Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Nobelovu cenu za ekonomii získává i muž, na kterého nedají dopustit odboráři

Nobelovka za ekonomii
ČTK
Lukáš Kovanda

Letošní Nobelova cena za ekonomii je nezvykle rozdělena na tři nestejné části. Polovina ceny míří Davidu Cardovi za výzkum v oblasti trhu práce. O zbylou polovinu se pak rovným dílem dělí Joshua Angrist a Guido Imbens za metodologické obohacení analýzy příčinných vztahů. 

Reklama

To, že cenu letos získávají hned tři laureáti nezvyklé není, neobvyklé je tedy zejména její rozdělení na tři nestejné části. Letos je mírně narušena obvyklá nadvláda amerických ekonomů, neboť Card je Kanaďan a Imbens Nizozemec. Všichni tři, včetně amerického rodáka Angrista, však v USA působí, po řadě na univerzitě v Berkeley, na Massachusettském technologickém institutu a na Stanfordu.  

Cardův výzkum trhu práce potvrzuje, že kouzlo i úskalí ekonomie spočívá v omezené možnosti ověření výsledku experimentem. Zatímco chemik se totiž může zavřít do laboratoře a provádět jeden a týž pokus stále dokola, ekonom analyzuje systém zpravidla vždy za pochodu, „naostro“. Ostatně, těžko lze zavřít lidskou společnost na nějaký čas do laboratoře, tu zvyšovat sociální transfery, tu ubírat na daních a čekat, „co to udělá“. 

Nobelovu cenu za chemii letos získali společně Němec Benjamin List a britský rodák působící v USA David MacMillan

Nobelovu cenu za chemii získali vědci z Německa a USA za výzkumy ke stavbě molekul

Nobelovu cenu za chemii letos získali společně Němec Benjamin List a britský rodák působící v USA David MacMillan za vývoj "nového a důmyslného nástroje stavění molekul", známého jako asymetrická organokatalýza.

Přečíst článek

Lidé nejsou molekuly. A trh – a ekonomický systém vůbec – není souborem molekul, ale právě lidí. Máme tu ovšem lidi, jako je třeba Fidel Castro, kteří leckdy nevědomky s lidskou společností experimentují, a ekonomům, jako je Card, tak poskytují cenný výzkumný materiál. Totiž když ekonom hodlá zkoumat třeba dopad imigrace na pracovní trh hostitelské země či regionu, výtečně mu poslouží zkoumání důsledku výnosu kubánského vůdce z 20. dubna 1980. 

Tehdy před více než 41 lety Castro vyhlásil, že všem Kubáncům, kteří si tak budou přát, umožní svobodně opustit „ostrov svobody“, aby se mohli vydat k břehům Spojených států. Do září 1980 využilo možnosti na 125 tisíc Kubánců. Do Miami odplouvali z kubánského přístavu Mariel – proto se jim říká „Marielitos“.  

Ekonomové dodnes zkoumají, jak imigrační vlna „Marielitos“ ovlivnila miamský pracovní trh. Ten se jim tak zpětně stává pomyslnou laboratoří. Do zkoumání se v roce 1990 pustil právě i Card. Ve své přelomové studii dospěl k závěru, že přistěhovalecká vlna z přístavu Mariel neměla jakkoli zásadní dopad na pracovní trh v Miami, přestože ten musel takřka ze dne na den absorbovat obrovské množství imigrantů. 

Nobelova cena za fyziku

Nobelovu cenu za fyziku mají letos Američan, Němec a Ital

Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali Američan japonského původu Syukuro Manabe, Němec Klaus Hasselmann a Ital Giorgio Parisi. První dva vědci byli vyznamenáni za svou práci na vytváření fyzikálních modelů zemského klimatu a za to, že spolehlivě předpověděli globální oteplování. Třetí z vědců prestižní cenu dostal za svůj příspěvek k teorii náhodných fyzikálních procesů.

Přečíst článek

Mzdová úroveň v Miami se nesnížila. Beze změny zůstala i nezaměstnanost, a to i mezi pracovníky s nízkým vzděláním, zjistil letošní čerstvý nobelista. Závěry Cardovy studie se tak staly vítaným argumentem zastánců imigrace. 

Studie, na nichž se Card podílel, významně ovlivnily také teorii i praxi zavádění a úprav minimální mzdy. Autor textu vedl v roce 2013 rozhovor s již zesnulým ekonomem Alanem Krugerem, toho času šéfem ekonomických poradců prezidenta Baracka Obamy. Krueger zavzpomínal právě na studii k minimální mzdě, kterou počátkem 90. let zpracovával s Cardem. 

„Tou studií jsme s Davidem Cardem původně chtěli jen potvrdit – pomocí sofistikovanějších metod – tehdy konvenční závěr. Ten, že zvýšení minimální mzdy zvyšuje nezaměstnanost,“ vzpomínal Krueger. „Paradoxně jsme však zjistili pravý opak. Myslím, že i vlivem této studie dochází v posledních letech k posunu napříč ekonomickou obcí a stále více a více ekonomů se kloní k názoru, že přiměřené zvýšení minimální mzdy nemá nepříznivý dopad na zaměstnanost.“ 

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD)

Maláčová: Česko nesmí konkurovat levnou prací. Navrhnu růst minimální mzdy na 18 tisíc

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhne navýšení minimální mzdy od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun. Podle ministryně je teď při nízké nezaměstnanosti čas na tlak na růst výdělků.

Přečíst článek

Card s Krugerem tehdy srovnávali mzdy ve fastfoodech v Pensylvánii a New Jersey a překvapivě a přelomově shledali, že zvýšení minimální mzdy nezvyšuje míru nezaměstnanosti. Tato studie dodnes slouží odborářům celého světa, včetně českých, k podpoře jejich argumentace pro zvyšování minimální mzdy.  

Andrej Babiš (ANO), představení volebního programu

Lukáš Kovanda: Babiš nechce euro ani superhrubou mzdu. Neříká, kde na to vezme

Dnes zveřejněný program hnutí ANO v ekonomické oblasti více slibuje, než aby sděloval, kde na sliby vezme finanční prostředky. To je ale zásadní neduh i všech dalších programů, které dosud relevantní politické strany a uskupení pro říjnové volby představily.

Přečíst článek

 

Magazín newstream CLUB

Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.

Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba. 

Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.

Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí. 

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Držitelé Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2022.

Nobelovu cenu za ekonomii získal poprvé i exšéf americké centrální banky. Za výzkum bankovních krizí

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme