Zahraniční nemovitosti se pro část Čechů stávají investicí, druhým domovem i způsobem, jak rozložit rodinný majetek mimo tuzemský trh. Banky potvrzují rostoucí zájem hlavně o Španělsko, Itálii, Chorvatsko a Rakousko. Nákupy se často financují úvěrem zajištěným nemovitostí v Česku, což cestu k apartmánu u moře zjednodušuje, ale riziko nechává doma.
Český trh je v mnoha segmentech už poměrně těsný a hledat dostatečně atraktivní investiční příležitosti může být snazší za hranicemi. Proto český kapitál stále častěji expanduje do zahraničí. Například investiční skupina DRFG posiluje v Polsku, Maďarsku i Chorvatsku a poohlíží se i po dalších trzích. „Do rozhodování vstupuje vždy více faktorů, nejde ‚jen‘ o výnosy, jak si mnozí myslí,“ říká hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slaný.
Dva průměrné pražské platy dnes na hypotéku ještě stačí. V Praze ale často jen na menší byt a život plný kompromisů. Za stejnou splátku si přitom pár za hranicemi metropole může koupit výrazně víc prostoru někdy i rodinný dům.
Tři čtvrtiny majitelů domů v Česku uvažují o rekonstrukci, ale nemají jasno, jaké výhody jim přinese, kolik by stála a zda se jim tedy vůbec vyplatí. Tento problém jim chce vyřešit Buřinka.
Česko bude v příštích letech potřebovat desítky tisíc nových lůžek pro seniory. Stárnutí populace tak vytvoří jednu z velkých investičních příležitostí pro stavebnictví, obce i soukromé investory. Podle projektantů ale nebude rozhodovat jen rychlost výstavby. Klíčové bude, aby nové domovy nebyly drahé na provoz, technicky problematické a nedůstojné pro lidi, kteří v nich budou žít.
Okolí metra Budějovická čeká velká proměna. Mezinárodní soutěž Nová Budějárna má z dnešního nepřehledného „bazénu“ vytvořit nové centrum Prahy 4 s bydlením, službami, zelení a veřejným prostorem. Obchodní dům DBK má zůstat součástí lokality, ve hře je ale i „mrakodrap“.
Praha se mění blok po bloku. Tam, kde stály administrativní paláce, obchodní domy nebo technické budovy ze 70. a 80. let, vznikají nové čtvrti s byty, kancelářemi, obchody a školkami. Chemapol ve Vršovicích je další na řadě a spolu s Transgasem, Merkurií, žižkovským Mordorem či modřanským Priorem ukazuje, jak rychle staré město ustupuje novému.
Martin Abel, právník, analytik a absolvent Oxfordské univerzity skončil na jaře ve Výzkumném ústavu pro krajinu poté, co veřejně označil výroky vládního zmocněnce Filipa Turka za nesmysly. Nyní se stal šéfem správní rady prvního enviromentálního fondu v zemi, jehož vznik inicioval developer Luděk Sekyra. „Fond se chce zaměřit na tři oblasti změny, a to na kultivaci myšlení, kultivaci dialogu a kultivaci rozhodování,“ říká Abel.
Méně regulací, rychlejší povolování, větší odvaha a jasná pravidla pro rozvoj. Experti Realitního Clubu popisují, co by mělo po volbách udělat nové vedení Prahy, aby se z hlavního města nestala jen kulisa pro turisty a bydlení pro nejbohatší.
Ondřej Prokop, kandidát na pražského primátora za ANO, se stal vítězem pomyslné ankety ‚kauza týdne‘. Svými zatajovanými nákupy bytů zaujal média i šéfa strany Andreje Babiše.
V Albánii sílí odpor proti luxusnímu resortu spojenému s Jaredem Kushnerem. Podle agentury Bloomberg vyšly v Tiraně do ulic tisíce lidí, kteří obviňují vládu z neprůhledného schvalování velkých investic a žádají demisi premiéra Ediho Ramy.
