Britské ropné společnosti BP ve třetím čtvrtletí kvůli výraznému snížení tržních cen energií klesl čistý zisk na tři miliardy dolarů (69,2 miliardy korun) z 8,15 miliardy dolarů ve stejném období loni. Společnost uvedla, že prodloužila program odkupu svých akcií v hodnotě 1,5 miliardy dolarů. Výsledky zaostaly za odhady analytiků.
Rusko ukončuje svůj zákaz vývozu motorové nafty. Vláda to oznámila na sociální síti Telegram. Zákaz platil zhruba dva týdny. Pro Rusko nebyl ekonomicky udržitelný. Rusko si doplnilo zásoby, vyčerpané sezónou sklizní a válkou na Ukrajině, a další pokračování zákazu by se mu tak vymstilo. Nemělo by totiž kde palivo skladovat a rafinerie v zemi by omezovaly činnost, což by se nakonec dost prodražilo, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Pohonné hmoty v Česku po dlouhé době zlevňují. Prudký pád cen ropy stahuje dolů i ruský rubl, který včera opět oslabil a prodával se za „potupný“ méně než jeden americký cent.
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
Rusko a Saúdská Arábie v posledních měsících vydělávají miliardy dolarů navíc díky tomu, že výrazně omezují svoji těžbu ropy a až minimálně do prosince ji budou dále koordinovaně škrtit, vypočítává list Wall Street Journal. Úspěšná sázka navíc podle zdrojů listu může obě země namlsat a svoji těžbu pak omezí ještě vydatněji. Což by samozřejmě dále zesílilo inflační tlaky ve světě, zejména na Západě.
Ceny pohonných hmot v Česku dále stoupají, zejména pak nafta. Včera se litr motorové nafty prodával průměrně celorepublikově už za 40,43 koruny, vyplývá z dnes zveřejněných údajů CCS. Jedná se o nejvyšší cenu nafty od začátku loňského prosince. Za poslední týden nafta zdražila o 21 haléřů na litr. Benzín nyní vyjde na průměrně na 40,58 koruny. Za poslední týden tedy podražil o deset haléřů na litr a je nejdražší od konce loňského listopadu.
V Polsku panikařící lidé horečně vykupují pohonné hmoty, hrozí jejich fatální nedostatek. Polsko tak může jako loni Maďarsko čelit nutnosti uměle sníženou cenu paliv nouzově zvýšit – a to ještě před volbami.
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu citelně zrychlily tempo svého zdražování. Benzín včera poprvé od loňského listopadu překonal v celorepublikovém průměru psychologicky důležitou cenovku 40 korun za litr. Nafta ovšem zdražuje ještě mnohem výrazněji. Důvodem je zejména růst cen ropy na světových trzích, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Čistý zisk automobilky Mercedes-Benz loni meziročně klesl o 48,8 procenta na 5,3 miliardy eur (asi 129 miliard korun). Byl tak nejslabší od roku 2020, kdy udeřila koronavirová pandemie. Firmě uškodil pokles prodeje v Číně a výrazné snížení marží u prodaných automobilů.
Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta, oznámilo dnes ministerstvo obchodu v Pekingu. Uzavřelo tak antidumpingové vyšetřování, které zahájilo v roce 2024. Koncem loňského roku Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.
Britská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,1 procenta, je to stejná hodnota jako v předchozím čtvrtletí a zároveň slabší růst, než se očekávalo. Oznámil to britský statistický úřad. Zpráva tak podle agentury Bloomberg zvyšuje tlak na premiéra Keira Starmera, který se teď snaží udržet ve funkci.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit.
České dráhy (ČD) investovaly v posledních čtyřech letech do obnovy a modernizace 🚆🚆🚆vozového parku zhruba 60 miliard korun. Přibližně pět miliard z této částky směřovalo do instalace evropského zabezpečovacího systému ETCS do již provozovaných vlaků. Uvedl to předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.