Léta si spoří třeba na vlastní bydlení, lepší vybavení domácnosti, na auto či na vysněnou letní dovolenou. Teď se Čechům tato přání vzdalují, protože úspory se jim před očima smrskávají vlivem inflace a s ní souvisejícího všeobecného zdražování. A jen asi čtvrtina populace se tuto situaci snaží řešit investováním.
Americký Fed zvýšil sazby o očekávaných 0,75 procentního bodu. Rozhodnutí centrálních bankéřů bylo podle agentury Bloomberg jednomyslné.
Více než 70 procent zaměstnavatelů pociťuje proti lednu tohoto roku ze strany zaměstnanců nebo uchazečů o práci značný tlak na navyšování mezd. Firmy nepřistupují k plošnému zvyšování mezd, aby dohnaly inflaci, preferují spíše individuální navyšování mezd a mají i další nástroje, pomocí kterých s touto situací bojují. Novinářům to řekl manažer personální agentury Hays pro technický nábor Jan Nezkusil.
Mladé trhy v Asii letos poprvé za více než 30 let porostou rychleji než Čína. Ve svém nejnovějším výhledu to uvádí Asijská rozvojová banka (ADB). Navzdory známkám oživení ale snížila prognózu růstu hrubého domácího produktu (HDP) pro ekonomiky regionu, hlavně kvůli dlouhodobé politice nulové tolerance nemoci COVID-19 v Číně.
Evropská centrální banka (ECB) možná bude muset zvýšit své úrokové sazby na úroveň omezující hospodářský růst, aby tak oslabila poptávku a dostala pod kontrolu nepřijatelně vysokou inflaci. Uvedla to podle agentury Reuters šéfka ECB Christine Lagardeová.
Výrobci skla, hutnických produktů, papíru, hnojiv a dalších, kteří jsou bytostně závislí na plynu a elektřině, oznámili utahování opasků, či spíše výrobních pásů. Největší producent užitého skla na světě, francouzská skupina Arc International, poslala třetinu zaměstnanců na dovolenou, německá společnost Hakle, jeden z největších výrobců toaletního papíru, oznámila, že se kvůli „historické energetické krizi“ dostala do platební neschopnosti. Takových případů je mnohem, mnohem víc, píše deník The New York Times.
Na americkém jihu to opět vře. Tentokrát nejsou důvodem rasové nepokoje ani kolabující nemovitostní trh, ale inflace. Ta se v jižních státech pohybuje výrazně nad průměrem zemí USA. Důvodů je hned několik, třeba i horší veřejná dopravní infrastruktura.
Průměrný starobní důchod by se měl od ledna zvýšit o 825 korun. Průměrná starobní penze by se tak v lednu měla podle ministerstva práce dostat na 19 500 korun.
Hned několik významných centrálních bank v tomto týdnu zvýší úrokové sazby. Opět. A nejspíš znovu prudce. Aktuální zvyšování sazeb přitom snižuje růst jednotlivých ekonomik a podle řady ekonomů se tak již nelze vyhnout recesi. To však není chyba, ale vlastnost, míní centrální bankéři. Snaží se totiž z finančního světa odsát část peněz, které způsobují aktuální inflaci.
Fed v nadcházejícím týdnu patrně zvýší úrokové sazby o 75 bazických bodů. Odhaduje to agentura Bloomberg, podle níž americkou centrální banku k takovému kroku tlačí „tvrdá data“ z vývoje tamní ekonomiky.
Svět se mění, očekává se hluboká recese a centrální banky otáčejí své měnové politiky. V důsledku toho se světové měny dostávají na horskou dráhu, kde již dlouhé roky nebyly. K čemu to povede?
