Nobelovu cenu za literaturu letos získala jihokorejská spisovatelka Han Kang, oznámil tajemník Švédské akademie Mats Malm. Akademie ocenila její „intenzivní poetickou prózu, která konfrontuje historická traumata a odhaluje křehkost života“. V češtině vyšly její knihy Vegetariánka, Kde kvete tráva, Bílá kniha či Neloučím se navždy. Mezi jihokorejskými autory je Han Kang první, která Nobelovu cenu za literaturu získala.
Finanční ocenění spojené s Nobelovou cenou odpovídá stavu světové ekonomiky a hlavně kondici nadace, která potřebné peníze spravuje. Ta přežila těžká období vývoje světa, ale stále se drží a nikdo ji za celou dobu nevytuneloval.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Je teprve třetí ženou, která ocenění obdrží. Oznámila to švédská Královská akademie věd.
Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Oznámil to norský Nobelův výbor.
Nobelovu cenu za literaturu letos získal norský dramatik a spisovatel Jon Fosse. Oznámil to šéf Švédské akademie Mats Malm. Akademici ocenili jeho inovativní přístup k tvorbě, která podle nich „dokáže formulovat nevyslovitelné“.
Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za objev a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Jména čerstvých laureátů, kterými jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov, unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.
Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách, oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala letos Maďarka Katalin Karikóová a Američan Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti nemoci covid-19. Oznámil to ve Stockholmu švédský Karolínský institut.
Chatovací robot ChatGPT otevírá cestu k čtyřdennímu pracovnímu týdnu, myslí si nositel Nobelovy ceny Christopher Pissarides. Umělá inteligence podle tohoto ekonoma, který působí na prestižní Londýnské ekonomické škole (London School of Economics), zvýší v řadě pracovních oborů výrazně produktivitu, informovala agentura Bloomberg.
V Oslu převzali Nobelovu cenu za mír zástupci letošních laureátů - ruské lidskoprávní organizace Memorial, ukrajinského Centra pro občanské svobody a vězněného běloruského disidenta Alese Bjaljackého. Místo Bjaljackého, kterému běloruský režim neumožnil vycestovat do norské metropole, se ceremoniálu zúčastnila jeho manželka Natalja Pinčuková. Později odpoledne byly ve Stockholmu předány také ostatní Nobelovy ceny - za literaturu, lékařství, chemii, fyziku a ekonomii. Jména laureátu Nobelův výbor oznámil v říjnu.
Nobelovu cenu za ekonomii si letos rozdělí hned tři ekonomové, vesměs Američané. Získává ji Ben Bernanke, bývalý šéf americké centrální banky, a také Douglas Diamond a Philip Dybvig. Všichni tři ve svých akademických pracích demonstrovali, proč a jak předcházet rozsáhlému kolapsu bankovního systému. Bernanke pak měl příležitost takovému kolapsu předcházet i přímo v praxi. Centrální bance USA neboli Fedu totiž šéfoval v době finanční krize let 2008 a 2009, jejíž vrcholnou fázi odstartoval pád investiční banky Lehman Brothers.
Izrael dnes jako první stát na světě🆗🆗🆗 oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, samozvané republiky odtržené od Somálska. S odvoláním na komuniké šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura AFP. Toto rozhodnutí může proměnit regionální dynamiku, napsala agentura Reuters. Krok Izraele mezitím odmítli ministři zahraničí Egypta, Somálska, Džibutska a Turecka.
