
Stanislav Šulc: Mají mít firmy levnější energie než domácnosti? Ano
NázoryZastropování cen pro firmy má konečně jasné obrysy.
Zastropování cen pro firmy má konečně jasné obrysy.
Energetická společnost ČEZ nakoupí plynové kogenerační jednotky za 2,5 miliardy korun. Malé energetické zdroje, které spalují zemní plyn či bioplyn a vyrábějí z nich elektřinu a teplo, dodají společnosti Tedom a Zeppelin. Upozornil na to Ekonomický deník.
Německý energetický koncern RWE zahájil kvůli nedodání zemního plynu arbitrážní řízení proti ruské společnosti Gazprom. Deníku Handelsblatt to řekl mluvčí podniku. RWE přitom není v Německu první, kdo se za omezení dodávek ruského plynu snaží od Gazpromu domoci odškodného. Na konci listopadu oznámila společnost Uniper, která je největším dovozcem ruského zemního plynu do Německa, že proti Gazpromu zahájila arbitrážní řízení.
Německý Uniper požaduje po Gazpromu odškodné. Kvůli omezení dodávek ruského plynu se firma dostala do obřích finančních potíží, což vedlo až k jejímu zestátnění.
Česko i Německo přistoupilo od příštího roku k zastropování cen energií, jejich koncepce jsou však zásadně odlišné. Zatímco český systém cenových stropů omezí náklady na energie hlavně domácnostem, v Německu by měl z opatření těžit více průmysl. Česko navíc na rozdíl od Německa a dalších okolních zemí zastropování nelimituje spotřebou. Který přístup je lepší? Analytici se neshodnou.
Energetická společnost Pražská plynárenská zvýší od začátku příštího roku ceny u svého základního tarifu Standard, a to v průměru o 11,2 procenta. Zákazníci tak budou platit zastropované ceny. U ostatních tarifů se ceny měnit nebudou. Informovala o tom Pražská plynárenská, která patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425 tisíc odběrných míst.
Země Evropské unie se shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Po jednání s kolegy z unijních zemí to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož bude české předsednictví pracovat na dosažení dohody. Síkela dodal, že na 13. prosince svolal mimořádné zasedání ministrů, kde by mohly země své postoje sjednotit.
Politici některých zemí Evropské unie kritizují návrh na omezení cen plynu v případě jejich výrazného nárůstu, s nimž v úterý přišla Evropská komise. Zastánci zavedení cenového stropu hovoří o tom, že vzhledem k nastavené ceně 275 eur (6700 korun) za megawatthodinu je mechanismus komise v praxi téměř nepoužitelný či může mít negativní dopad. Podle diplomatů je téměř vyloučeno, že by se na parametrech cenové regulace na čtvrtečním zasedání shodli ministři energetiky. Spor okolo cenového stropu přitom může zablokovat i schválení dalších nouzových opatření.
Evropská komise (EK) navrhla stanovit nejvyšší velkoobchodní cenu plynu při prodeji v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 275 eur (6700 korun) za megawatthodinu (MWh). V reakci na dlouhodobé požadavky většiny členských států Evropské unie na omezení cen přišla komise s parametry mechanismu, který má od ledna zabránit cenovým výkyvům na nejdůležitějším evropském trhu. Vyšší ceny plynu prodražují výrobu elektřiny.
Evropa energetickou krizi zatím zvládá. To však neznamená, že zejména některé její země – včetně Česka – nečeká v příštím roce ekonomický otřes. Oba závěry lze vyvodit z dnešního dění na mezinárodních trzích, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Energetická společnost ČEZ vyzvala své zákazníky, aby si do konce listopadu udělali samoodečet elektřiny a plynu. Podle společnosti to pomůže k vhodnějšímu nastavení nových záloh plateb pro příští rok. Uvedl to mluvčí firmy Roman Gazdík s tím, že v nových zálohách se už promítne zdražení elektřiny od příštího roku. Většina klientů ČEZ bude platit zastropované ceny. Zdražovat budou i ostatní dodavatelé.