Česká měna by v příštích měsících měla oslabit ze současných hodnot, které jsou k euru nejsilnější od krizového roku 2008. Mohla by tak oslabit o několik desítek haléřů z pátečních 23,90 Kč za euro. Vyplývá to z odhadů analytiků. Posilování koruny z posledních týdnů podle nich souviselo s návratem rizikového apetitu k exotičtějším měnám, jako je koruna. Roli hraje i vyšší úročení domácí měny.
Finanční trhy podceňují odhodlání Evropské centrální banky (ECB) pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Řekl to člen Rady guvernérů ECB Klaas Knot, který je zároveň guvernérem nizozemské centrální banky. Investoři by podle něj měli počítat s tím, že sazby se budou zvyšovat nejméně do poloviny roku. Euro po jeho slovech zpevnilo.
Inflace se láme a její pokles zrychlí v druhé polovině roku. To totiž bude ekonomika konečně reálně čelit aktuálním úrokovým sazbám, které jsou nejvyšší od devadesátých let, uvedla viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová.
Za loňský rok se ve světě prodalo 326 milionů lahví francouzského šampaňského za rekordních více než šest miliard eur (přes 143 miliard korun). K nárůstu prodejů šumivého vína z oblasti Champagne na severovýchodě Francie přispěl vzestup zájmu ze zahraničí i početnější movitá klientela.
Míra inflace v Británii v prosinci klesla o 0,2 procentního bodu na 10,5 procenta, zůstává ale v blízkosti nejvyšších hodnot zhruba za 40 let. V předběžné zprávě to uvedl britský statistický úřad. Nadále se zvyšují zejména ceny potravin, zatímco pohonné hmoty zlevnily.
Češi měli v závěru loňského roku pátou nejvyšší inflaci z celé evropské sedmadvacítky. Podle dat Eurostatu se meziroční prosincová harmonizovaná inflace v ČR vyšplhala na 16,8 procenta. Hůř na tom byli jen Maďaři a obyvatelé pobaltských republik. Kromě společného růstu cen potravin a energií Čechy trápí i jistá specifika české inflace. Ve svém komentáři je rozebral Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Míra inflace v Evropské unii v prosinci druhý měsíc v řadě výrazně klesla, s hodnotou 10,4 procenta ale pořád zůstává výrazně nad průměrem předchozích let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z říjnových 11,1 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace po listopadovém zvýšení klesla v posledním měsíci loňského roku i v České republice. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.
Zatímco česká ekonomika již v technické recesi podle ekonomů je, té německé se podaří propadu HDP vyhnout. „Je to zejména díky nižší poptávce po energiích způsobené příznivým počasím. Nové zdroje energií zvládají vykrýt propad dodávek z Ruska,“ prozradil německý kancléř Olaf Scholz v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
Zavedení jednotné snížené sazby DPH, které zvažuje Fialova vláda, by podle dnešního stanoviska Asociace malých a středních podniků a živnostníků vedlo k zavírání restaurací a hospod, zejména pak na vesnicích a v malých městech. Takový závěr je však poněkud „přestřelený“. S úmyslem zavést jednotnou sníženou sazbu DPH jsou spjata určitá rizika a problémy, toto ale mezi ně nepatří.
O kolik a kdy letos mimořádně znovu kvůli inflaci vzrostou penze, bude mít ministerstvo práce jasno v únoru. Navýšení by se mohlo u průměrného starobního důchodu pohybovat od léta podle nynějších očekávání v průměru od 750 do 1000 korun. Záviset bude hlavně na lednovém růstu cen.
Šéf norského energetického gigantu Equinor Anders Opedal neočekává, že se účty za plyn a elektřinu vrátí na úroveň před pandemií covidu. Vysvětluje to obřími náklady na přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie.
