Írán se kvůli svému „špatnému chování“ stane terčem velmi silného útoku, napsal americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. USA podle něj vážně zvažují, že rozšíří oblasti a skupiny lidí, na které zaútočí. Šéf Bílého domu však neuvedl podrobnosti.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy musí mít vliv na výběr příštího nejvyššího vůdce Íránu. Favorita nástupnictví, Mojtaba Khamenei, syna zabitého ajatolláha Ali Khamenei, označil za nepřijatelnou volbu a varoval, že pokračování současné íránské politiky by mohlo během několika let přivést region do další války.
Pohonné hmoty v Česku v posledních dnech výrazně zdražily. Reagují tak na napětí a boje na Blízkém východě, který patří mezi klíčové regiony světové produkce ropy. Nejvíce zdražila nafta, jejíž průměrná cena během týdne vzrostla o více než dvě koruny na litr.
Česká vláda pokračuje v repatriaci občanů z Blízkého východu, kde leteckou dopravu narušil konflikt mezi Izraelem a Íránem. Do jordánského Ammánu nyní letí letadlo společnosti Smartwings, další stroje směřují z ománského Maskatu. Podle premiéra Andreje Babiše jsou repatriační lety pro české občany zdarma, otázka jejich ceny ale vyvolala spor mezi vládou a ministerstvem zahraničí.
Zatímco turistům na Blízkém východě nad hlavami létají rakety a čekají na cestu domů, česká Sněmovna předvádí vlastní repatriační operaci. Andrej Babiš z pultíku svolává světové aerolinky, vláda odmítá diskutovat o systematické pomoci a debata se rychle mění v diagnostický seminář mezi Babišem a Zdeňkem Hřibem. Český stát tak opět ukazuje, že nejspolehlivější krizový plán je improvizace doplněná parlamentní groteskou.
Negativní dopad konfliktu na Blízkém východě na dodávky energetických surovin by mohl v Evropské unii obnovit debatu ohledně zákazu dovozu zemního plynu z Ruska. Podle agentury Reuters to řekl norský ministr energetiky Terje Aasland.
Ceny ropy se dál výrazně zvyšují kvůli obavám, že pokračující konflikt na Blízkém východě naruší dodávky suroviny na trh. Severomořská ropa Brent v jednu chvíli připisovala téměř deset procent a poprvé od července 2024 překročila hranici 85 dolarů za barel.
Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že teprve přijde „velká vlna“ útoků ve válce s Íránem, kterou spustily americké a izraelské zahájené údery v sobotu. V rozhovoru s televizí CNN prezident rovněž řekl, že Spojené státy zatím neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím.
Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.
Moskva má zájem na pokračování jednání o možnostech ukončení války Ruska s Ukrajinou, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle státní agentury TASS reagoval na dotaz novinářů týkající se zprostředkovatelské role Washingtonu v mírových jednáních, zatímco o víkendu Spojené státy společně s Izraelem zaútočily na Írán, jehož režim je spojencem Ruska. Kreml si podle Peskova úsilí USA v jednáních s Ukrajinou stále váží.
