Německé firmy a podniky ve vzrůstající míře omezují své investice na domácí půdě a zvažují, či již uskutečňují odchod do zahraničí. Důvodem jsou vysoké ceny energií, které decimují nejen německou, ale i mnohé další evropské ekonomiky.
Z pláží severního pobřeží Německa vypadají tyto lodě jako nepatrné bárky vzdálené na obzoru. Můžete se koupat, chytat do kyblíku medúzy, popíjet na pláži pivo. Na horizontu letní dovolené se však odvíjí něco důležitého. Víc, než je na první pohled zřejmé.
Hrozba stávek v Austrálii, která patří mezi přední producenty zemního plynu, by mola narušit křehkou rovnováhu globálních dodávek a opět lidem zvýšit účty za odběr, uvádí agentura Bloomberg. Plyn se tak podle ní opět stává rizikem pro světovou ekonomiku.
Hodonínská těžařská a energetická společnost MND ze skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka se bude podílet na těžbě ropy a plynu v Horních Rakousích. Dohodla se s australskou společností ADX, která vlastní potřebnou licenci, že od ní koupí podíl 30 procent na ložisku Anshof za 12 milionů eur, tedy v přepočtu 290 milionů korun. Ložisko je hodnoceno jako perspektivní, naplánované jsou průzkumné vrty, na nichž se bude MND podílet. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Když byl loni v prosinci po pouhých pěti měsících výstavby zprovozněn první plynový LNG terminál v přístavu Wilhelmshaven, kancléř Olaf Scholz se chlubil, že jde o „nový světový rekord“. V té chvíli netušil, že výstavba dalšího nového terminálu s cílem zbavit se závislosti na ruském plynu tak rychlá nebude. Stavbu totiž zkomplikovalo temné dědictví z minulosti – přemíra nevybuchlých bomb na dně přístavu, nejen z doby nacismu, ale i předchozích válek. A jejich odstranění výstavbu zpozdí minimálně o týdny, napsal deník The New York Times.
Boj o zákazníky se u dodavatelů energií vyostřuje. Ceny jdou hluboko pod vládní strop. Nejnověji pokles cen oznámila Pražská energetika. Průměrná domácnost podle ní ušetří za rok jednotky tisíc.
Společnosti United Bakeries z holdingu Agrofert loni meziročně vzrostly tržby o 35 procent na 2,54 miliardy korun. Zisk společnosti klesl o 34 procent na 59,9 milionu. Vyplývá to z výroční zprávy umístěné ve Sbírce listin. Pekárnám v Česku loni výrazně stouply náklady kvůli rostoucím cenám energií, zejména plynu, který používají k výrobě pečiva.
Pražská energetika (PRE) zlevní od 1. září plošně silovou elektřinu a plyn pod úroveň cenového stropu. Snížení cen se bude týkat přibližně 750 tisíc odběratelů elektřiny a téměř 30 tisíc odběratelů plynu, což je drtivá většina klientů společnosti. Zlevnění se nebude týkat zákazníků, kteří už mají zafixovány ceny pod stropem. Konkrétní ceny dodavatel oznámí v srpnu, uvedl mluvčí PRE Karel Hanzelka. V předchozích měsících zlevňovali pro část odběratelů i další dodavatelé.
Cena zemního plynu v Evropě v prvním pololetí klesla proti konci loňského roku na polovinu. S odvoláním na údaje londýnské burzy Intercontinental Exchange (ICE) a vlastní výpočty to uvedla ruská tisková agentura TASS. Ke zlevnění plynu podle ní přispělo teplé počasí, zaplněnost zásobníků a pokles poptávky v Evropské unii.
Třinecké železárny loni ustály výpadky dodávek železné rudy kvůli válce na Ukrajině i energetickou krizi. Zisk oproti předchozímu roku poskočil o miliardu na téměř 2,4 miliardy korun. Letos firma výrazně investuje do ekologizace výroby oceli, od uhlí přejde k plynu.
Britská ropná a plynárenská společnost Shell navýší dividendu i odkup svých akcií. Zároveň uvedla, že produkci chce držet na stabilní úrovni do roku 2030. Generální ředitel Wael Sawan se tak podle agentury Reuters snaží znovuzískat důvěru investorů, kterou nalomil jeho plán energetické transformace.
