oslabí dosavadní obchodní model internetového vyhledávání, tvrdí agentura a odvolává se na výsledky firmy za třetí čtvrtletí, které odhalily horší než očekávané tržby z vyhledávání. Funkci režim AI, jejíž popularita roste, Google ji v tuto chvíli nedokáže tak dobře zpeněžit.
Premiér Andrej Babiš ANO ❌ odmítl tvrzení, že urážel protestující proti zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Uvedl to ve Sněmovně. Opozici, která podle dřívějšího vyjádření premiéra rozeštvává společnost, přičemž protestující studenti se jí nechali zneužít a obelhat, obvinil z manipulace s fakty. Babiš zopakoval, že od rušení poplatků koaliční kabinet ANO, SPD a Motoristů neustoupí.
Vedení největších tuzemských bank a České bankovní asociace při dnešní schůzce s premiérem 👴 Andrejem Babišem (ANO) nejednali o zavedení sektorové daně na banky, uvedl šéf komunikace asociace Radek Šalša. O možném zavedení sektorové daně na banky, energetické společnosti, rafinerie, telekomunikační společnosti či obchodní řetězce v poslední době kvůli vysokému deficitu rozpočtu spekulovala média.
Česká národní banka 👎 zhoršila výhled vývoje české ekonomiky. Podle dnes zveřejněné prognózy letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,7 procenta. V srpnové predikci čekala růst 2,2 procenta. Průměrná inflace by letos měla být 2,1 procenta, v srpnu očekávala dvouprocentní růst spotřebitelských cen.
Bankovní rada ČNB 📈 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 4,00 procenta. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,00 procenta a lombardní sazby na 5,00 procent. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 6. listopadu 2026, uvedla ČNB.
Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 7️⃣9️⃣ procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun.
Pokles maximálních cen pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, v pátek zrychlí. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku 📉 sníží o 88 haléřů na 47,91 korun za litr. Benzin budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 41,84 koruny, což je o 80 haléřů méně než dnes. Cenové stropy klesají po celý tento týden.