Nobelovu cenu za mír má íránská bojovnice za práva žen
Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Oznámil to norský Nobelův výbor.
„Letošní Nobelova cena je také vyznamenáním statisíců lidí, kteří v předešlém roce demonstrovali proti íránskému teokratickému režimu, jenž diskriminuje a utiskuje ženy,“ dodal Nobelův výbor.
Íránské ženy vyšly před rokem do ulic protestovat proti úmrtí mladé Kurdky Mahsy Amíníové. Ta zemřela ve vazbě, když ji zadržela mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb - šátek, který ženy v Íránu musí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti.
Konkurence byla letos početná
Na Nobelovu cenu za mír bylo letos nominováno 351 kandidátů: 259 jednotlivců a 92 organizací. Jedná se o druhý nejvyšší počet v historii. Nejvíce, 376, kandidátů bylo navrženo v roce 2016. Loni ocenění získal běloruský disident Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody.
Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.
Slavnostní předání cen je plánované na 10. prosince, tedy na výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. S cenou se letos pojí odměna ve výši 11 milionů švédských korun (23 milionů korun).
„Nobelovu cenu pro mladé ekonomy“ letos získal v Americe působící Francouz Gabriel Zucman. Výzkumník nerovnosti a daňových rájů je ekonom světové třídy, i přesto ale jeho ocenění vyvolalo neobvyklé množství kritických hlasů. Možná proto, že jeho závěry přináší jasné implikace pro hospodářskou politiku.
Udílení „nobelovky pro mladé“ má nezvykle kontroverzní dohru. Získal ji ekonom zkoumající daňové úniky
Leaders
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala letos Maďarka Katalin Karikóová a Američan Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti nemoci covid-19. Oznámil to ve Stockholmu švédský Karolínský institut.
Nobelovu cenu za lékařství mají Maďarka a Američan za nenáviděné vakcíny proti covidu
Leaders
Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za objev a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Jména čerstvých laureátů, kterými jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov, unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.
Nobelovu cenu za chemii získal americko-ruský tým vědců za výzkum kvantových teček
Leaders
Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách, oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.
Nobelovu cenu za fyziku si odnáší trojice vědců. Jejich výzkum může přispět k rozvoji lékařské diagnostiky
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
