Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Oznámil to norský Nobelův výbor.
Chatovací robot ChatGPT otevírá cestu k čtyřdennímu pracovnímu týdnu, myslí si nositel Nobelovy ceny Christopher Pissarides. Umělá inteligence podle tohoto ekonoma, který působí na prestižní Londýnské ekonomické škole (London School of Economics), zvýší v řadě pracovních oborů výrazně produktivitu, informovala agentura Bloomberg.
V Oslu převzali Nobelovu cenu za mír zástupci letošních laureátů - ruské lidskoprávní organizace Memorial, ukrajinského Centra pro občanské svobody a vězněného běloruského disidenta Alese Bjaljackého. Místo Bjaljackého, kterému běloruský režim neumožnil vycestovat do norské metropole, se ceremoniálu zúčastnila jeho manželka Natalja Pinčuková. Později odpoledne byly ve Stockholmu předány také ostatní Nobelovy ceny - za literaturu, lékařství, chemii, fyziku a ekonomii. Jména laureátu Nobelův výbor oznámil v říjnu.
Nobelovu cenu za ekonomii si letos rozdělí hned tři ekonomové, vesměs Američané. Získává ji Ben Bernanke, bývalý šéf americké centrální banky, a také Douglas Diamond a Philip Dybvig. Všichni tři ve svých akademických pracích demonstrovali, proč a jak předcházet rozsáhlému kolapsu bankovního systému. Bernanke pak měl příležitost takovému kolapsu předcházet i přímo v praxi. Centrální bance USA neboli Fedu totiž šéfoval v době finanční krize let 2008 a 2009, jejíž vrcholnou fázi odstartoval pád investiční banky Lehman Brothers.
Všechny tři letošní vědecké Nobelovy ceny mají blíže k běžné praxi, než by se na první pohled zdálo. Navzdory tomu, že jedna je udělena za výzkum DNA dávno vymřelých neandertálců, druhá za popis úplně nepochopitelných kvantových jevů a jen ta třetí dává chemikům okamžitý smysl.
Letošní Nobelovu cenu za mír získali běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor.
Letošní Nobelova cena za ekonomii je nezvykle rozdělena na tři nestejné části. Polovina ceny míří Davidu Cardovi za výzkum v oblasti trhu práce. O zbylou polovinu se pak rovným dílem dělí Joshua Angrist a Guido Imbens za metodologické obohacení analýzy příčinných vztahů.
Nobelovu cenu za chemii letos získali společně Němec Benjamin List a britský rodák působící v USA David MacMillan za vývoj "nového a důmyslného nástroje stavění molekul", známého jako asymetrická organokatalýza.
Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali Američan japonského původu Syukuro Manabe, Němec Klaus Hasselmann a Ital Giorgio Parisi. První dva vědci byli vyznamenáni za svou práci na vytváření fyzikálních modelů zemského klimatu a za to, že spolehlivě předpověděli globální oteplování. Třetí z vědců prestižní cenu dostal za svůj příspěvek k teorii náhodných fyzikálních procesů.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 dostanou společně dva američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. Jejich objevy by podle Nobelova výboru mohly vést k získání nových prostředků k tišení bolesti.
