Nejpozoruhodnější evropskou odpovědí na ruskou agresi na Ukrajině nebyly jen dodávky zbraní a další pomoci za miliardy eur. Byla to také bezprecedentní rychlost, kdy Evropa během jediného roku téměř odstranila závislost na ruských fosilních palivech, píše agentura Bloomberg.
Jeden z nejfundovanějších expertů na energetiku a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl popisuje pro newstream.cz v sedmi bodech svůj pohled na to, jakým směrem a v jakých krocích by se měla ubírat česká energetika, aby přežila současné výzvy. Doporučuje, co by se mělo stát, aby Česko mělo bezpečný systém a přiměřeně drahou elektřinu a plyn.
Fixovat, nebo nefixovat? Budou ceny plynu klesat i nadále? „Pokud se nám podaří, že na konci topné sezóny budou zásobníky plné z 50 procent či více, což já považuji za optimální, pak by mohlo jít o velmi silný stimul, aby velkoobchodní ceny plynu ještě o něco poklesly,“ říká v rozhovoru pro Newstream energetický expert Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Spotřebitelské ceny by po lednových rekordech měly v letošním roce klesat. V druhé polovině roku i pod deset procent meziročně. Mohl by nějaký vnější faktor snižování inflace ještě zvrátit? Významný vliv bude mít především vývoj kurzu koruny, ale do vývoje cen by mohla zasáhnout třeba i zesílená poptávky po zkapalněném plynu ze strany Číny, říká Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.
Pro Evropu je důležité, že se začaly stavět terminály na zkapalněný plyn. „Současné ceny energií jsou pro to velkou pobídkou. Reálně vidíme, jak funguje kapitalismus v praxi,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED Miroslav Singer, hlavní ekonom Generali CEE Holding a bývalý guvernér České národní banky. Na Evropu přesto podle Singera nejhůře dopadne hospodářská recese.
Energetická společnost ČEZ formálně zahájila arbitrážní řízení proti ruské plynárenské společnosti Gazprom. Kvůli krácení dodávek zemního plynu v loňském roce žádá náhradu škody okolo jedné miliardy korun, uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Energetická společnost innogy, která je s více než 1,1 milionu klientů největším dodavatelem plynu v Česku, zlevní 320 tisíc svých stávajících zákazníků dodávky plynu pod vládní cenový strop. Sleva, která bude platit zpětně od začátku února, zajistí podle ní úsporu zhruba 240 Kč za megawatthodinu (MWh). Zákazníci, kteří plynem vytápí rodinný dům tak v průměru ušetří asi tři tisíce korun za rok. U klientů, kteří plyn používají na vaření, bude sleva 34 procent. Ceny energií pod vládní strop v posledních dnech snižují i další velcí dodavatelé.
Měsíční příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu v lednu v důsledku západních sankcí sestoupily na nejnižší úroveň od srpna 2020. Vyplývá to podle agentury Reuters z údajů ruského ministerstva financí.
Ropný a plynárenský gigant Shell vykázal rekordní roční zisky poté, co loni vzrostly ceny energií po ruské invazi na Ukrajinu. Společnost za rok 2022 oznámila upravený zisk ve výši 39,9 miliardy dolarů (asi 862 miliard korunr), což je nejvíce ve své 115leté historii, uvádí BBC.
Česko v loňském roce snížilo svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji chce i dovoz ruské ropy. Po úterní návštěvě ministerstva průmyslu a obchodu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Tématem jednání byly i ceny energií, jejich aktuální zlevňování na trhu se podle Fialy bude u odběratelů projevovat postupně během roku.
Měl jsem to štěstí, že jsem nikdy nemusel sbírat slevové letáky a jako podle mapy s nimi projíždět uličky supermarketů. Prostě jsem bral, co jsem potřeboval, koruna sem, koruna tam. Za poslední rok se však něco změnilo. Vlastně se toho změnilo docela dost.
