Danuše Nerudová o ekonomice přednáší. Petr Pavel jí vůbec nerozumí, baví ho geopolitická témata. Dosud ohlášení kandidáti na prezidenta mají s ekonomickými otázkami různé zkušenosti. S energetickou krizí se ekonomika stává tématem dne. A tím i tématem prezidentských voleb. Přinášíme proto pro lepší orientaci voličů přehled ekonomického uvažování relevantních či oznámených kandidátů na prezidenta.
Němečtí exportéři se letos ocitli v „extrémním cenovém tlaku“. V prvním pololetí jim kvůli prudkému růstu výrobních a dovozních cen vznikly dodatečné náklady 70 miliard eur (1,7 bilionu korun). Uvedla to podle agentury Reuters německá průmyslová a obchodní komora (DIHK). Německé podniky zvýšily podle průzkumů a výpočtů DIHK v první polovině roku ceny vyváženého zboží o 14,7 procenta, ale výrobní a dovozní ceny rostly přibližně dvakrát rychleji.
Vláda na svém jednání schválila návrh očekávaného takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 tisíc korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 korun. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle analytiků je pomoc malá. Na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila vláda podle Fialy 177 miliard korun.
Dobrá nálada se přestává šířit mezi podnikateli. Očekávají, že nadcházející měsíce budou opravdu krušné. Potvrzují to i odhady ekonomů, podle nichž česká ekonomika může upadnout do takzvané technické recese, kdy se dvakrát za sebou mezikvartálně propadne HDP. Spotřebitelé jsou však podle Českého statistického úřadu zatím spíše optimističtí.
Platy ve veřejném sektoru jsou dlouhodobě polem, na němž se ekonomové střetávají s politiky. Ještě před pár měsíci se vzácně shodli, že platy v těžkých dobách nelze zvedat. Tomu je ale nyní konec. V ještě těžších dobách jde evidentně ekonomická logika stranou a převládá logika politická. Ta se ale brzy projeví na dalším růstu inflace.
O takzvané dani z neočekávaných zisků, které se říká také válečná daň, by měla vláda rozhodnout do 10. září. Zbyněk Stanjura postupně odkrývá její detaily. Na koho dalšího padne?
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil zvýšit platy o deset procent části lidem zaměstnaným ve veřejném sektoru. Kdo přidáno dostane, a kdo si naopak bude muset počkat?
Uběhl jeden rok a plyn zdražil čtyřikrát, elektřina třikrát. Už to docela leze do rodinného rozpočtu. A asi ještě není konec. Nejdříve přišly nové a vyšší zálohy za plyn a elektřinu v březnu. Bylo to dvojnásobné navýšení. Člověk si říkal, že to nějak snese. Že je to naše daň za ruskou agresi. Zatneme zuby a utáhneme si opasky.
Francouzský maloobchodní řetězec Carrefour zmrazí ceny stovky nabízených výrobků, včetně potravin, zdravotnických potřeb i oblečení. Chce tak svým zákazníkům pomoct s vysokou inflací. Firma to uvedla ve svém dnešním sdělení.
Euforie pomalu vyprchává, zlepšující se data se vyskytují poskrovnu a o slovo se hlásí energetická krize. Obavy z dopadů (recese v příštím roce) vysokých cen energetických komodit dopadají na trhy. Z pohledu indexu S&P 500 jsme se dokonce vrátily na úroveň blíže 4200 bodů. A jaké byly hlavní události minulého týdne? A co nyní probíhá na energetických trzích? Přinášíme tradiční výběr klíčových událostí, které zatřásly trhy, očima hlavního ekonoma obchodníka s cennými papíry Colosseum Kryštofa Míška.
Rusko v noci podniklo rekordní útok proti Ukrajině, uvedlo ukrajinské letectvo. Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině 728 dronů, sedm střel s plochou dráhou letu Iskander-K a Ch-101 a šest hypersonických raket Kinžal. Protivzdušné obraně se podařilo zničit 714 dronů a sedm střel s plochou dráhou letu.
Průměrná sazba hypoték se na počátku července vrátila nad pět procent, proti předchozímu měsíci se zvýšila o 0,09 procentního bodu na 5,03 procenta. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Americký prezident Donald Trump chce zavést cla na úrovni až 200 procent na léky 💊 dovážené do Spojených států. Farmaceutickým firmám chce dát ale rok až 18 měsíců, aby začaly vyrábět v USA, informuje agentura Reuters. Podle obchodní databáze OSN se loni do USA dovezly farmaceutické výrobky za téměř 213 miliard dolarů (4,48 bilionu korun).
Americký výrobce letadel Boeing ✈ zvýšil za pololetí dodávky letadel o 60 procent na 280. Přiblížil se tak svému evropskému konkurentovi Airbusu, jehož dodávky za stejnou dobu klesly o 5,56 procenta na 306. Uvedla to agentura Reuters.
