Nobelovu cenu za chemii získali vědci z Německa a USA za výzkumy ke stavbě molekul
Nobelovu cenu za chemii letos získali společně Němec Benjamin List a britský rodák působící v USA David MacMillan za vývoj "nového a důmyslného nástroje stavění molekul", známého jako asymetrická organokatalýza.
I letos se tak potvrdila převažující praxe udělovat prestižní vědecké ocenění hned několika osobnostem, které se věnují výzkumu určitého tématu. Práce obou oceněných vědců měla podle akademie velký vliv na výzkum v oblasti farmacie a učinila chemii „zelenější”, zdůvodnil rozhodnutí Nobelův výbor.
„Organickou katalýzu lze použít k pohánění četných chemických reakcí,” uvedla švédská akademie věd v prohlášení. „Za použití těchto reakcí nyní mohou výzkumníci mnohem efektivněji konstruovat cokoli od nových farmak po molekuly, které mohou zachytávat světlo ve fotovoltaických článcích,” vysvětlila akademie s tím, že tyto katalýzy jsou přívětivé vůči životnímu prostředí i levné.
List dnes v telefonickém rozhovoru s členy Nobelova výboru a novináři ve švédské akademii věd řekl, že ocenění pro něj bylo „obrovským překvapením”. „Myslel jsem, že si ze mě někdo střílí,” řekl. Zpráva ho zastihla v Amsterodamu na dovolené s rodinou. „Absolutně jsem to nečekal,” řekl německý chemik.
List také potvrdil, že původně vůbec netušil, že MacMillan pracuje na stejném tématu jako on. Také měl pocit, že jeho nápad je jen hloupost - než se ukázalo, že skutečně funguje. „Cítil jsem, že by to mohlo být něco velkého,” řekl List.
Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali Američan japonského původu Syukuro Manabe, Němec Klaus Hasselmann a Ital Giorgio Parisi. První dva vědci byli vyznamenáni za svou práci na vytváření fyzikálních modelů zemského klimatu a za to, že spolehlivě předpověděli globální oteplování. Třetí z vědců prestižní cenu dostal za svůj příspěvek k teorii náhodných fyzikálních procesů. 
Nobelovu cenu za fyziku mají letos Američan, Němec a Ital
Leaders
List, který působí v Institutu Maxe Plancka, a skotský rodák MacMillan z americké Princetonské univerzity podle výboru nezávisle na sobě vyvinuli nový způsob katalýzy. „Už to významně prospělo lidstvu,” konstatovala členka Nobelova výboru Pernilla Wittungová-Stafshedeová.
Katalyzátory jsou látky, které umožňují, urychlují nebo řídí chemické reakce, aniž by se staly součástí konečného produktu. Dlouho se vědci domnívali, že existují v zásadě jen dva druhy katalyzátorů: kovy a enzymy. Dvojice letošních laureátů Nobelovy ceny za chemii v roce 2000 vyvinula třetí druh katalýzy, takzvanou asymetrickou organokatalýzu, která je založena na malých organických molekulách, uvedl Nobelův výbor. Jeho předseda Johan Aqvist poznamenal, že koncept je „tak jednoduchý, jak je geniální” a mnoho lidí se prý ptalo, proč se na něj nepřišlo už dříve.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 dostanou společně dva američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. Jejich objevy by podle Nobelova výboru mohly vést k získání nových prostředků k tišení bolesti.
Nobelovu cenu za lékařství mají američtí molekulární biologové
Filantropie
Organické katalyzátory mají stabilní konstrukci z atomů uhlíku, na které se mohou vázat další aktivní chemické skupiny. Ty obsahují často obvyklé prvky jako kyslík, dusík, síra nebo fosfor, což znamená, že tyto katalyzátory jsou ekologické a jejich výroba levná.
Loni ocenění dostaly biochemičky Emmanuelle Charpentierová a Jennifer Doudnaová za vývoj takzvaných molekulárních nůžek, s jejichž pomocí mohou vědci s vysokou přesností změnit genetickou informaci živočichů, rostlin a mikroorganismů.
V pondělí byla ohlášena Nobelova cena za lékařství, v úterý za fyziku. Ocenění, které je dotované deseti miliony švédských korun (zhruba 25 milionů korun), bude ve čtvrtek oznámeno ještě za literaturu, v pátek za mír a na závěr příští pondělí také za ekonomii. Ceny budou slavnostně předány 10. prosince, na výročí úmrtí jejich zakladatele a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Ceny ve vědeckých oborech a za literaturu si laureáti stejně jako loni kvůli koronavirové krizi nepřevezmou osobně ve Stockholmu, ale ve svých zemích.
Stará antibiotika ztrácejí účinnost, je potřeba je nahradit. Farmaceutické firmy se však obávají, že pokud se bakterie stanou proti novému výrobku odolné už brzy po zahájení prodeje, lék si na sebe ani nestačí vydělat.
Farmaceutický průmysl vyhlíží nová antibiotika a současně se jich bojí
Money
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
