Ekonomika Spojených států ve třetím čtvrtletí v přepočtu na celý rok vzrostla o 2,6 procenta po poklesu o 0,6 procenta ve druhém kvartálu. V předběžné zprávě to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Největší ekonomika světa se tak vrátila k růstu po dvou čtvrtletích poklesu za sebou. V prvním čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 1,6 procenta.
Finanční trhy se možná svíjejí v křečích a inflace doléhá na spotřebitele, ale lidé stále létají v hojných počtech. Levnější letenky tak zůstávají v nedohlednu.
I v průběhu října pokračovalo zhoršování důvěry českých podnikatelů i spotřebitelů. U spotřebitelů indikátor již po třetí v řadě překonal svou historicky nejnižší úroveň. Respondenti se stále výrazně obávají zhoršení celkové ekonomické i finanční situace. Čísla podle analytiků potvrzují zhoršování kondice domácí ekonomiky a blížící se mělké recese.
Spojené státy byly vždy mekkou levného benzínu. Však je to citlivé politické téma, asi jako cena piva v Česku. Silný americký dolar a tradičně dražší palivo v Kalifornii ale znamená, že v Hollywoodu vyjde nyní litr benzínu i na více než 50 korun za litr. Pro Američany zvyklé na litr za zhruba desetikorunu jde o obrovský šok.
Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 miliardy korun na 2,89 bilionu korun. Na každého českého občana tak hypoteticky připadá dluh zhruba 275 tisíc korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,8 procenta, od začátku roku se zvýšila o 3,4 procentního bodu, informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu.
Vládní dluh v členských zemích Evropské unie se na konci druhého čtvrtletí snížil na 86,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,5 procenta v závěru prvního čtvrtletí. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Vládní dluh klesl ve všech členských zemích s výjimkou České republiky, Lucemburska a Nizozemska - Česko bylo v tomto ohledu druhou nejhorší zemí v EU.
Byly jiné cesty, které vláda mohla zvolit k řešení energetické drahoty, a byly by efektivnější a levnější pro stát, říká bývalý šéf Pražské plynárenské, energetický odborník a zakladatel odborné skupiny Energie není luxusní zboží Pavel Janeček. Uvedl to v podcastu Nekorektní dvojka Marcely Fialkové.
Itálie, Španělsko a Polsko, klíčoví stoupenci zastropování cen plynu v EU, triumfují. Nakonec totiž „přetlačily“ klíčového odpůrce takého řešení, tedy Německo. Na bruselském jednání lídrů EU v noci na dnešek totiž nakonec došlo k shodě na dočasném řešení spočívajícím ve stanovení dynamického cenového pásma. To má zabraňovat největším cenovým výstřelkům v burzovní ceně plynu a de facto tak představuje strop. Kromě stropu by měl růst cen plynu omezit také další krok, na němž se lídři v Bruselu usnesli. Je jím společné celounijní nakupování plynu. Otázka je, zda není pozdě, varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Po zhruba desetihodinovém jednání to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Série dohodnutých kroků má podle něj snížit ceny energií, zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.
Turecká centrální banka snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 10,5 procenta, což je výrazněji, než se očekávalo. Ke snížení úroků přikročila už třetí měsíc za sebou, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Analytici předpokládali, že centrální banka sníží základní úrok o jeden procentní bod na 11 procent.
