Reklama

Vzkaz Putinovi a Lukašenkovi: Nobelovu cenu za mír získaly lidskoprávní organizace z Ruska, Běloruska a Ukrajiny

Letošní Nobelovu cenu za mír získali běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki (na snímku), ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody.
ČTK
 ČTK

Letošní Nobelovu cenu za mír získali běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor.

Reklama

Laureáti Nobelovy ceny za mír reprezentují občanskou společnost ve svých zemích. Mnoho let prosazují právo kritizovat moc a bránit základní občanská práva... Vyvinuli výjimečné úsilí při dokumentování válečných zločinů, porušování lidských práv a zneužívání moci. Společně demonstrují význam občanské společnosti pro mír a demokracii," uvedl Nobelův výbor.

Miloš Zeman a emír Tamím bin Hamad Ál Thání

Zeman: Odpověď na Putinovy jaderné výhružky nemůže být jen diplomatická

Nejen evropské státy by měly vyslat varování, že pokud Rusko použije na Ukrajině jaderné zbraně, bude následovat nejen diplomatická, ale i vojenská reakce. Po dnešním jednání s katarským emírem Tamimem bin Hamad Sáním v Praze to řekl prezident Miloš Zeman.

Přečíst článek

Běloruský aktivista Bjaljacki byl jedním z iniciátorů prodemokratického hnutí, které se objevilo v Bělorusku v polovině 80. let. V roce 1996 založil organizaci Vjasna, která poskytla právní pomoc tisícům Bělorusů zatčených a uvězněných za účast v protestech proti vládě autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Vjasna rovněž pracovala na dokumentaci případů mučení politických vězňů v Bělorusku.

Bjaljacki je opět ve vězení 

Běloruské úřady se opakovaně snažily Bjaljackého umlčet. Vězněn byl již v letech 2011 až 2014 a po rozsáhlých protivládních protestech proti Lukašenkovu režimu byl znovu zatčen v roce 2021 a je nadále zadržován.

"Cena pro běloruského bojovníka za lidská práva Bjaljackého je uznáním pro celý běloruský lid v jeho odporu vůči autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi," uvedl poradce běloruské opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské Franak Viačorka. "(Bjaljacki) je vězněn v nelidských podmínkách a my doufáme, že Nobelova cena přispěje k propuštění jeho i tisíců dalších," dodal Viačorka.

Reklama

Prezident Ruska  Vladimir Putin ruský ministr obrany Sergej Šojgu

Za první den od vyhlášení mobilizace bylo v Rusku zadrženo přes 1300 lidí

V Rusku bylo během 24 hodin zatčeno více než 1300 lidí poté, co prezident Vladimir Putin vyhlásil kvůli vývoji invaze na Ukrajině částečnou mobilizaci v zemi, první od druhé světové války. Uvedl to server CNBC s odkazem na údaje nezávislé skupiny pro lidská práva OVD-Info.

Přečíst článek

K osvobození všech politických vězňů v Bělorusku vyzvala také vůdkyně běloruské opozice Cichanouská, která Bjaljackému na twitteru poblahopřála a jeho vyznamenání označila za ocenění běloruského boje za svobodu.

Běloruská diplomacie ve své reakci Nobelovu cenu za mír pro odpůrce režimu Bjaljackého odsoudila. „V posledních letech jsou rozhodnutí o Nobelově ceně za mír tak politizována, že se Alfred Nobel musí obracet v hrobě,“ napsal na Twitteru mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Anatolij Glaz.

Memorial byl Kremlem zrušen 

Ruská společnost Memorial proslula odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stala největším lidskoprávním sdružením v Rusku. V prosinci 2021 ruské soudy rozhodly o zrušení dvou hlavních organizací Memorialu – nejprve 28. prosince ruský nejvyšší soud nařídil zrušit Mezinárodní Memorial, o den později moskevský městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial. Odůvodnily to porušením zákona, který organizacím podporovaným finančně ze zahraničí nařizuje, aby používaly označení "zahraniční agent".

Vladimir Putin

Putin ukradl část Ukrajiny. Území se nevzdám, vzkazuje. Západ anexi neuzná

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Kyjev a Západ anexi odmítá. Mezinárodně neuznané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika a rovněž Chersonská oblast a Záporožská oblasti dohromady představují zhruba 15 procent rozlohy celé Ukrajiny.

Přečíst článek

Sdružení Memorial uvedlo, že udělení Nobelovy ceny je uznáním jeho práce na obranu lidských práv a těch kolegů, kteří v Rusku nadále trpí "nevýslovnými útoky a represemi". "Povzbuzuje nás to v odhodlání podporovat naše ruské kolegy, aby pokračovali v práci na novém místě, navzdory nucenému rozpuštění Mezinárodního Memorialu v Moskvě," napsala podle agentury Reuters v prohlášení členka Memorialu Anke Giesenová.

Odhalování ruských válečných zločinů  

Ukrajinské Centrum pro občanské svobody bylo založeno v Kyjevě v roce 2007 s cílem prosazovat lidská práva a demokracii na Ukrajině. Po ruské invazi na Ukrajinu zahájené letos v únoru začala tato nevládní organizace pomáhat s odhalováním potenciálních válečných zločinů ruských okupačních jednotek na Ukrajině.

Představitel Centra pro občanské svobody Volodymyr Javorskyj řekl, že Nobelova cena je pro organizaci důležitá, "protože jsme řadu let pracovali v zemi, která byla neviditelná". "Je to pro nás překvapení. Ale lidskoprávní aktivity jsou hlavní zbraní proti válce," dodal.

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusové prchají před mobilizací. Ti, co zůstali, nemají žádné zkušenosti

První skupiny mužů povolaných v rámci ruské částečné mobilizace začaly přijíždět na vojenské základny, uvedla ve své pravidelné zprávě britská vojenská rozvědka. Mezitím z Ruska uprchlo od středečního vyhlášení částečné mobilizace více než 260 tisíc mužů.

Přečíst článek

Zástupci Nobelova výboru letos vybírali ze 343 kandidátů - 251 jednotlivců a 92 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesli novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova.

Jeho zástupci letos vybírali ze 343 kandidátů – 251 jednotlivců a 92 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesli novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova.

Recep Tayyip Erdogan a Vladimir Putin v Soči

Jestli chce Putin mír, musí Ukrajině vrátit území, vzkázal turecký prezident

Turecký prezident Erdogan se vidí jako zprostředkovatel míru mezi Ukrajinou a Ruskem.

Přečíst článek

Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie deset milionů švédských korun (22,5 milionu korun). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).

Reklama

Související

Fotografie pořízená z videa zveřejněného tiskovou službou ruského ministerstva obrany v neděli 16. října 2022 ukazuje ruský vojenský taktický raketový systém země-vzduch krátkého doletu Osa odpalující rakety na ukrajinské jednotky na nezveřejněném místě.

Lukáš Kovanda: Kvůli dopadu rakety v Polsku oslabuje zlotý, zlevňují akcie i ropa. A Družba stále stojí

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme