Společnost GasNet, která je největším distributorem plynu v Česku, je na prodej. Proces prodeje spustil jediný vlastník - konsorcium investorů vedené společností Macquarie Asset Management (MAM). Píšou o tom Hospodářské noviny (HN) s odkazem na čtyři zdroje z finančních a poradenských kruhů i energetiky. Ocenění firmy může být ve vyšších desítkách miliard korun.
Češi pokračují v rekordních úsporách plynu, v prvním čtvrtletí letošního roku snížili spotřebu meziročně o 14,4 procenta. Celkem tak spotřebovali 2,52 milionu metrů krychlových plynu, což je nejméně od roku 2001, odkdy se vedou statistiky, uvedl Energetický regulační úřad (ERÚ).
Kolem zestátnění části společnosti ČEZ se nyní vedou zákulisní debaty. Petr Koblic, který bude příští rok dvacátým rokem šéfovat pražské burze, se nachází v roli poradce či pozorovatele politického rozhodování. Nicméně akcie ČEZ jsou tahounem „jeho“ burzy. Pokud by z volného trhu odešly, mohlo by to mít fatální dopad na český kapitálový trh. Co se kolem dělení ČEZ děje? A jak celou situaci vnímá muž, který se energetikou „soukromě“ zabývá víc než dvacet let a jak říká, je jeho vášní?
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh sestoupila pod 26 eur, tedy zhruba 614 korun za megawatthodinu (MWh), což je nejnižší úroveň téměř za dva roky. Odborníci tento vývoj zdůvodňují převisem nabídky nad poptávkou a nevylučují další pokles ceny, uvedla agentura DPA.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh sestoupila pod 26 eur (zhruba 614 korun) za megawatthodinu (MWh), což je na nejnižší úroveň téměř za dva roky.
Ruské plynárenské společnosti Gazprom loni klesl čistý zisk o více než 40 procent na 1,226 bilionu rublů, v přepočtu zhruba 336 miliard korun. Firma pokles zisku zdůvodnila vyšším zdaněním ve druhé polovině roku. Uvedla také, že nevyplatí celoroční dividendu.
Nedostatečné investice do ropného a plynárenského průmyslu by mohly v dlouhodobém horizontu způsobit nestabilitu na trhu a ohrozit ekonomický růst, prohlásil generální tajemník Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) Haísám Ghais.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se poprvé od června 2021 dostala pod hranici 30 eur, tedy zhruba 712 korun, za megawatthodinu (MWh). Dolů ji tlačí vysoká úroveň zásob a rostoucí teploty, které snižují poptávku.
Evropa se nyní prostřednictvím dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) snaží kompenzovat výpadky v dodávkách z Ruska. Podle agentury Bloomberg je nicméně možné, že plány na výstavbu nových evropských terminálů pro dovoz LNG již zašly příliš daleko. Kapacity terminálů by po roce 2030 mohly výrazně převyšovat poptávku, protože evropské země budou čím dál více využívat energii z obnovitelných zdrojů. Hrozí tak, že infrastruktura v hodnotě miliard eur se stane zbytečnou, píše Bloomberg.
Pokles cen energií na trzích opět rozhýbal nabídky tuzemských dodavatelů. Nové ceny pod vládou stanoveným cenovým limitem představil ČEZ, největší dodavatel energií v Česku. Nově společnost v průměru zlevňuje elektřinu o 350 korun za megawatthodinu a plyn o 300 korun.
Energetické firmy budou úřadům poskytovat širší data o skutečných cenách elektřiny a plynu než dosud. Statistiky by měly zahrnovat platby všech zákazníků. Uvedl to předseda vlády Petr Fiala (ODS) po jednání se zástupci tuzemských dodavatelů, Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
