Pro Evropu je důležité, že se začaly stavět terminály na zkapalněný plyn. „Současné ceny energií jsou pro to velkou pobídkou. Reálně vidíme, jak funguje kapitalismus v praxi,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED Miroslav Singer, hlavní ekonom Generali CEE Holding a bývalý guvernér České národní banky. Na Evropu přesto podle Singera nejhůře dopadne hospodářská recese.
Česko v loňském roce snížilo svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji chce i dovoz ruské ropy. Po úterní návštěvě ministerstva průmyslu a obchodu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Tématem jednání byly i ceny energií, jejich aktuální zlevňování na trhu se podle Fialy bude u odběratelů projevovat postupně během roku.
Měl jsem to štěstí, že jsem nikdy nemusel sbírat slevové letáky a jako podle mapy s nimi projíždět uličky supermarketů. Prostě jsem bral, co jsem potřeboval, koruna sem, koruna tam. Za poslední rok se však něco změnilo. Vlastně se toho změnilo docela dost.
Spotřeba zemního plynu v Česku loni meziročně klesla o 19 procent. Celkově odběratelé využili přes 81,5 terawatthodiny plynu. Pokles meziroční spotřeby byl přitom patrný v každém kalendářním měsíci roku 2022. Vyplývá to z aktuálních statistik Energetického a regulačního úřadu (ERÚ). Důvodem úspor plynu jsou podle odborníků především postupné zdražování energií i teplé počasí.
Ministerstvo životního prostředí zdvojnásobí kvůli zájmu sumu určenou na podporu energetických úspor v nízkopříjmových domácnostech na tři miliardy korun. Přijímání žádostí otevřelo 9. ledna, do dneška jich úřad přijal 8306 za 951 milionů korun. Největší je zájem o dotace na výměnu oken. Průměrná výše dotace je 116 tisíc korun a 91 procent žádostí podali senioři. Data dnes na tiskové konferenci shrnul vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který dočasně vede ministerstvo životního prostředí.
Ceny energií se i přes současné zlevňování na trhu už nevrátí na svou předkrizovou úroveň. V příštím roce by se ale podle aktuálních odhadů měly burzovní ceny elektřiny a plynu pohybovat nejspíš pod stávajícím vládním cenovým limitem. Rozhodující pro další vývoj bude letošní rok, řekli náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla a člen představenstva a ředitel marketingu Centropol Energy Jiří Matoušek.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Dodavatelé elektřiny a plynu začínají v reakci na příznivý vývoj na energetickém trhu z posledních týdnů nabízet novým klientům tarify s cenami mírně pod vládou stanoveným maximem. Jde například o E.ON, nový ceník chystá i innogy. Situaci na trhu, kde ceny energií začaly klesat, analyzují i další velcí dodavatelé. Většinou půjde o tarify s dlouhodobou fixací. Vyplývá to z informací firem pro ČTK. Pod úrovní stropu prodávají energie svým stávajícím klientům i někteří menší dodavatelé.
Šéf norského energetického gigantu Equinor Anders Opedal neočekává, že se účty za plyn a elektřinu vrátí na úroveň před pandemií covidu. Vysvětluje to obřími náklady na přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie.
Panickou situaci z loňského roku na trhu s plynem vystřídala důvěra, Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes sestoupila pod 60 eur (zhruba 1440 korun) za megawatthodinu (MWh), za jejím poklesem stojí hlavně mírná zima a vysoká úroveň zásob. Plyn je tak nyní ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nejlevnější za více než rok, ukazují záznamy na webu.
Evropu čeká podle předpovědí nejteplejší leden za poslední desetiletí. Zmírní se tak energetická krize, která kontinent kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu sužuje již několik měsíců. Neobvykle vysoké teploty snižují tlak na spotřebu a skladování plynu a jeho ceny klesají kvůli nižší poptávce na úroveň roku 2021, uvedla agentura Bloomberg.
