Návrat Baníku na Bazaly za pět miliard. Ostrava by zvládla zaplatit polovinu
Ostravští radní schválili smlouvu na projektovou dokumentaci nového stadionu na Bazalech. Za přípravu projektu areny pro zhruba 20 tisíc diváků má město zaplatit přibližně 273 milionů korun, stavební povolení chce získat do dvou let. Celý projekt Ostrava odhaduje na pět miliard korun. O financování chce jednat se státem a zvažuje také zapojení soukromých partnerů.
Když Ostrava představovala plány na nový stadion, počítala s částkou kolem 2,5 miliardy korun. Podle primátora Richarda Vereše (ANO) se ale tento odhad týkal samotné stavby. Náklady na celý projekt nyní město odhaduje na dvojnásobek. Zhruba polovinu by podle primátora dokázalo uhradit město samo, financování zatím zajištěné nemá. Stavbu by chtělo zahájit ještě v tomto volebním období.
Do ceny dokumentace se vedle základních projekčních prací promítly i položky, které podle náměstka primátora Lukáše Semeráka (Ostravak) nemohly být součástí architektonické soutěže. Největší z nich je návrh interiérů včetně nábytku. Součástí zakázky jsou také studie pohybu davu uvnitř stadionu i před ním, posouzení klimatického komfortu a test ve větrném tunelu. V příštích 15 týdnech mají skončit průzkumy, na které navážou projekční práce a poté povolování stavby.
Bohemians dostali stavební povolení na novou jižní tribunu a ve středu 21. října zahájí práce na jejích základech. Začíná tak první etapa proměny vršovického Ďolíčku, která má trvat přibližně pět let. Stadion získá přes osm tisíc míst a parametry pro mezinárodní zápasy. Fotbal se na něm má hrát i během rekonstrukce.
Ďolíček se konečně začíná měnit. Bohemians mají povolení, na stadion míří stavbaři
Reality
Architekti zasadili stadion do svahu lomu
Dokumentaci připraví vítěz architektonické soutěže, barcelonské studio L35 Arquitectos, spolu s firmami z Evropy a USA. Španělští architekti mají zkušenost mimo jiné s přestavbou stadionu Santiago Bernabéu, kde hraje Real Madrid. V Ostravě využili svah bývalého čedičového lomu. Na straně přilehlých domů přizpůsobili stadion měřítku obytné čtvrti, směrem k městu ho otevřeli panoramatickou fasádou.
Po vnějším plášti stadionu povedou rampy a schodiště. Jejich uspořádání určuje šestiúhelníková ocelová konstrukce, kterou architekti ponechali odhalenou jako odkaz na průmyslovou minulost Ostravy. Na několika úrovních svahu navrhli vstupní náměstí, kde se budou moci lidé scházet i ve dnech, kdy se nehraje. K celoročnímu provozu mají přispět také klubové muzeum, restaurace a obchody pro fanoušky.
Jihlava sklízí prestižní architektonická ocenění, Brno kritiku. Zatímco Horácká aréna vzešla z architektonické soutěže a sbírá ceny, brněnský sportovní areál za Anthroposem za 358 milionů korun vzniká bez ní. Architekti se ptají, proč. Město má přitom už stavební povolení a po letech průtahů se chystá stavět.
Když se o architekturu soutěží. Jihlava sklízí ceny, Brno kritiku
Reality
Baník se má vrátit tam, kde hrál od roku 1959
Hřiště obklopí dvě souvislá patra tribun pro přibližně 20 tisíc sedících diváků. Strmé uspořádání tribun má fanoušky udržet blízko trávníku. Stadion má umožnit i konání mezinárodních a reprezentačních utkání a získat certifikaci udržitelnosti budov.
Baník hrál na Bazalech od roku 1959 do sezony 2014/15. Když původní stadion přestal vyhovovat požadavkům, fotbalisté se přesunuli na Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích, kde sdílejí zázemí s atlety. Město takové soužití opakovaně označilo za provozně problematické a kapacitně neudržitelné.
Nebudu se nikdy vymlouvat na to, že něco nejde. „Nemůžu se vymlouvat na zákon o zadávání veřejných zakázek. Myslím, že to se neočekává od budoucího primátora. Předpokládám, že tyto věci zajistím bez ohledu na to, jak je těžké je zajistit,“ říká Tomáš Portlík, kandidát na primátora za Spolu. „Nechci si dovolit, aby mi investiční odbor ‚zbastlí‘ výběrové řízení, jako byla EUSPA, kdy se firmy budou hádat tak dlouho, až se vesmírná agentura rozhodne k ostudě Prahy, že si vybere sídlo v jiném městě. Tohle si Praha nemůže dovolit,“ říká. Rozhovor s Tomášem Portlíkem je dalším dílem série rozhovorů s kandidáty na pražského primátora, zítra přineseme názory Jana Hušbauera z ANO.
Tomáš Portlík: Praha stojí před miliardovými projekty. Stát by ji měl podpořit, ne slintat nad jejími rezervami
Politika
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.