Rok a půl trvající ruská invaze na Ukrajinu vyvolala horečnatou snahu Evropské unie zbavit se závislosti na ruské ropě a plynu. Nečekaným vítězem v globální energetické válce ale není Evropa, ale dosud přehlížené a z hlediska dodávek energií okrajové země Afriky a Asie, píše deník The Wall Street Journal.
Energetická společnost E.ON od září zlevní plyn všem svým stávajícím zákazníkům, kteří nemají fixovanou cenu. Týkat by se to mělo přibližně 140 tisíc klientů. Oproti současnosti jim klesnou ceny o 16 procent, vůči vládnímu cenovému stropu pak budou nižší až o čtvrtinu. Firma zároveň do dalších týdnů zvažuje i možné úpravy cen elektřiny. Ceny energií postupně snižují i ostatní dodavatelé v Česku.
Německé firmy a podniky ve vzrůstající míře omezují své investice na domácí půdě a zvažují, či již uskutečňují odchod do zahraničí. Důvodem jsou vysoké ceny energií, které decimují nejen německou, ale i mnohé další evropské ekonomiky.
Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS koupí od německé společnosti RWE provozovatele šesti tuzemských zásobníků plynu za 360 milionů eur, tedy přes 8,68 miliardy korun. Obě společnosti uzavřely kupní smlouvu. Transakci ještě musí schválit regulační orgány, dokončena by měla být do konce roku.
Český stát má zájem o pořízení plynovodní sítě v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů daných plynovodů nyní vlastní firma Net4Gas. Potíž je v tom, že její plynovody nyní už prakticky žádný plyn tranzitně nevedou.
Evropská komise schválila České republice režim v objemu 800 milionů eur (19,3 miliardy korun) na podporu podnikům, které se potýkají se zvýšenými náklady na energie kvůli ruské válce na Ukrajině. Pomoc budou moct získat velké podniky ve všech odvětvích.
Může se Česko stát ekonomickým tygrem Evropy? Nebo bude povlávat v oceánu mezinárodních obchodních vztahů a bude závislé na tom, co rozhodnou Němci?
Z pláží severního pobřeží Německa vypadají tyto lodě jako nepatrné bárky vzdálené na obzoru. Můžete se koupat, chytat do kyblíku medúzy, popíjet na pláži pivo. Na horizontu letní dovolené se však odvíjí něco důležitého. Víc, než je na první pohled zřejmé.
Hrozba stávek v Austrálii, která patří mezi přední producenty zemního plynu, by mola narušit křehkou rovnováhu globálních dodávek a opět lidem zvýšit účty za odběr, uvádí agentura Bloomberg. Plyn se tak podle ní opět stává rizikem pro světovou ekonomiku.
Hodonínská těžařská a energetická společnost MND ze skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka se bude podílet na těžbě ropy a plynu v Horních Rakousích. Dohodla se s australskou společností ADX, která vlastní potřebnou licenci, že od ní koupí podíl 30 procent na ložisku Anshof za 12 milionů eur, tedy v přepočtu 290 milionů korun. Ložisko je hodnoceno jako perspektivní, naplánované jsou průzkumné vrty, na nichž se bude MND podílet. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Když byl loni v prosinci po pouhých pěti měsících výstavby zprovozněn první plynový LNG terminál v přístavu Wilhelmshaven, kancléř Olaf Scholz se chlubil, že jde o „nový světový rekord“. V té chvíli netušil, že výstavba dalšího nového terminálu s cílem zbavit se závislosti na ruském plynu tak rychlá nebude. Stavbu totiž zkomplikovalo temné dědictví z minulosti – přemíra nevybuchlých bomb na dně přístavu, nejen z doby nacismu, ale i předchozích válek. A jejich odstranění výstavbu zpozdí minimálně o týdny, napsal deník The New York Times.
