Zajímá nás
Nobelovu cenu za lékařství mají Maďarka a Američan za nenáviděné vakcíny proti covidu
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala letos Maďarka Katalin Karikóová a Američan Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti nemoci covid-19. Oznámil to ve Stockholmu švédský Karolínský institut.
„Laureáti svými přelomovými objevy zásadně změnili chápání toho, jak mediátorové RNA vakcíny interagují s naším imunitním systémem. Přispěli tak k bezprecedentnímu tempu vývoje vakcín během jedné z největších hrozeb pro lidské zdraví v moderní době,” uvedl Nobelův výbor Karolínského institutu.
Podle molekulárního genetika Jana Pačese z Akademie věd ČR může technologie mRNA vakcín pomoci i v prevenci a léčbě rakoviny a urychlí rovněž vývoj a úpravy dalších vakcín proti virům.
„Jedna výhoda je, že se ta vakcína dá připravit velmi rychle. To je klíčové pro zvládání budoucích pandemií,” řekl Pačes. Světová zdravotnická organizace (WHO) už před rokem informovala, že podle odhadů má 90 procent světové populace nějakou formu imunity proti covidu, a to získanou nákazou nebo očkováním. Podle údajů University Johnse Hopkinse bylo podaných dávek vakcíny různých typů 13,3 miliardy.
Evropská sedmadvacítka omezí nákupy vakcín proti covidu-19, které jí dodává společnost Pfizer zhruba o třetinu. Důvodem je neochota některých států platit za nové dodávky vakcíny. Češi mezi rebelanty nepatří.
Část zemí EU odmítala platit za vakcíny proti covidu. Češi byli poslušní, přesto EU omezí dodávky
Zprávy z firem
Očkování proti rakovině
Původně byla technologie mRNA vakcín vyvíjena kvůli očkování proti rakovině. „Rakovina je z vakcinologického hlediska velmi složitá, protože každý máme svoji vlastní rakovinu. Nejsme všichni stejní, takže vyrobit jednu zkumavku, kterou by mohl dostat každý člověk a chránilo by ho to proti rakovině, vlastně nejde," vysvětlil Pačes.
Technologie, která sice není nová, ale masivně se využila až proti covidu-19, by mohla pomoci do budoucna nejen s prevencí, ale i s léčbou. „Ta mRNa vakcína donese do buňky informaci o nějakém proteinu, jak vypadá, a buňka si ho potom nasyntetizuje sama," uvedl.
Používá se tak jako prevence proti virům, se kterými se tělo ještě nesetkalo. „Ale teoreticky si umíme představit, že když nebude nějaký enzym správně fungovat, budete mít například nějakou genetickou mutaci, tak tímto způsobem naučíte vaše buňky ho vyrábět,” dodal s tím, že jde zatím jen o směry bádání, nikoliv konkrétní léky. Léčba některých typů rakoviny by podle Pačese mohla být díky těmto vakcínám také levnější.
Všeobecné zvyšování cen na trhu se loni nevyhnulo ani volně prodejným lékům. Podle IQVIA se lékárenský trh obecně držel na úrovni zdražení do deseti procent. 
Léky loni zdražily, v průměru o 10 procent. I tak se jich prodalo víc
Zprávy z firem
Plejáda oceněných
Nobelova cena za fyziologii a lékařství je první z Nobelových cen, které budou vyhlášeny tento týden. Postupně budou následovat jména držitelů cen za fyziku, chemii, literaturu a za mír. Loni dostal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo, který popsal křížení pravěkých předků lidí. V příštích dnech budou oznámeni noví nositelé Nobelových cen za fyziku, chemii, literaturu a mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 9. října.
Kromě medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která pro letošek činí 11 milionů švédských korun, tedy zhruba 23 milionů korun. Laureáti ocenění slavnostně převezmou 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti jsou ceny udělovány.
Rostoucí schopnost bakterií odolávat antibiotikům je jedním ze strašáků zdravotnictví. Se ztrátou účinnosti antibiotik lidstvo přichází o účinné léky, za něž nemá farmaceutický průmysl dostatečnou náhradu. Každý nový zdroj pro tyto medikamenty je tedy vítaný – i když pochází ještě z prehistorie, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček. 
V DNA neandertálců se našel kód pro antibiotika, která se nám mohou hodit
Enjoy
V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Svět musí uživit osm miliard lidí. Bez vylepšené genetiky, chemie a techniky to nepůjde
Enjoy
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
