Vzkaz Putinovi a Lukašenkovi: Nobelovu cenu za mír převzaly lidskoprávní organizace z Ruska, Běloruska a Ukrajiny
V Oslu převzali Nobelovu cenu za mír zástupci letošních laureátů - ruské lidskoprávní organizace Memorial, ukrajinského Centra pro občanské svobody a vězněného běloruského disidenta Alese Bjaljackého. Místo Bjaljackého, kterému běloruský režim neumožnil vycestovat do norské metropole, se ceremoniálu zúčastnila jeho manželka Natalja Pinčuková. Později odpoledne byly ve Stockholmu předány také ostatní Nobelovy ceny - za literaturu, lékařství, chemii, fyziku a ekonomii. Jména laureátu Nobelův výbor oznámil v říjnu.
Válka na Ukrajině je střet dvou systémů
Výbor Nobelovy ceny za mír v odůvodnění uvedl, že letošní ocenění reprezentují občanskou společnost ve svých zemích. Podle předsedkyně Nobelova výboru Berity Reissové-Andersenové laureáti „podporovali právo na kritiku moci a ochranu základních práv občanů“ a mají podobné cíle i způsob aktivity. „Cílem je hnát pachatele k zodpovědnosti, ctít oběti a vyvarovat se opakování krutostí,“ uvedla.
Pinčuková prohlásila, že běloruský režim nevyvíjí žádnou snahu vyjednávat s těmi, kteří s ním nesouhlasí. „V Bělorusku je všechno vězením,“ citovala slova svého manžela. Ten mezi lidmi, kteří ho inspirovali, zmiňuje amerického bojovníka proti rasismu Martina Luthera Kinga či československého a českého prezidenta Václava Havla.
Šéfka ukrajinského Centra pro občanské svobody Oleksandra Matvijčuková uvedla, že válka na Ukrajině je střetem dvou systémů - autoritářství a demokracie. Podle ní se Rusko musí zodpovídat z válečných zločinů před soudem. „Musíme ustanovit mezinárodní soud a postavit před spravedlnost (ruského prezidenta Vladimira) Putina, (běloruského vůdce Alexandra) Lukašenka a další válečné zločince,“ uvedla.
Zájem české veřejnosti o vývoj situace na Ukrajině klesá. Ve srovnání s obdobím krátce po vypuknutí konfliktu také méně lidí podporuje kroky vlády na pomoc Ukrajině. S kroky kabinetu nyní souhlasí asi dvě pětiny obyvatel, což je ve srovnání s jarem o 16 procentních bodů méně. Roste počet lidí, kteří se staví proti přijímání ukrajinských uprchlíků. Nyní je jich více než čtvrtina, ve srovnání s jarem o 14 procentních bodů více. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Průzkum: Více než polovina Čechů nesouhlasí s vládní pomocí Ukrajině
Politika
Boj člověka proti moci
Podle ní Ukrajinci bojují za „příležitost vytvořit stát, kde budou práva všech chráněna, úřady budou zodpovědné, soudy nezávislé“. „Ruský lid bude zodpovědný za tuto hanebnou stránku svých dějin a za své přání násilně obnovit bývalou říši,“ uvedla.
„Bohužel ruská společnost neměla sílu přerušit tradici státu násilí,“ uvedl šéf organizace Memorial Jan Račinskij. Odsoudil „zločinnou válku proti Ukrajině“ ruského prezidenta Putina i jeho manipulaci s pojmy jako fašismus či antifašismus. V Rusku se otevřeně mluví o ukrajinské kultuře a o Ukrajincích jako o méněcenných, dodal Račinskij. Pokud jde o zodpovědnost za válku, odmítl koncept "národní viny" či jiné kolektivní viny. Odpovědnost je výlučně osobním rysem, uvedl Račinskij.
Přínos organizace Memorial zdůraznila předsedkyně Nobela výboru Reissová-Andersenová citátem spisovatele Milana Kundery: „Boj člověka proti moci je bojem proti zapomnění.“
Všechny tři letošní vědecké Nobelovy ceny mají blíže k běžné praxi, než by se na první pohled zdálo. Navzdory tomu, že jedna je udělena za výzkum DNA dávno vymřelých neandertálců, druhá za popis úplně nepochopitelných kvantových jevů a jen ta třetí dává chemikům okamžitý smysl.
Nobelovy ceny za vědu zasahují i do byznysu
Enjoy
Předány byly i ostatní Nobelovy ceny
V Koncertním domě ve Stockholmu byly předány ostatní Nobelovy ceny. Ocenění za fyziologii a lékařství letos získal švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo, cenu za fyziku si rozdělili Francouz Alain Aspect, Američan John Clauser a Rakušan Anton Zeilinger za experimenty s fotony a tři jsou i laureáti v oboru chemie.
Za molekulární výzkum tuto cenu obdrželi Američané Carolyn Bertozziová a Barry Sharpless a Dán Morten Meldal. Nobelovu cenu za literaturu dostala Francouzka Annie Ernauxová a cenu za ekonomii Američané Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig.
Slavnostní ceremoniál se ve Stockholmu uskutečnil poprvé od roku 2019, v předchozích dvou letech předávání v tradičním formátu nebylo možné kvůli pandemii covidu-19. Akce se konala s doprovodem Královské filharmonie za účasti švédské královské rodiny.
Nobelovu cenu za ekonomii si letos rozdělí hned tři ekonomové, vesměs Američané. Získává ji Ben Bernanke, bývalý šéf americké centrální banky, a také Douglas Diamond a Philip Dybvig. Všichni tři ve svých akademických pracích demonstrovali, proč a jak předcházet rozsáhlému kolapsu bankovního systému. Bernanke pak měl příležitost takovému kolapsu předcházet i přímo v praxi. Centrální bance USA neboli Fedu totiž šéfoval v době finanční krize let 2008 a 2009, jejíž vrcholnou fázi odstartoval pád investiční banky Lehman Brothers.
Nobelovu cenu za ekonomii získal poprvé i exšéf americké centrální banky. Za výzkum bankovních krizí
Politika
„Letošní rok je výjimečný,“ řekl předseda Nobelovy nadace Carl-Henrik Heldin při předávání cen. S odkazem na válku na Ukrajině, energetickou krizi a klimatické změny poznamenal, že „tváří v tvář tomuto množství krizí a výzev svět potřebuje oddané vědce, kteří neúnavně hledají pravdu a posouvají hranice našeho poznání.“
Rostoucí schopnost bakterií odolávat antibiotikům je jedním ze strašáků zdravotnictví. Se ztrátou účinnosti antibiotik lidstvo přichází o účinné léky, za něž nemá farmaceutický průmysl dostatečnou náhradu. Každý nový zdroj pro tyto medikamenty je tedy vítaný – i když pochází ještě z prehistorie, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček. 
V DNA neandertálců se našel kód pro antibiotika, která se nám mohou hodit
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
