Zbourat dům je snadné. Vrátit jeho materiály do výroby už tolik ne
Lidé a firmy si konečně začínají uvědomovat, že nám ubývají suroviny. Ale vytěžovat druhotné suroviny se v Česku teprve učíme. Systém je ale nastavený nešťastně a k tomu ochota poskytovat nové služby související s recyklací od odpadářských firem je zatím nízká. To pak může ovlivňovat cenu materiálů s použitými recykláty, říká v rozhovoru pro Newstream Iveta Králová, projektová manažerka pro architekty a projektanty společnosti Saint-Gobain Construction Products CZ Česká republika a místopředsedkyně představenstva České rady pro šetrné budovy.
Z bouraného domu by mohly vzniknout nové stavební materiály. Jenže v Česku často vítězí pohodlnější cesta na skládku. Recyklaci komplikují vysoké náklady, nedostatek specializovaných firem i pracovníků a omezený prostor na staveništích. Jak v rozhovoru pro Newstream upozorňuje zástupkyně Saint-Gobain, samotná snaha stavět udržitelně nestačí. Bez změny ekonomických podmínek se stavební odpad bude dál využívat jen omezeně.
Co vlastně znamená udržitelné stavebnictví?
Neexistuje jedna univerzální a všeobecně závazná definice. Mělo by se jednat o hledání optimálního řešení pro budovu. Podle mého názoru musí udržitelná výstavba v první řadě respektovat konkrétní lokalitu a její specifika. Pokud například stavíme novou budovu v centru Prahy, bude její podoba, způsob realizace, případně i výběr materiálů a technologií odlišný od stavby situované 40 kilometrů za Prahou nebo v chráněné krajinné oblasti, jako je KRNAP. Češi jsou v tomto ohledu poměrně konzervativní a k zavádění nových řešení přistupují spíše opatrně. Potřebujeme mít jistotu, že nové materiály a technologie jsou dostatečně ověřené, fungují v praxi a skutečně přinášejí očekávané výsledky. To považuji za velmi důležitý předpoklad jejich širšího uplatnění.
Dalším významným tématem, které v současnosti stále více rezonuje na českém stavebním trhu, je využívání recyklovaných materiálů a recyklátů. Investoři si stále více uvědomují, že přírodní zdroje nejsou nevyčerpatelné. Ať už jde o sádrovec využívaný při výrobě sádrokartonových desek, nebo písek potřebný pro výrobu skla, jejich dostupnost je omezená. Právě proto roste zájem o druhotné suroviny a možnosti jejich opětovného využití ve stavebnictví.
Za důležitý princip udržitelné výstavby považuji také dlouhodobou flexibilitu budov. Stavba by měla být navržena tak, aby ji bylo možné v průběhu její životnosti přizpůsobovat měnícím se potřebám, případně ji po skončení původního účelu využít pro jinou funkci. Na závěr bych zmínila ještě jeden aspekt, který je podle mého názoru na českém trhu stále nedostatečně zohledňovaný – kvalitu vnitřního prostředí. Zdravý vzduch, dostatek přirozeného světla a kvalitní akustické podmínky mají přímý vliv na zdraví, pohodu a celkovou kvalitu života uživatelů budov.
Společnost Flet se věnuje investičním bytům v Praze od A do Z. Vytvoří pro klienta investiční plán, pomůže s vyhledáním vhodné nemovitosti, financováním, pronájmem, právními otázkami, správou či auditem nemovitostního portfolia, případně s prodejem. Flet vytvořil takzvaný ekosystém, který pomáhá lidem zhodnocovat investice do bydlení. „Dáváme lidem, kteří chtějí investovat do nemovitostí, plán, řád,“ říká David
Bureš, zakladatel a CEO společnosti Flet.
Umíme najít byt, který vydělá peníze, říká David Bureš z Flet
Reality
Ze školky domov seniorů? Budovy by se měly umět přizpůsobit
Jak se daří realizovat tu změnu účelu budovy?
V centrech měst, zejména u památkově chráněných objektů, jsou možnosti stavebních úprav často omezeny požadavky památkové péče, například na použité materiály či barevnost fasád. To může výrazně komplikovat budoucí změnu funkce budovy. Představme si například mateřskou školu, kterou bychom za dvacet či třicet let potřebovali přeměnit na domov pro seniory. Taková změna může vyžadovat bezbariérové úpravy nebo instalaci výtahu, což nemusí být vždy technicky možné. Tam, kde to prostorové a urbanistické podmínky dovolují, bychom proto měli již při návrhu staveb uvažovat o jejich budoucí funkční flexibilitě.
Demografický vývoj a proměňující se potřeby společnosti totiž přinášejí nové požadavky na využívání budov. Zatímco ještě před několika lety jsme řešili především nedostatek kapacit mateřských a základních škol, dnes stále více narůstá potřeba bydlení a zařízení pro seniory či osoby se zdravotním postižením. Přestože výstavba na zelené louce bývá často jednodušší, máme v České republice rozsáhlý fond stávajících budov, který bychom měli maximálně využívat. Jejich rekonstrukce jsou sice časově, technicky i finančně náročné, nesmíme však dopustit, aby tyto objekty postupně chátraly a ztrácely svou hodnotu.
Mezi památkově chráněné budovy, u nichž jsou rekonstrukce či modernizace ztíženy, ale patří i některé panelové domy. Co s tím?
Domnívám se, že v některých případech je potřeba přistupovat k památkové ochraně v širších souvislostech a vedle požadavků na zachování historické či architektonické hodnoty zohledňovat také současné potřeby obyvatel a ekonomickou stránku věci. Je namístě hledat rovnováhu mezi ochranou původního charakteru stavby a možnostmi jejího současného užívání. Někdy by přitom mohl i dílčí kompromis v požadavcích na podobu rekonstrukce či modernizace vést k výraznému snížení investičních nákladů, a tím i finanční zátěže vlastníků a obyvatel.
V době, kdy se zásoby kameniva a písku po celém světě tenčí, získává recyklace stavebního odpadu stále větší význam – a Česká republika zaujímá v tomto směru čelní pozici.
Demolicí to nekončí. Čeští stavbaři stále častěji recyklují stavební materiály, řadí se ke světové špičce
Zprávy z firem
Od starého polystyrenu k novému výrobku
S jakými recykláty pracuje Saint-Gobain?
Pracujeme hlavně se sklem, polystyrenem, minerálními izolacemi a sádrokartony. Řešíme jejich podíl v našich výrobcích i jejich odběr z budov, které dosloužily a z nichž po předchozím demoličním auditu dokážeme určitý materiál odebrat zpět. Velice jednoduše recyklovatelný je polystyren. Ten nám mohou v některých dnech přinést i lidé. Když si třeba koupí novou pračku či jiný spotřebič, nemusí ten polystyrenový obal nosit do kontejneru, ale mohou ho přinést do našeho výrobního závodu a tam ho uložit na vymezené místo.
Trošku náročnější je to se sádrokartonem. Potřebujeme čistý sádrokarton, tedy sádrokartonovou desku, na níž není žádný nátěr, žádné hmoždinky či šrouby. Ale v českém prostředí zatím nejsme zvyklí rozebírat materiály na jednotlivé díly, nemáme na to pracovní síly, které by byly zvyklé to dělat, a nemáme tu zodpovědnost.
A mnohdy na to nemáme ani prostor na staveništi, kam by se postavily potřebné kontejnery. Takže zatím se nám do výrobních závodů vrací především odřezky sádrokartonových desek, které vzniknou na stavbě. Tyto odřezky vracíme zpátky do výroby, ale nejde to v neomezeném množství. Abychom zajistili výrobu ve stejné či odpovídající kvalitě, může podíl takového recyklátu aktuálně tvořit čtyři až šest procent.
Pak je tu sklo (s výjimkou drátoskla a protipožárního skla, to recyklovat nemůžeme). Zpracování skla, třeba skleněných střepů z oken, vyžaduje opět analýzu, docela velký prostor pro kontejnery a lidi, kteří budou ochotni sklo z bourané budovy třídit. Je to hodně o důvěře, aby to bylo roztříděno správně. V našem plochém skle je přibližně 20 až 24 procent recyklátu.
Recyklace stavebních materiálů už není okrajové téma. Zejména u skla, betonu a sádrokartonu se začíná prosazovat model, který snižuje emise, zefektivňuje výrobu a reaguje na tlak legislativy i rostoucí ceny primárních surovin. Podle Michala Širokého, experta na recyklace ve společnosti Saint-Gobain, se cirkulární ekonomika stává nezbytností. Technologickou, ekologickou i ekonomickou.
Cirkulární stavebnictví nabírá tempo. Sklo, beton i sádrokarton míří do druhého života
Zprávy z firem
Sklo z bouraných budov může dostat druhý život
Odkud sklo berete?
Příkladem může být bývalá budova Sazky, pro jejíž přestavbu se nyní připravuje projekt. Provedli jsme si tam analýzu a bavíme se o tom, že bychom případně sklo odebírali zpět. V takových případech by nám pomohl regulatorní rámec, který by stanovil povinnost předdemoličního auditu, aby bylo jasné, jaké materiály můžeme při rekonstrukci zejména velkých budov získat zpět.
Recyklace naráží na nedostatek lidí i vysoké náklady
Rozebírání materiálů a vybírání recyklátů dělají vaši zaměstnanci?
To je právě jeden z hlavních problémů současné praxe. Oddělování jednotlivých materiálů a výběr recyklovatelných surovin mohou provádět pouze pracovníci generálního dodavatele stavby nebo specializované firmy zajišťující dekonstrukci objektu, kteří mají příslušná oprávnění k nakládání s odpady. My jako společnost Saint-Gobain Construction Products CZ takové oprávnění nemáme a naši zaměstnanci proto nemohou přímo na stavbě sami separovat například sklo, sádrokarton či polystyren.
Bohužel je stále běžnou praxí, že se veškerý stavební odpad ukládá do jednoho společného kontejneru, bez ohledu na jeho materiálové složení. Následně často končí na skládce. Důvodem je především ekonomická stránka věci – skládkování směsného odpadu je v současnosti mnohdy levnější než zajištění několika samostatných kontejnerů a důsledná separace jednotlivých materiálů. Právě změna tohoto přístupu je jedním z předpokladů širšího využívání recyklátů ve stavebnictví.
Kostely nemusí sloužit jen věřícím. Architekt Zdeněk Fránek je navrhuje také jako místa pro koncerty, komunitní život a setkávání lidí. Ve své tvorbě sází na netradiční tvary, přirozené světlo a způsob, jakým člověk prostor vnímá. Jeho nejnovější projekt v Neratovicích jde ještě dál. Kostel Nejsvětější Trojice vzniká z velké části pomocí 3D tisku betonu a má se stát nejen novou dominantou města, ale také kulturním a společenským centrem.
Takový kostel Česko jen tak nevidělo. Fránek v Neratovicích sází na 3D tisk
Reality
Takže to zvyšuje cenu recyklátu?
Ano, omezený počet firem, které se v Česku specializují na získávání druhotných surovin ze stavebního odpadu, znamená nízkou konkurenci a omezenou nabídku těchto služeb. To se následně promítá i do jejich ceny. S rozvojem tohoto segmentu a vstupem dalších společností na trh lze očekávat postupné zlevňování a širší uplatnění recyklace ve stavebnictví. Vstup do tohoto odvětví však není jednoduchý. Vyžaduje potřebné certifikace, technické a dopravní zázemí, skladovací prostory i splnění řady legislativních a provozních podmínek. Věřím ale, že s postupným zpřísňováním legislativních požadavků a přebíráním zkušeností ze zahraničí se bude tento trh rozvíjet a v horizontu několika let se může stát běžnou součástí českého stavebnictví.
Ale nebude problém se zajištěním pracovních sil?
Ano, třídění na stavbě je přímo závislé na fyzické pracovní síle. Tu ničím nenahradíte. Ale po podrobnějším přebrání odpadu při přípravě na expedici zákazníkovi už je možné nasadit robotizaci či automatizaci.
Recyklovaný materiál nemusí být levnější než nový
Zlevňuje recyklát výrobek, do nějž byl použit?
Jednoznačně říci, zda recyklát výsledný výrobek zlevňuje, není jednoduché. Do ceny vstupuje řada faktorů a záleží na konkrétním materiálu i výrobním procesu a dalších okolnostech. Současný systém navíc recyklaci příliš ekonomicky nezvýhodňuje. Například při použití obalu z částečně recyklovaných materiálů nám stále nefunguje ekomodulace, takže motivace používat tento typ obalů je nízká. Přitom právě ekonomická motivace by mohla celý proces výrazně urychlit.
Obecně platí, že využití recyklátu nemusí automaticky znamenat nižší cenu. Naším hlavním cílem je především zachovat kvalitu výsledného výrobku, proto je nutné pečlivě stanovit optimální podíl druhotných surovin. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že v současnosti se cenově pohybujeme přibližně na úrovni výrobků z primárních surovin, případně jsme mírně levnější. Vždy však záleží na konkrétním projektu a použitých materiálech.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.