Do České republiky se v prvním čtvrtletí letošního roku nedovezl žádný plyn z Ruska. Ten země nahradila plynem z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie, informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V předchozích letech činil podíl ruského plynu v tuzemské spotřebě kolem 97 procent.
V místech, kde na dně Baltského moře loni v září explodovalo potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, se několik dní před výbuchy pohybovaly ruské válečné lodě. S odkazem na informace tajných služeb a vlastní analýzy to napsal německý zpravodajský server t-online. Podle něj šlo o plavidla, která měla potřebné vybavení na to, aby případně mohla umístit na mořské dno nálože s trhavinou.
Ukrajina dala na svůj seznam „mezinárodních sponzorů války” německý obchodní koncern Metro AG, který nadále působí v Rusku. Upozornil na to polský server Onet, který zároveň zdůraznil, že „klíčovým podílníkem v koncernu je český oligarcha Daniel Křetínský” s vazbami na ropný, plynárenský a bankovní sektor ruské ekonomiky. Mluvčí Energetického a průmyslového holdingu (EPH) většinově vlastněného Křetínským sdělil, že společnosti ovládané EPH napojení na ruskou ekonomiku nemají a že podobné tvrzení je „nepravdivé, neférové a urážející”.
Zisk českého zemědělství loni vzrostl o 142 procent na 22 miliard korun, vyplývá ze statistik Zemědělského svazu ČR. „Nárůst zisku působí famózně, ale je to hra čísel, která ne zcela odpovídá realitě. Loňský růst nákladů se promítne až do letošního hospodaření,“ upozorňuje předseda svazu Martin Pýcha.
Čínský prezident Si Ťin-pching se při své právě skončené třídenní státní návštěvě Ruska snažil dávat světu zřetelně najevo, že je se svým hostitelem zajedno v celé řadě věcí. V tom pro Kreml opravdu důležitém byl však zdrženlivý. Nekývnul třeba na nabídku svého protějšku Vladimira Putina, aby Čína odebírala mnohem více plynu.
Loňský zisk energetické společnosti ČEZ překonal očekávání, která již sama o sobě pro něj vyznívala mimořádně příznivě. Akcie společnosti by tak měly při dnešním burzovním obchodování dostat silný růstový impuls a je možné, že pokoří svoji nejvyšší cenu za období od loňského léta.
Česko z energetického hlediska zvládlo zimu, hlavní roli přitom hrálo snížení spotřeby plynu. Zásobníky jsou nyní naplněné více než z poloviny, asi třikrát víc než loni touto dobou. Při zopakování loňské spotřeby budou na příští zimu opět plné, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Zdůraznil také, že od začátku roku do Česka nepřitekl žádný zemní plyn z Ruska.
Češi postupně přestávají šetřit při spotřebě plynu. Vliv na to má zastropování cen energií. Na Twitteru to v pondělí uvedl předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský. Velký vliv počasí na úsporách potvrdilo také innogy, zvrat v chování zákazníků však dosud nezaznamenalo.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dále snižuje. Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v pondělí klesla pod 40 eur (asi 959 korun) za megawatthodinu (MWh). Ocitla se tak nejníže od července 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících a plné zásobníky.
Dodavatelé elektrické energie budou mít povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Měl by se také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících k cenové stabilitě. Počítá s tím návrh úpravy energetického trhu, který představila Evropská komise (EK). Jejím cílem je předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny.
Europoslanci v úterý přijali návrh nových opatření, která mají podpořit renovace budov v Evropské unii. Všechny nové budovy by od roku 2028 měly být podle návrhu bezemisní a některé již stojící budovy by musely projít renovací. O finální znění právního předpisu zatím nejde, o tom bude Evropský parlament (EP) jednat s členskými státy.
