Americký prezident Donald Trump prohlásil, že teprve přijde „velká vlna“ útoků ve válce s Íránem, kterou spustily americké a izraelské zahájené údery v sobotu. V rozhovoru s televizí CNN prezident rovněž řekl, že Spojené státy zatím neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím.
Demokratičtí zákonodárci odsoudili rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zaútočit na Írán bez schválení Kongresem. Přitom zpochybňují Trumpovo sobotní tvrzení, že Spojené státy čelily bezprostřední hrozbě ze strany Íránu. Právě existence takové hrozby je přitom zákonnou podmínkou, která prezidentovi umožňuje zahájit vojenský útok bez souhlasu Kongresu, připomíná deník The New York Times. Demokraté rovněž kritizují nejasnost cílů americké akce a vnímají riziko rozpoutání širšího konfliktu.
Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.
Francie a Británie by mohly udeřit na Írán. Původně se mluvilo i o Německu, to však nakonec vojenské akce proti Íránu nepodnikne. Ve společném prohlášení země tvrdí, že na ochranu svých zájmů a zájmů svých spojenců na Blízkém východě, kteří čelí raketovým útokům Íránu, by mohly spustit obrannou akci na zničení íránské schopnosti vypouštět rakety a drony u jejich zdroje.
Írán nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v reakci na zprávy o možném obnovení rozhovorů s Washingtonem. Informovaly o tom agentury. Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil souhlas s možným jednáním s těmi íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dnů.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl dnes zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Také reportér stanice Fox News s odvoláním na amerického činitele řekl, že šestaosmdesátiletý íránský nejvyšší duchovní je mrtvý. Později se s touto informací přidal i americký prezident Donald Trump. Íránská státní média ale po těchto zprávách uvedla, že Chameneí „dál pevně velí na bojišti“.
V destinacích Blízkého východu, kde Izrael a Spojené státy zahájily útoky proti Íránu, se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar, řekl. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích a potřebné asistenci pro své klienty.
Americko-izraelský útok na Teherán představuje zásadní obrat v politice prezidenta Donalda Trumpa. Muž, který před nástupem do úřadu sliboval, že Spojené státy nebude zatahovat do nových válek, nyní stojí za jednou z nejvýznamnějších vojenských operací svého druhého mandátu.
Výpady Petra Macinky vůči kanceláři prezidenta nebyly jen tak nějakou noční nerozvážností. Vypadá to na přesně cílenou mocenskou strategii, jak z učebnice.
Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.
Každý třetí Američan schvaluje sobotní útok na Venezuelu, který vedl k zajetí autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na průzkum společnosti Ipsos. Přes 70 procent Američanů se ale obává, že se Spojené státy do dění v jihoamerické zemi zapletou až příliš.
Zapojení NATO v Íránu nedává smysl, řekl novinářům prezident Petr Pavel. Spojené státy nikdo nenapadl, proto zapojení ostatních členských států nesplňuje to, na jakých parametrech byla aliance založena, dodal. Odchod Spojených států by podle prezidenta znamenal zásadní zkoušku pro zbytek aliance.
